Pavel Fischer je kandidát na prezidenta. Nepřítel Ruska a komunistů láká hlavně konzervativce

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer Zdroj: E15 Michael Tomeš

Kandidáti na prezidenta: Pavel Fischer
Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer
3
Fotogalerie

Posledně se nedostal do druhého kola prezidentské volby, oblíbenost mezi lidmi ho však následně vyšvihla alespoň do křesla senátorského. Po měsících spekulací senátor Pavel Fischer ohlásil, že do prezidentských voleb skutečně zasáhne jako kandidát. Jeho kandidatura se opírá o hlasy 30 senátorů.

Potvrzení kandidatury na prezidenta

Během oficiálního oznámení své kandidatury Pavel Fischer prohlásil: „Ve svém profesionálním i soukromém životě bojuji proti totalitě a jakémukoliv omezování lidských práv. Hodlám v tom aktivně pokračovat i jak prezident. Nikdy nedopustím ohrožení naší suverenity ekonomickou či politickou závislostí na jiném státě.“ 

Fischer nesbíral podpisy občanů, nýbrž o podporu požádal své kolegy ze Senátu. Politik a diplomat už dřive naznačoval, že významným tématem by pro něj ve funkci prezidenta byla bezpečnostní politika. V minulosti senátor silně kritizoval především Rusko a Čínu.

„Neumím si představit, že bych práci pro náš stát jen tak stopnul a věnoval se kampani - že bych místo výkonu ústavní funkce jezdil po republice s obytňákem nebo sbíral podpisy na náměstí. To je také důvod, proč jsem se rozhodl shromáždit podpisy senátorů. Na rozdíl od některých kandidátů prostě nejsem v důchodu a nemám volno, takže vést prezidentskou kampaň pro mne bude velmi náročné. Ale jdu do toho," uvedl senátor pro Aktualne.cz.

Fischer avizoval, že nasbíral dvacet podpisů od poslanců a 34 podpisů od senátorů. Ministersvo vnitra jeho kandidaturu potvrdilo na základě senátorských podpisů, z nichž čtyři vyřadilo. Oficiálně se Fischer zaregistroval jako prezidentský kandidát na začátku listopadu.

Fischer avizoval opětovnou kandidaturu na prezidenta po svém zvolení do Senátu v říjnu roku 2018. Dlouho jí však jednoznačně nepotvrdil, i když ji připustil ještě před vyhlášením termínu prezidentských voleb. „Volby ještě nebyly vyhlášeny. Já jsem připraven kandidovat, ale zatím není možné, abych něco takového ohlásil. V současné době oslovuji své podporovatele a rozhodnu se, až jich bude dost. Mám na mysli i finanční podporu, volby nejsou zadarmo,“ řekl v polovině letošního června v rozhovoru pro deník E15

Termín prezidentských voleb oznámil 27. června předseda Senátu Miloš Vystrčil. První kolo se bude konat 13. a 14. ledna 2023. Pokud jeden z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, druhé kolo se uskuteční 27. a 28. ledna 2023.

Vše o prezidentských volbách 2023 >>>

Válka na Ukrajině

Fischer varoval před Ruskem dlouhodobě. Už v roce 2015 psal, že Rusko svým vpádem na Ukrajinu porušilo nejen mezinárodní právo, ale i vlastní závazek, že bude garantem bezpečnosti Ukrajiny. Nyní Fischer říká, že sankce Západu proti Rusku přišly pozdě a měly být rozsáhlejší. V tomto ohledu zastává na poměry české politické scény poměrně razantní postoje, vyzval mimo jiné i k vyhlášení embarga na dovoz ruské ropy a zemního plynu.

Fischer by se jako prezident určitě vydal v příštím roce na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že to, zda a kdy Ukrajina zvítězí, závisí i na nás. Na druhou stranu, země, která by zapomněla na své občany a na domácí problémy, pak nebude schopna pomáhat ani jiným. A tady vidím naše limity,“ uvedl Fischer v anketě pro deník E15.

„Od únorové agrese Ruska jsem hodně vytížený. Jako předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se věnuji mnoha strategickým tématům a pravidelným jednáním na evropské úrovni i s jednotlivými státy, například s předsedy zahraničních výborů zemí EU, maďarským, německým, litevským a francouzským parlamentem a také s USA," sdělil Fischer pro Aktualne.cz.

