Berete odstupné? Nárok na podporu v nezaměstnanosti máte od prvního měsíce
Někteří občané se při ztrátě zaměstnání z různých důvodů neevidují na úřadu práce, například protože počítají s rychlým nástupem do nového zaměstnání, obdrželi odstupné, nebo je jim návštěva úřadu práce nepříjemná. Tento postup není správný. Evidence na úřadu práce má totiž značný dopad na platbu zdravotního pojištění nebo budoucí důchodové nároky.
Po skončení pracovního poměru nemají zaměstnanci povinnost se evidovat na úřadu práce, přesto se to vyplatí hned z několika důvodů. Podívejme se na některé z nich.
Výše podpory v nezaměstnanosti
V případě splnění podmínky pojištění v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech vzniká při evidenci na úřadu práce nárok na podporu v nezaměstnanosti, jejíž výše závisí na předchozím rozhodném příjmu. Při výpočtu podpory v nezaměstnanosti se nijak nezohledňuje majetková či rodinná situace.
V prvních dvou měsících činí standardní podpora v nezaměstnanosti 65 procent, v dalších dvou měsících 50 procent a v následujících měsících 45 procent předchozího rozhodného příjmu. V případě, že zaměstnanec sám podal výpověď bez vážného důvodu dle zákoníku práce, tak činí podpora v nezaměstnanosti po celou dobu 45 procent předchozího rozhodného příjmu.
Podpora v nezaměstnanosti náleží i při krátkodobé nezaměstnanosti během jednoho měsíce. Nevyčerpat podporu v nezaměstnanosti není dobré řešení, vždyť zejména v prvních dvou měsících je poměrně vysoká.
Odstupné a nárok na podporu
V minulém roce ještě platilo, že obdržené odstupné posouvalo nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Od roku 2024 tomu tak však není. Již od prvního měsíce mohou dostávat na účet podporu v nezaměstnanosti ti, kteří obdrželi od bývalého zaměstnavatele odstupné. Otálet s evidencí na úřadu práce se tedy nevyplácí.
Lidé mladší 50 let mohou podporu v nezaměstnanosti pobírat maximálně po dobu 5 měsíců, lidé ve věku 50 let až 55 let potom po dobu 8 měsíců a občané starší 55 let již mohou čerpat podporu v nezaměstnanosti až 11 měsíců.
Zdravotní pojištění platí stát
Za všechny občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát, bez ohledu na skutečnost, zdali jim náleží podpora v nezaměstnanosti či nikoliv. Kdo není pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem, zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, ten si musí zdravotní pojištění sám platit jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Nezaměstnanost po celý kalendářní měsíc bez evidence na úřadu práce se tedy prodraží o povinnou platbu zdravotního pojištění jako OBZP, v roce 2024 v měsíční částce 2 552 korun.
Zvýšení doby pojištění
V důchodové legislativě hraje velmi důležitou roli získaná doba pojištění. Bez minimální doby pojištění nemůže být starobní důchod vůbec přiznán. Pro přiznání řádného starobního důchodu je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let, u předčasného důchodu se minimální doba pojištění od října letošního roku zvyšuje z 35 let na 40 let. Minimální dobu pojištění je nutné splnit i pro přiznání invalidního důchodu, kde se však minimální doba pojištění liší v závislosti na dosaženém věku.
Získaná doba pojištění následně ovlivňuje i samotný výpočet starobního důchodu, kdy každý ukončený rok pojištění zvyšuje měsíční částku starobního důchodu více, než většina lidí očekává.
Evidence na úřadu práce se přitom hodnotí v zákonném rozsahu pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění. Po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti, se evidence na úřadu práce započítává jako náhradní doba pojištění vždy (z 80 procent). Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává pouze v omezeném rozsahu.
Nezaměstnaní občané, kteří se z různých důvodů neevidují na úřadu práce, musí počítat s tím, že to bude pro ně mít negativní dopad na výpočet důchodu (starobního i invalidního).
VIDEO: V práci se dokážeme plně soustředit jen čtyři až šest hodin, tvrdí podnikatelka Aneta Martinek v pořadu FLOW.
