Partnerské majetkové vztahy: Stejnopohlavní páry v partnerství mají nyní nová práva
Na počátku letošního roku nabyla účinnosti novela občanského zákoníku a dalších právních předpisů, která o něco více přibližuje institut partnerství stejnopohlavních párů institutu manželství.
Novela občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů zavedla s účinností od 1. ledna 2025 do českého právního řádu nový institut partnerství. Stejnopohlavní páry, které uzavřely registrované partnerství v minulosti, jsou nadále v režimu registrovaného partnerství.
„Retroaktivita právních předpisů je nežádoucím prvkem v tvorbě práva, která zamezuje řádné právní jistotě v právních předpisech. Proto, pokud se stejnopohlavní páry dříve registrovaly a nyní se chtějí stát partnery, požaduje zákon od těchto párů aktivní jednání,“ vysvětluje advokátka Kristýna Nováková z advokátní kanceláře Rödl & Partner.
Partnerské majetkové vztahy
Nenápadná novela občanského zákoníku zakotvila do § 655 odstavec 2, podle něhož je partnerství trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželství. Nestanoví-li zákon jinak, vztahují se na partnerství obdobně ustanovení o manželství, právech a povinnostech manželů, vdov a vdovců.
„To se velmi výrazně odrazí například v dědickém právu. Zatímco dosud se registrovaný partner, nebyla-li sepsána závěť, dostal k dědictví nejdříve ve druhé třídě s rodiči partnera, stojí od 1. ledna 2025 v pozici ‚manžela‘, tedy dědí v první dědické třídě společně s dětmi partnera,“ uvádí advokátka Aneta Lachmannová z advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o. „Tato nová právní úprava poskytuje partnerům větší právní jistotu a ochranu v případě úmrtí jednoho z nich a posiluje jejich pozici. Novela dále zavádí právo bydlení pro druhého partnera v případě, že pouze jeden z nich vlastní nemovitost, ve které společně bydlí, anebo společné nájemní právo k bytu, které vzniká uzavřením partnerství,“ dodává advokátka.
Kromě změn v dědění vzniká nově v partnerství i bezpodílový majetkový režim, takzvané společné jmění partnerů, obdobně jako v manželství vzniká společné jmění manželů. „V návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí nově najdete kategorii SJ (společné jmění) manželů nebo partnerů,“ uvádí Lachmannová s tím, že cokoliv nyní partneři nabydou po dobu trvání partnerství, a to jak aktiva, tak i pasiva, bude ve společném jmění partnerů. „Při ukončení partnerství bude třeba společné jmění partnerů – SJP – vypořádat podle shodných pravidel pro vypořádání SJM. Primárně bude mít tedy každý z partnerů nárok na polovinu majetku,“ doplňuje Aneta Lachmannová.
Z pohledu majetkového režimu společného jmění považuje Lachmannová za logické, že se nový režim partnerství neuplatní automaticky i u dříve uzavřených svazků. U dědění ale nastavení znevýhodňuje registrované partnery. „Zrovnoprávnění tak pro mnohé bude znamenat fakticky nový obřad uzavření partnerství podle občanského zákoníku,“ říká advokátka Lachmannová.
Přiosvojení dítěte
Z pohledu dětí bylo problematické i to, že společně vychovávané děti jednoho z registrovaných partnerů nemohly být osvojeny druhým partnerem.
„V odborné komunitě panuje shoda, že sexuální orientace nemá žádný vliv na schopnost být dobrým rodičem, a proto výchova dítěte stejnopohlavním párem na něj nemá negativní dopady,“ uvádí Kristýna Nováková.
Podle Ústavního soudu tak vznikala paradoxní situace, kdy bylo registrovanému partnerovi zakázáno osvojení dítěte partnera, přitom jej ale zákonodárce zároveň v zákoně o registrovaném partnerství zavázal se o společně vychovávané dítě starat.
To novela vyřešila přidáním pravidla, podle něhož se osvojitelem může stát také partner, je-li rodičem druhý z partnerů. Jedná se o tzv. „přiosvojení“ dítěte druhým z partnerů.