ČSÚ: Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta
Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu inflace statistici oznámí příští týden ve středu, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili. Meziroční inflace sice zmírňuje, přetrvává ale problém rychle zdražujících služeb, uvedli analytici.
Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským srpnem zlevnila, byly stejně jako v předchozích měsících energie včetně pohonných hmot. Jejich ceny podle předběžného odhadu meziročně klesly o 4,4 procenta. Bez započítání energií by celková inflace v Česku v srpnu vystoupala na 3,5 procenta.
Zpomalení meziročního růstu cen statistici předběžně zaznamenali u potravin, služeb i zboží. Potraviny, alkohol a tabák v srpnu zdražily o čtyři procenta, což bylo 0,9 procentního bodu méně než v červenci. Ceny za zboží se v úhrnu zvýšily o 1,1 procenta, tempo jejich růstu tak bylo o 0,3 bodu pomalejší než o měsíc dříve. U služeb, včetně vodného, lidé zaplatili v srpnu meziročně o 4,7 procenta víc, v červenci to bylo 4,8 procenta.
Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil Český statistický úřad v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z České národní banky (ČNB.).
Meziroční inflace v Česku sice zvolňuje, problém ale nadále představují rychle zdražující služby. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Podle dnešního předběžného odhadu ČSÚ činila v srpnu meziroční inflace 2,5 procenta po červencových 2,7 procenta. Ke dvěma procentům se podle analytiků inflace dostane v příštím roce.
Ceny služeb se v srpnu meziročně zvýšily o 4,7 procenta. Tempo růstu bylo proti červenci o 0,1 procentního bodu nižší, přesto zůstává podle analytiků příliš vysoké pro stabilizaci celkové inflace. „Není se však čemu divit, když rostou stále velmi solidním tempem mzdy, které na jedné straně podporují vyšší spotřebu domácností a na druhé zvyšují mzdové náklady, které bývají hlavní nákladovou složkou firem působících v terciální sféře,“ uvedl k vývoji cen služeb analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Na zdražování služeb upozornil i hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Posledním ohniskem zvýšené inflace zůstávají ceny služeb. V srpnu se meziměsíčně zvýšily o 0,5 procenta a meziroční inflace v této části spotřebního koše stále dosahuje 4,7 procenta. Jde zejména o nájemné ve vleku rychle rostoucích cen bytů. Zvýšená inflace je vidět také u cen v pohostinství a ubytování,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila inflační vývoj zachraňují ceny energií. „Ovšem spíše než o celkovém inflačním podhoubí vypovídají o situaci na komoditním trhu. I nadále tedy platí, že tuzemskou inflaci nelze označit za zkrocenou,“ podotkl.
Analytici čekají, že v dalších měsících inflace dál mírně zvolní. „Během podzimu může inflace dál mírně poklesnout, avšak na cílová dvě procenta se dostane nejspíš až v roce 2026,“ upozornil však hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Odborníci se zároveň shodují, že inflační vývoj nedává České národní bance důvod měnit nastavení úrokových sazeb. Podle nich tak bankovní rada ČNB na svém zasedání na konci září znovu ponechá základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, což je úroveň platná od počátku května.
