Pronájmy bytů přes online platformy se u nás těší čím dál větší oblibě. Kvůli tomu se toto téma stává dost diskutovaným, protože tento druh pronájmů začíná vadit široké veřejnosti. Například sousedi takto pronajímaných bytů si stěžují na rušení nejen nočního klidu, lidem vadí, že pronajímatel nemusí odvádět daně, ubytovaní se nemusí registrovat.
Zřejmě největším problémem je právě nemožná definice tohoto typu ubytování. Často se nejedná o sdílenou ekonomiku, která stála za jejich zrodem, ale o záměrný byznys. Fakt, že poskytovatelé nemusí dodržovat podmínky podnikání, je trnem v oku tradičním poskytovatelům ubytování. Podle nich online poskytovatelé spadají do šedé ekonomiky.
Nemožná definice
Stát ale nemůže definovat, zda v těchto případech jde o záměrné podnikání nebo jen příležitostný nájem. Potřeboval by k tomu jisté informace, kdo vlastně pronajímá. Řešením by mohlo být lepší sdílení informací mezi online platformami a státem.
Finanční správa skoro před rokem vydala metodiku pro poskytující ubytování přes internetové platformy. Jelikož tyto pronájmy jsou finanční správou považovány za ubytovací služby, tedy podnikání, mělo by být placeno DPH. A to v případě, že tržby za uplynulých 12 měsíců přesáhnou milion korun.
Je tedy vhodná regulace?
Asi jde hlavně o to, kde a jak regulovat. Bude totiž rozdíl mezi silně turistickými lokalitami a venkovem. Bude tedy potřeba vše řešit lokálně. To je i důvod, proč tuto oblast neplánuje legislativně ošetřit Evropská komise na evropské úrovni. Návodem ale mohou být okolní země.
Třeba v Belgii mají vše upravené právě regionálně. A je nutné příjmy z takovéto činnosti zanést do daňového přiznání. Také je potřeba počítat v některých obcích s odvodem turistické daně. Dále musí pronajímatel pronájmy konzultovat s ostatními nájemníky domů.