Inflace a energetika

Podle Fischera bychom se nyní měli zaměřit také na to, kdo z českých politiků prosazoval ruskou účast na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. „Nemůžeme se tvářit, že se nic nestalo. Když dneska Miloš Zeman mluví kriticky o Rusku a podporuje Ukrajinu, tak já mám za to, že přeskočil jednu důležitou etapu.

On má přece podíl na tom, že otočil českou politiku vůči Rusku, a to i v dobách, kdy bylo nutné na něj uvalit sankce, například po okupaci Krymu. To, že český prezident mluví proti českým zájmům, považuji za vlastizrádné,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 na adresu stávající hlavy státu. Mluví o ruské energetické pasti, ve které jsme uvízli a ze které nevede rychlá cesta ven.

V souvislosti s novelizací energetického zákona také upozornil na neaktuální státní energetickou koncepci z roku 2015. Poukazuje na to, že plány v ní uvedené nebyly realizovány, což podle něj ohrožuje naši suverenitu. Jako konkrétní příklad uvedl dosud neexistující severojižní plynové propojení na Polsko a Rakousko. Podporuje také investice do bezpečnosti jaderné energetiky.

Původ inflace Fischer nevidí jen v probíhající válce na Ukrajině, ale i v nízkých až nulových úrocích centrálních bank v minulých letech. Jako proinflační tlak vnímá i zrušení superhrubé mzdy k 1. lednu 2021, pro které kromě hnutí ANO, SPD a KSČM hlasovali i poslanci nynější nejsilnější vládní strany ODS. Kritizuje i výběr nově jmenovaných členů Bankovní rady ČNB stávajícího prezidenta České republiky Miloše Zemana.

„Zatímco ČNB má ze zákona povinnost hlídat inflační cíl, a v tom je nezastupitelná, odpovědnost vlády spočívá v tom, že musí zkrotit veřejné rozpočty. A to se zatím dlouhodobě nikde neprojevuje,“ uvedl Fischer v anketě pro deník E15. Fischer očekává, že vláda bude muset brzy připravit výhled rozpočtu na příští roky, v němž nabídne řešení dlouhodobého strukturálního deficitu. „Bez úspor a bez zvýšení příjmů to nepůjde,“ dodal. 

Názory na COVID-19

Fischer byl jedním z mnoha, kteří si nemocí prošli s vážnějším průběhem. Loni v únoru o svém stavu informoval na sociálních sítích. Situaci využil k popisu příznaků i k apelu na zodpovědnost občanů vzhledem k plánovanému konci nouzovému stavu.

„Prosím, nenechte se znechutit politickou situací v naší zemi a nepřestávejte myslet na ochranu zdraví sebe i ostatních, ať už v pondělí bude platit cokoli. Jde o to, abychom k zoufalé situaci a neschopnosti vlády nepřidali těžké ztráty na životech a totální kolaps nemocnic,“ napsal na svém facebookovém profilu.

V únoru letošního roku se v Senátu ostře postavil proti pandemickému zákonu, který Poslaneckou sněmovnou prošel ve stavu legislativní nouze. Nelíbilo se mu nejen zrychlené projednávání, ale i samotný obsah zákona. Největší problém viděl v absenci veřejné diskuze, která podle něj k zákonu vyvolávala nedůvěru mezi občany. Novela nakonec Senátem schválena nebyla, proti ní kromě Fischera hlasoval i další kandidát na prezidenta Marek Hilšer.

Radost Pavla Fischera z konce KSČM

Jako Senátor vystupuje Fischer jasně protikomunisticky. Opakovaně při různých příležitostech kritizoval KSČM. „KSČM vydírá vládu kvůli rozpočtu, chce škrtnout deset miliard v rezortu obrany. Ve chvíli, kdy armáda pomáhá zvládat epidemii, jí seberou peníze… na rezervu pro boj s koronavirem? Ta drzost! Cíl komunistů zničit naši obranyschopnost nikdy nebyl zřetelnější!“ napsal například na podzim 2020 na Twitteru v reakci na tehdejší, později úspěšnou snahu komunistů o omezení rozpočtu ministerstva obrany. A poté, co komunisté v roce 2021 propadli v parlamentních volbách, prohlásil: „Odchod komunistů ze Sněmovny je radost.“

Naopak dalšího prezidentského kandidáta Petra Pavla za jeho dřívější členství v KSČ veřejně nikdy nekritizoval. Ba naopak generála Pavla mnohdy ocenil. Před čtyřmi lety mu například otevřeně gratuloval, když tehdejší šéf Vojenského výboru NATO obdržel americké vojenské vyznamenání Legion of Merit. Petr Pavel zase v minulosti uvedl, že pokud by nakonec z nějakého důvodu nekandidoval, jeho podporu by měl právě Pavel Fischer.

