Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo téměř osm měsíců a zastavení bojů je stále v nedohlednu. Přestože Rusko v září vyhlásilo částečnou mobilizaci a následně v rozporu s mezinárodním právem anektovalo okupovaná ukrajinská území, v tuto chvíli se zdá, že prohrává. Jak velká je šance, že Ukrajina v konfliktu zvítězí? Použije Moskva jaderné zbraně? A co bude výsledek války znamenat pro Evropu?
Může Ukrajina ve válce zvítězit?
Ano a tento scénář dokonce experti považují za nejpravděpodobnější. „Bude však záležet na definici vítězství, tedy jaký výsledek si pod tímto pojmem představují samotní Ukrajinci,“ uvádí analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. Podle něj je velmi reálné, že úspěšná ukrajinská ofenziva z posledních týdnů bude dále pokračovat a Ukrajina dokonce může osvobodit i některá území v Donbasu, která před začátkem války nekontrolovala.
„Složitější je situace například na Krymu. Ten je totiž pro Kreml důležitý i z hlediska jeho vojenské pozice vůči NATO,“ upozorňuje ředitel Ústavu mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově Ondřej Ditrych. I on však vidí možnost navrácení anektovaných území do ukrajinských rukou jako vysoce pravděpodobnou.
Odborníci se nicméně shodují, že vítězství nepřijde za týden a boje nepochybně ještě nějakou dobu potrvají. „Pořád je reálný také scénář, že válka uvízne na mrtvém bodě. Armády se zastaví na nějaké linii a ani jedna strana nebude schopna tu druhou vojensky porazit,“ myslí si Lebduška. Neočekává však, že by Kyjev přistoupil na jakékoliv dělení ukrajinských teritorií.
Proč Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině?
Může zvítězit Rusko?
I zde by záleželo na definici výhry. Je zřejmé, že Moskva od začátku invaze ze svých původních cílů hodně slevila a možnost ovládnutí celé Ukrajiny je již pro ni hodně vzdálená. Nedávno vyhlášená mobilizace podle expertů situaci na bojišti výrazně neovlivní.
Spíš bude mít negativní účinek směrem dovnitř ruské společnosti. Válka se bude stávat v Ruské federaci čím dál tím více nepopulární. Nemluvě o dopadech západních sankcí a také odlivu mozků a zahraničních firem z jejího území.
„To nejlepší v co může Rusko doufat je návrat ke stavu před 24. únorem a v uspořádání legitimních referend na Krymu, v Luhanské a Doněcké oblasti, čili hlasování by se musela opakovat pod mezinárodním dohledem,“ soudí americký politolog z University of Rochester Hein Goemans.
Otázkou však podle něj je, zda by Ukrajina něco takového připustila. „Ukrajinský prezident Zelenskyj si svázal ruce, když prohlásil, že se nevzdá žádné části své země, tedy ani Krymu. Pokud by uzavřel mír za těchto podmínek, musel by okamžitě rezignovat,“ podotýká Goemans.
Přeroste válka v globální konflikt?
Ruský prezident Vladimir Putin je momentálně zahnaný do kouta. „Jestli prohraje válku na Ukrajině, přijde o moc a pravděpodobně také o život, to ho dělá velice nebezpečným,“ varuje Goemans s tím, že ukrajinské úspěchy na bojišti skutečně mohou Kreml dohnat k zoufalým rozhodnutím. Zcela vyloučit nelze ani použití jaderných zbraní, na což by Západ pochopitelně musel odpovědět. Čeští odborníci ovšem takový katastrofický scénář stále považují za prakticky nereálný. „Vidím to jako krok, k němuž se Rusko neodváží právě kvůli reakci Západu,“ míní Lebduška.
Kdo může vyjednat příměří?
Dosavadní snahy o ukončení konfliktu diplomatickou cestou selhaly. „Dialogy s Ruskem vedli někteří evropští lídři a nevedlo to zatím k ničemu. Výsledek byl nula,“ řekl na konci léta deníku E15 ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Maďarský premiér Viktor Orbán je přesvědčen, že klid zbraní mohou zajistit pouze přímá vyjednávání mezi Ruskem a USA.
„Spojené státy jsou nepřímo důležitou stranou konfliktu – nepochybně musejí sehrát nějakou roli i v jeho eventuálním řešení,“ souhlasí Ditrych. „Ukrajinu jako zemi vzdorující ruské agresi nicméně nelze z jednání o řešení vynechat. Když pominu morální ohledy, tak politické náklady takových snah by byly velmi vysoké,“ doplňuje.
Přimět Rusko a Ukrajinu k dialogu se zatím nejaktivněji snaží především Turecko. Ačkoli je tato země členem NATO, ve válce si zachovává neutralitu. Je totiž s oběma znepřátelenými státy úzce ekonomicky provázána. Odebírá od nich energie či zemědělské plodiny. A na válce dokonce vydělává. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se například nedávno dohodl s Putinem na vybudování nových plynovodů v Černém moři.
Role Evropy
Kritici často poukazují, že vítězství Ukrajiny bude záležet na tom, zda si Kyjev udrží vojenskou, hospodářskou a humanitární podporu z USA a západní Evropy, což může být při současné energetické krizi velice obtížné. Podle expertů nicméně nepřichází v úvahu, že by Evropa ponechala Ukrajinu napospas svému osudu. „Tím, co Rusko na Ukrajině denně provádí, jako jsou útoky na civilní cíle, neustále obnovuje chuť Západu podporovat Ukrajinu. Energetická situace v Evropě se navíc v posledních týdnech zlepšuje,“ tvrdí Lebduška.
Na základě Goemansova mínění je pro Evropu zcela stěžejní, aby Ukrajina válku vyhrála. „Pokud by ji Rusko porazilo, zhroutila by se bezpečnostní infrastruktura na celém kontinentu. Mělo by to obrovské následky pro NATO a jednotu Evropské unie. Zároveň by to samozřejmě povzbudilo další potenciální diktátory, aby následovali Putinova příkladu,“ vypočítává Goemans.
