Nerovnost v odměňování přetrvává: Muži si vydělají v průměru o 20 procent více
Česká republika je jednou z pěti zemí Evropské unie, kde si nejvíce potrpí na tradiční generové rozdělení rolí. Ať už v domácnosti nebo v práci. Ukázal to průzkum veřejného mínění Eurobarometr.
Z výše uvedeného vyplynulo, že rozdělení rolí pokládá za problém jen 15 procent Čechů. A to i přes to, že platové rozdíly mezi pohlavími stále přetrvávají. Muži vydělávají v téměř všech segmentech více než ženy. Z dat personální agentury Grafton Recruitment však vyplývá, že například v IT se začíná situace měnit, přitom jde o obor, ve kterém mají muži silnější zastoupení.
Zvyšování podílu žen na pracovním trhu a dosahování jejich rovnocenné ekonomické nezávislosti patří spolu se snižováním rozdílů mezi příjmy k pěti pilířům, které si vytyčila Evropská komise ve Strategickém závazku k rodové rovnosti 2016-2019. V naší republice je průměrná mzda mužů obvykle o 15 – 20 procent vyšší, než průměrná mzda žen. Dle KPMS, globálního indexu genderových nerovností, dokonce české ženy dostávají v průměru o 22 procent nižší mzdu než muži, což nás řadí mezi nejhorší země v EU.
Dočkáme se vyrovnání?
Data personální agentury Grafton Recruitment ukazují, že v některých oborech se vše lepší. V IT začínají být dokonce přívětivější k ženám. Přesně naopak je to třeba v oboru Finance a bankovnictví a v oblasti administrativy a práva. „Rozdíly v ohodnocení se dají vysvětlit i vyšším zastoupením mužů v managementu a vedoucích pozicích,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
Skleněný strop může za ženská maxima
69 procent dotázaných v Eurobarometru si myslí, že ženy se rozhodují na základě emocí. V České republice si to samé myslí 83 procent. „Hovoří se pak o tzv. skleněném stropě – ženy se dostanou v managementu jen na určitou úroveň, do nejvyšších pozic však již jen velmi málo z nich. Je to ostatně vidět i na konkrétních číslech. Například dle organizace Byznys pro společnost v dozorčích radách 250 největších firem v ČR působí jen 15,8 procenta žen, meziroční růst je přitom méně než 1 procento,“ říká Jitka Součková. Základem vyrovnání by mohl být přístup ke vzdělání. Od rovného přístupu ke vzdělání by mohl být jen krůček k rovnému ohodnocení.