Názor na přijetí eura

Zavedení jednotné měny podle Fischera není jen ekonomická otázka. „Jakkoli Česko dnes nesplňuje kritéria pro vstup, takže nejprve musíme zkrotit veřejné rozpočty," podotkl senátor Pavel Fischer.

Přijetí eura považuje také za politickou otázku a věc bezpečnosti. „S ohledem na eskalaci konfliktu, který rozpoutalo Rusko v Evropě, nelze podceňovat význam společné měny jako obranného valu," uvedl Fischer. Občané by podle něj měli být informováni o tom, jaké jsou skutečné náklady na udržení koruny.

Bude proto prosazovat veřejnou diskusi o měnové unii. Připomněl, že se Česko již k tomuto členství jednou zavázalo. Dnes ale na vstup podle Fischera není vhodná doba. „Nejsem si jist, zda do pěti let se stihneme kvalifikovat," poznamenal.

Prezidentské debaty

Pavel Fischer vystupuje i v předvolebních debatách v televizi, kde soupeří o hlasy s ostatními kandidáty na prezidenta. Tam mimo jiné často kritizuje i prezidenta Zemana.

Podle něj by Zeman měl být stíhán za kauzu výbuchu ve Vrběticích, kde prezident podle Fischera nepostupoval správně: „Byl to zločin. Byl to projev prezidenta, který pracoval pro cizí mocnost a nehájil zájmy ČR. Dopustil se například vyzrazení utajovaných skutečností, spisů,“ řekl například Fischer.

Fischer se v debatě na CNN Prima News opřel do svého soupeře z SPD a prezidentského kandidáta Jaroslava Bašty, který voličům slibuje, že by po zvolení odvolal vládu. Precedens Bašta spatřuje ve jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka, kterého Zeman jmenoval po padnutí většinové vlády Petra Nečase: „Pan Bašta říkal, že se máme poučit z historie. Zmiňoval, že tu byla Rusnokova vláda. Domnívám se ale, že patřila k temným kapitolám neústavního období naší země. Je to příklad, který není hodný následování, a je potřeba ho jasně označit za protiústavní,“ reagoval na to v debatě Pavel Fischer.

„Pokud bychom se my dva tady dohodli, že přejmenujeme manželství a budeme tomu říkat partnerství, tak by se k tomu měli vyjádřit všichni občané a měli bychom uspořádat referendum. Ta diskuze bude složitá,“ řekl Fischer na adresu LGBT v debatě na TV Nova.

Konzervativní názory: Náboženství a homosexuálové

Fischer mluví plynně třemi cizími jazyky: francouzsky, anglicky a katalánsky. Je konzervativním katolíkem. Odmítá například euthanasii, dříve se stavěl zamítavě i k otázce adopce dětí homosexuálními páry. „Dítě totiž není nároková věc a ochrana jeho práv byla vždy pevnou součástí našeho právního řádu,“ napsal před čtyřmi lety v diskusi se čtenáři na Aktuálně.cz.

Během své minulé předvolební kampaně také na jednom setkání s občany prohlásil, že by homosexuála nejmenoval ústavním soudcem. Svá slova následně bral zpět a omlouval se za ně. V minulosti Fischer opakovaně odmítl i uzákonění sňatku homosexuálních párů.

Fischer letos v říjnu nejprve opět odmítl legalizaci stejnopohlavních manželství, neboť podle něj se pak „budou shánět děti na trhu a bude se s nimi obchodovat.“  Během oficiálního oznámení své kandidatury poté slíbil, že v případě zvolení podepíše zákon o manželství stejnopohlavních párů „bude-li mít za sebou robustní podporu Parlamentu a bude-li v souladu s právními a ústavními pravidly." V otázce zrovnoprávění nechá rozhodnutí na Parlamentu. Fischer zároveň odsoudil letošní smrtelné útoky na homosexuály v Bratislavě.

Třetí v prezidentských volbách 2018

První myšlenku, že by Pavel Fischer mohl být vhodným kandidátem na prezidenta, vyslovila už v roce 2016, tedy dva roky před volbami, takzvaná Kroměřížská výzva, reprezentovaná například Michaelem Kocábem nebo Janem Kalvodou.

