Uvízli jste v zahraničí kvůli zrušenému letu? Kdy to platíte vy a kdy zaměstnavatel?
- Uzavření vzdušného prostoru a rušení letů po eskalaci konfliktu s Íránem otevřely pracovněprávní otázku: co když se zaměstnanec nemůže včas vrátit ze zahraničí do práce?
- Záleží především na tom, zda uvízl během soukromé dovolené, nebo na pracovní cestě.
- Uvíznutí v zahraničí při soukromé cestě může být omluvené, ale zpravidla bez náhrady mzdy.
Zákoník práce počítá s překážkami v práci na straně zaměstnance a nařízení vlády mezi nimi výslovně uvádí i nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, pokud se zaměstnanec nemůže dostat do práce jiným přiměřeným způsobem.
„Současně ale platí, že v takovém případě jde o pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.
Vícedenní nemožnost návratu ze zahraničí kvůli ozbrojenému konfliktu nebo uzavření vzdušného prostoru však není typickou dopravní komplikací, se kterou právní úprava počítá. Pokud zaměstnanec uvízne po soukromé cestě nebo dovolené, půjde zpravidla o omluvitelnou překážku v jeho osobní sféře, nikoli o překážku na straně zaměstnavatele.
Aby byla nepřítomnost omluvena, musí zaměstnanec situaci bez zbytečného odkladu oznámit, doložit objektivní nemožnost návratu a prokázat, že aktivně hledal dostupné řešení. V praxi se proto nejčastěji řeší neplacené volno nebo dohoda o prodloužení dovolené.
„Největší chybou bývá pasivita. Zaměstnanec by neměl jen oznámit, že se nevrátí včas, ale zároveň doložit zrušený let, komunikaci s dopravcem nebo pokus o náhradní spoj. Právě to pak často rozhoduje o tom, zda bude jeho nepřítomnost posouzena jako omluvená,“ říká Anna Kevorkyan.
Na pracovní cestě se pravidla obracejí
Jiná situace nastává tehdy, pokud zaměstnanec uvízne v zahraničí při pracovní cestě. V takovém případě tam není z vlastní vůle, ale proto, že ho vyslal zaměstnavatel k plnění pracovního úkolu. Pokud se kvůli zrušeným letům nebo uzavřenému vzdušnému prostoru nemůže vrátit na další směnu, není nepřítomen z osobních důvodů, ale stále se nachází v režimu pracovní cesty. Právě proto se v takové situaci typově uvažuje o překážce na straně zaměstnavatele, nikoli zaměstnance. Po dobu prodloužené pracovní cesty navíc zaměstnanci nadále vznikají nároky spojené s pracovní cestou, zejména na zahraniční stravné, ubytování a nutné vedlejší výdaje.
„Zaměstnavatelé by v takové situaci neměli řešit jen samotnou nepřítomnost zaměstnance, ale i navazující povinnosti. Vedle pracovněprávního posouzení je potřeba myslet na zajištění ubytování, úhradu nutných nákladů a průběžnou komunikaci o dalším postupu. V praxi je důležité vše průběžně dokumentovat, protože právě okolnosti konkrétního případu budou rozhodovat o tom, jaké nároky zaměstnanci vznikly,“ vysvětluje advokátka Kateřina Poláková z kanceláře Dostupný advokát.
Podle odborníků může být v některých případech řešením i dohoda o práci na dálku, pokud to povaha práce umožňuje. Klíčové je především nepodcenit komunikaci a vše řešit hned, jak to okolnosti dovolí.
