Preventivní zdravotní péče: Od ledna 2026 platí tyto novinky
Vyhláška o preventivních zdravotních prohlídkách se dočká novely. Od ledna se rozšíří rozsah preventivní péče s důrazem na individuální přístup a prevenci.
Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Změny reagují na podněty odborné veřejnosti. Nemoci by se daly v řadě případů odhalit dříve, anebo by bylo možné jim zcela předcházet. Ministerstvo tak shledává jako klíčové upravit preventivní prohlídky tomu, jak se mění zdravotní stav lidí. Prohlídky mají být pro pacienty užitečné, motivovat je, aby se více zajímali o své zdraví a na prohlídky chodili pravidelně.
Navrhované změny mají zlepšit průběh preventivních prohlídek, které se lépe přizpůsobí věku a zdravotnímu riziku pacienta. Jsou přitom plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění – lidé za ně nic neplatí.
Ponovu se bude více sledovat například riziko srdečně-cévních a metabolických nemocí, anebo též onemocnění ledvin. Posílí se prevence rakoviny, osteoporózy a demence. Prohlídky mají zahrnovat i souhrnné hodnocení výsledků, doporučení dalšího postupu a návrh léčby.
Novinky dle věkových skupin pacientů
V důvodové zprávě k návrhu vyhlášky zdůrazňuje ministerstvo důležitost prevence. Pro účinnou prevenci je pak nutno, aby preventivní prohlídky odpovídaly věku, zdravotnímu stavu a individuálním rizikům u každého pacienta.
- Dospělí (18 – 64 let): Hlavním cílem je zachytit včas rizika nemocí srdce, cév, cukrovky nebo onkologické onemocnění. Důležitou roli má hrát motivace lidí ke zdravému životnímu stylu.
- Mladší senioři (65 – 74 let): Prevence je doplněna o důraz na celkový funkční stav, tj. zda člověk zvládá běžné životní činnosti, je soběstačný, jak zvládá chronická onemocnění a zda u něj nezačínají známky tzv. křehkosti, zhoršující se fyzické a psychické odolnosti.
- Starší senioři (75 – 85 let): Kontrola se soustředí na typické „geriatrické“ potíže jako je riziko pádu, problémy s pamětí, podvýživa nebo příliš mnoho léků najednou. Cílem prevence je prodloužit dobu, kdy člověk zvládá péči o sobě sám.
- Nejstarší senioři (85 let a více): Přístup musí být přizpůsoben každému jednotlivci. Prohlídky slouží k udržení kvality života, správné koordinaci péče a podpoře samostatnosti.
Rozšíření laboratorních testů
Novela má přinést rozšíření náplně a zvýšení frekvence předepsaných laboratorních vyšetření. Ty povedou k dřívějšímu záchytu rizikových faktorů. Návrh je soustředěn i na prevenci onkologických onemocnění s důrazem na screeningové programy.
„Součástí návrhu je i rozšíření laboratorních testů, například častější kontrola cholesterolu, krevního cukru, funkce ledvin, což umožní dříve odhalit skrytá rizika nemocí a začít s jejich léčbou nebo prevencí včas,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě.
Při přijetí nového pacienta provede praktický lékař komplexnější krevní vyšetření, aby lépe poznal zdravotní stav pacienta s důrazem na prevenci cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, nemocí ledvin nebo anémie.
Častěji se bude provádět vyšetření cholesterolu i u mladších pacientů. Lékaři se budou více soustředit na jaterní testy u osob starších 45 let. Důvodem je, že riziko jaterních onemocnění se zvyšuje s postupujícím věkem.
Anamnéza duševních nemocí a EKG u mladších pacientů
Při preventivní péči budou lékaři ponovu zjišťovat dědičné nebo duševní nemoci. V minulosti byly tyto oblasti vynechávány, přitom jsou však důležité pro komplexní posouzení zdravotního rizika pacienta.
Při preventivní prohlídce se nově provede EKG, aby bylo možné porovnávat s budoucími výsledky. U pacientů s rizikem srdečních onemocnění se EKG bude provádět častěji. Mezi rizikové faktory patří mimo jiné například diabetes, obezita, metabolický syndrom, kouření, sedavý životní styl nebo chronický stres.
„U pacientů s přítomnými kardiovaskulárními rizikovými faktory je vhodné individualizované provedení EKG v rámci preventivní prohlídky od 30 let věku, a to v intervalu jednou za 4 roky do věku 40 let a dále jednou za 2 roky. Toto doporučení se vztahuje na osoby, u nichž je vyšší pravděpodobnost časného rozvoje asymptomatického kardiovaskulárního onemocnění,“ stojí v důvodové zprávě.
Vyhláška by měla po schválení nabýt účinnosti 1. ledna 2026.
VIDEO: Vztahy s lidmi jsou pro dlouhý život stejně důležité jako prevence, tvrdí lékař Marián Hajdúch v pořadu FLOW