Fischer tehdy vedl výzkumnou agenturu STEM. Na zmínku ve výzvě reagoval, že ji nepodepsal, a pokud bude kandidovat na prezidenta, tak nikoli výhradně jako její představitel. Svou kandidaturu oznámil až o rok později. Vizí jeho prezidentství měla být moderní země, hlava státu má podle něj garantovat spravedlnost a solidaritu.

Předvolební průzkumy Fischerovi přisuzovaly jen asi pětiprocentní preference. Tyto odhady nakonec významně překonal, když mu svůj hlas odevzdalo přes deset procent voličů. Fischer tak byl prvním mezi těmi, kteří do druhého kola prezidentské volby nepostoupili. V druhém kole Fischer podporoval Jiřího Drahoše.

Snadný vstup Pavla Fischera do Senátu

Kandidaturu do Senátu Pavel Fischer oznámil už krátce po neúspěchu v prezidentských volbách. Své rozhodnutí vysvětloval tím, že zjistil, že dokáže za krátkou dobu oslovit velký počet voličů. „Chci komentovat dění a také kroky prezidenta Zemana,“ prohlásil. Kandidoval jako nezávislý, senátorem za Prahu 12 se stal hladce, málem zvítězil už v prvním kole. A už po svém zvolení do horní parlamentní komory oznamoval, že v roce 2023 hodlá opět kandidovat na prezidenta.

Fischer v Senátu předsedá výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. 

Na začátku listopadu při debatě v senátu vyzdvihl mimo jiné sankce proti Rusku i proti Íránu za dodávky zbraní, které jsou používány při ruské agresi vůči Ukrajině, stejně jako snižování ekonomické závislosti na Číně. Podle Fischera je na místě revize smluvních vztahů s Ruskem a Čínou.

Pavel Fischer: Od učitele k velvyslanci

Fischer vystudoval češtinu a francouzštinu na Karlově univerzitě. Studoval také na ženevském Centre International de Formation Chrétienne a prestižní francouzské vysoké škole veřejné správy École Nationale d’Administration.

Po studiu vyučoval francouzštinu na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, posléze působil jako osobní sekretář pozdějšího biskupa Františka Lobkowicze. V roce 1995 začala jeho dlouholetá kariéra ve státní správě, když nastoupil jako tiskový specialista do Kanceláře prezidenta republiky. Za prezidentství Václava Havla postupně vystoupal na post zástupce mluvčího, a nakonec ředitele politického odboru Hradu.

Po odchodu z prezidentské kanceláře se na dlouhých sedm let stal velvyslancem ve Francii a v Monaku, v obou zemích za své působení získal vysoká státní vyznamenání. Na ministerstvu zahraničí potom zůstal, jako ředitel příslušné sekce se věnoval bezpečnostním otázkám. Jako poradce v otázkách zahraniční politiky pracoval pro řadu státních institucí.

Manželka a děti Pavla Fischera

Pavel Fischer je ženatý. S manželkou Klárou mají tři děti Barboru, Benedikta a Markétu. Nejstarší syn Vojtěch čelil těžkému postižení, kterému v roce 2013 podlehl.

Volební výsledky

Výsledky prvního kola prezidentských voleb byly oznámeny v sobotu 14. ledna. Pavel Fischer skončil čtvrtý.

ONLINE: Prezidentské volby 2023 aktuálně >>>

Volební průzkumy

Dosavadní volební průzkumy řadí Pavla Fischera k populárnějším kandidátům, kteří nicméně zatím výrazně zaostávají za favority - Petrem Pavlem, Danuší Nerudovou a Andrejem Babišem.Podobně jako průzkumy vidí Fischerovy šance i sázkové kanceláře

Kdo je Pavel Fischer (video)

Video placeholde

Kandidáti na prezidenta: Pavel Fischer • Videohub

Kandidáti na prezidenta 2023

Přečtěte si medailonky dalších možných kandidátů. Vysoké šance předpovídají průzkumy bývalému generálovi Petru Pavlovi. Kandidaturu na Hrad potvrdil i bývalý premiér Andrej Babiš. Mezi další ohlášené zájemce o prezidentskou funkci patří ekonomka Danuše Nerudová, bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, senátor Marek Hilšer nebo poslanec SPD Jaroslav Bašta či podnikatel Karel Diviš. Šéf odborových svazů Josef Středula z volby odstoupil.

PŘEHLEDNĚ: Kandidáti na prezidenta 2023 >>> 

Pavel Fischer
Datum narození 26. srpna 1965
Manželka Klára Fischerová
Povolání senátor
Vzdělání Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Oficiální oznámení kandidatury 18. října 2022
Podpisy pro kandidaturu 30 senátorů