Za jednorázovou měsíční půjčku 10 tisíc korun mohou lidé zaplatit až téměř 4500 korun navíc. Ceny se u jednotlivých poskytovatelů mohou násobně lišit. Zatímco půjčení peněz přes kreditní kartu či kontokorent vyjde nejvýš na zhruba 360 korun, víc než polovina mikropůjček stojí přes 2000 korun. Ukázala to analýza podmínek poskytování malých půjček u 42 bank a nebankovních společností, kterou vypracovala společnost Člověk v tísni (ČvT). Výsledky svého indexu odpovědného úvěrování poskytla ČTK. Žebříček sestavovala poprvé v roce 2009.
"Udržet rodinný rozpočet v plusu je čím dál tím obtížnější. Rostou nejen ceny energií, ale nahoru jdou i potraviny, pohonné hmoty a řada dalších položek. O půjčce proto začínají uvažovat i lidé, kteří to v minulosti dělat nemuseli," uvedl autor indexu a analytik ČvT David Borges.
Žebříček má lidem pomoci při rozhodování o tom, zda a od koho si peníze půjčí. Experti hodnotili 13 bank a 29 nebankovních společností. Porovnávali jejich kreditní karty, kontokorenty, revolvingy a internetové mikropůjčky. Sledovali 15 kritérií. Posuzovali náklady půjčky, sankce při zpoždění splátek, vstřícnost ke klientům a dostupnost a srozumitelnost informací. Poskytovatel mohl získat až čtyři hvězdičky. Toto nejlepší hodnocení dostalo osm bank a společností. Osm poskytovatelů má tři hvězdičky, čtyři dvě hvězdičky a 17 jednu. Zbývajících pět společností zůstalo bez hvězdy. "Ke společnostem, které v našem žebříčku nemají žádnou hvězdu či obdržely pouze jednu, nebo dvě, bychom pro půjčku jít nedoporučovali,“ uvedl vedoucí dluhového poradenství ČvT Daniel Hůle.
Podle analýzy vyčerpání kontokorentu do 10 tisíc korun se splatností 30 dnů stálo u 11 společností od 141 do 220 korun. Za kreditní kartu s desetitisícovým limitem a třicetidenní splatností dali lidé u devíti společností od 116 do 357 korun. Za jednorázovou půjčku na 30 dnů je možné u 31 společností vydat od 71 do 4450 korun.
Autoři varovali před první půjčkou zdarma. „Společnosti, které s touto nabídkou přicházejí, jsou téměř vždy velmi drahé. Jejich roční úrokové sazby obvykle přesahují 300 procent. Lidé si v domnění, že ušetří, půjčí zdarma 10 tisíc, zaplatí dlužný nájem či energie, ale na vrácení celé splátky za měsíc mít nebudou. Půjčku si proto musí prodloužit, půjčí si třeba 8000, ale za takový úrok, že příští splátka je už 11 tisíc korun. Tu opět nesplatí, následuje další prodloužení a další vysoké úroky,“ popsal Borges.
Informace o postupu při potížích se splácením mají na webu jen někteří poskytovatelé. „Tahle vstřícnost se vyplatila už během covidu. Když věřitel nabídl dlužníkovi přijatelné řešení, lidé byli většinou schopni své závazky splnit, byť o něco později. Takový přístup považujeme za rozumný pro obě strany," uvedl Borges. Podle analýzy některé společnosti vymáhaly i promlčené pohledávky a prodlužovaly zákonnou tříletou promlčecí lhůtu, a to i na 15 let.
Než si lidé vezmou půjčku, měli by se podle dluhových poradců nejdřív zamyslet nad svými výdaji a příjmy, možností získání lépe placené práce či přivýdělkem. Zjistit by si měli také to, zda nemají nárok na dávky od státu, tedy třeba na příspěvky na bydlení. "A rozhodně bych se neměl stydět si o ně zažádat,“ dodal Hůle. Zájemci se mohou obrátit na poradenskou linku 770 600 800. Poradci jsou v 57 místech po republice.
