Piloti chodí doplňovat zboží do skladů. Nemají práci

Letiště Václava Havla v době vladních nařízení a omezení cestovního ruchu zeje prázdnotou

Letiště Václava Havla v době vladních nařízení a omezení cestovního ruchu zeje prázdnotou Zdroj: E15 Michael Tomeš

Před příchodem covidu byl pilot velké letecké dopravní firmy, říkejme mu třeba Jan Rolka, maximálně vytížen. Jeho měsíční plat se pohyboval mezi 60 až 70 tisíci korun. Teď pracuje na deset procent a jeho příjem je 7700 korun. Jak zvládá náhlý propad financí?

Před příchodem covidu byl pilot velké letecké dopravní firmy, říkejme mu třeba Jan Rolka, maximálně vytížen. Jeho měsíční plat se pohyboval mezi 60 až 70 tisíci korun. Teď pracuje na deset procent a jeho příjem je 7700 korun. Jak zvládá náhlý propad financí?

Práce pilota a jeho mzda se skládá ze dvou složek – doby ve službě a letové doby. Doba ve službě je počítána od příchodu do práce a přihlášení se do následného odchodu. Letová doba je čas od prvního pohybu letounu po jeho zastavení a vypnutí motoru.

Tip: Jak na budování finanční rezervy? Poradíme

„Z hlediska letové doby jsme měsíčně nalétali kolem 90 hodin v letní sezóně, kdy se létá více, a kolem 60 hodin přes zimní sezónu. Nicméně s tím, že teď se skoro nelétá, se naše nálety pohybují maximálně kolem deseti hodin měsíčně,“ říká Jan Rolka.

Dodává, že nyní je letectví v těžké krizi. Adekvátně tomu se snížily i mzdy, a to i jemu na 30 procent úvazku. Což je 7700 korun ze základu bez variabilní složky ve výši 20 tisíc korun. To však pouze, pokud létá.

Piloti chodí na brigády do skladů

„Už na jaře došlo velice rychle ke kompletnímu uzavření provozu. Ten se obnovoval po delší době a já osobně jsem byl začleněn do práce v září. To znamená, že jsem byl šest měsíců bez práce. Nyní však dochází opět k omezování,“ říká pilot, který přitom v době plného nasazení měsíčně vydělával mezi 60 až 70 tisíci korun měsíčně.

V podobné nebo ještě horší situaci je většina zaměstnanců leteckých společností. Na inzerát, v němž je poptáván pilot, se tak dnes přihlásí i 14 tisíc pilotů z celého světa. Většina nemá práci.

„Nyní je to pro nás existenční nutnost. Mnoho kolegů nalezlo brigádu v rozvážení zboží nebo v distribučních centrech. Někteří kolegové se rekvalifikovali na řidiče, ať už autobusové, či kamionové dopravy. De facto jsme rádi za jakoukoli možnost práce. Avšak jsme bohužel i velice úzce specializovaní, takže je problém najít jiné plnohodnotné zaměstnání,“ vysvětluje Jan Rolka.

Navíc dodává, že málokdo z branže si nyní může dovolit komfort výběru zaměstnání, mnozí řeší existenční záležitosti. To potvrzuje i finanční poradce skupiny Partners Jiří Kubík. Podle něj současná situace u jeho klientů z letecké dopravy jasně ukazuje, že být si jistý svou prací nemůže dnes nikdo.

„Pokud jsem úzce zaměřen ve své profesi a navíc pobírám vyšší plat, musím vždy myslet na zadní vrátka. Tím je tvorba finančního plánu s aktivy tak, abych mohl v klidu přežít klidně dva roky na svém životním standardu. Protože nejhorší pro tuto skupinu lidí je přijít o svůj životní standard,“ říká.

U pilotů je podle něj nyní i ten problém, že v brzké době se situace nezlepší a najít si stejný plat v jiném oboru je skoro nereálné.

„Proto je nesmírně důležité s touto variantou počítat v dlouhodobém finančním plánu,“ dodává.

Opuštění pronájmu

Jan Rolka říká, že jeho situace je lepší než u většiny kolegů, kteří mají rodiny a závazky, jako jsou třeba hypotéky nebo úvěry, které si brali, aby mohli absolvovat letecký výcvik a aby získali potřebné licence, což jsou částky v řádu milionů korun. I on má nyní ale vybrané úspory a peníze, co zbývají, dál postupně mizí. Také proto se z finančního hlediska a kvůli nejistotě z budoucnosti rozhodl ukončit pronájem bytu a (bohužel, jak říká) se nastěhovat zpět k rodičům. Toto rozhodnutí ovšem vzhledem k aktuálnímu vývoji hodnotí jako prozíravé a vyplatilo se.