Zhruba každý šestý zaměstnaný v Česku má zkušenost s prací na dálku či z domova. Přibližně každý sedmý pak své pracovní místo sdílel s někým jiným. Sedm procent dospělých už pracovalo přes platformy. Ukázaly to výsledky studie o nových formách zaměstnávání v ČR, které na tiskové konferencí představili zástupci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Nové formy zaměstnávání zavádějí víc menší firmy, velcí zaměstnavatelé je berou spíš jako benefit.
Devět nových forem práce definovala Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek Eurofound. Patří mezi ně sdílení zaměstnanců, sdílení místa, dočasné řízení, příležitostná práce, mobilní práce neboli práce na dálku či home office, práce na základě poukázek, portfoliová práce, skupinové zaměstnávání a zaměstnávání založené na spolupráci.
Podle jedné z autorek studie Soni Veverkové se definice postupně mění. Před 15 lety se za novou formu považovaly zkrácené úvazky či klouzavá pracovní doba. Nové formy využívají zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). "Nové formy nemají ani znaménko plus, ani minus. To, jestli je to výhodné, je vždy otázka," uvedla Veverková.
Do výzkumu se zapojilo 1401 zaměstnaných lidí od 18 do 65 let. Mezi nimi bylo 853 zaměstnanců a 548 OSVČ. Nejčastěji měli povědomí o příležitostné práci, mobilní práci neboli práci na dálku, dočasném řízení projektu a sdílení místa. Nejvíc lidí uvedlo, že má zkušenost s příležitostnou prací. Tvrdila to čtvrtina. Podle definice při příležitostné práci zaměstnavatel nedává ale zaměstnanci práci pravidelně, povolá ho podle potřeby. Veverková za vysokým podílem vidí to, že i přes vysvětlení si odpovídající mohli pojem vyložit jinak a mít na mysli třeba brigády.
Mobilní práci, tedy na dálku či z domova, dělalo 16 procent dotázaných. V době výzkumu tak pracoval každý dvanáctý dotázaný. Pracovní místo někdy sdílelo 14 procent zaměstnaných, zrovna se s někým o post dělilo šest procent respondentů. Přes platformu právě pracovala dvě procenta lidí.
S novými formami práce mají nejvíc zkušeností lidé do 30 let, vysokoškoláci a zaměstnaní z Prahy. Lidé novou formu volí dobrovolně. "Není to vynucené. To se může velmi rychle změnit. Z nových forem se mohou stát prekérní formy. Ve chvíli, kdy ekonomika půjde z kopce, je jasné, že sdílené místo či práce přes platformy se mohou stát nástrojem ´vykořisťování´ zaměstnance. Ten se může velmi rychle ocitnout v pozici, která se mu nebude líbit," uvedla Veverková.
Aktivnější v zavádění nových forem zaměstnávání jsou malé a střední firmy. Velcí zaměstnavatelé je berou spíš jako benefit a zavádějí je hlavně proto, že to pracovníci vyžadují. Nejvíc se nové formy prosazují v sektoru informačních technologií, využívají se ale i ve vědě, službách či neziskových organizacích.
Studie je součástí mezinárodního projektu, který sledoval situaci v Česku, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku a Severní Makedonii.
