Pavel Fischer: Názory možného prezidentského kandidáta | E15.cz

Třetí v posledních prezidentských volbách. Pavel Fischer možná opět promluví do boje o Hrad

Dominika Odvárková, bru, swp

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Posledně se nedostal do druhého kola prezidentské volby, oblíbenost mezi lidmi ho následně vyšvihla alespoň do křesla senátorského. Nyní Pavel Fischer přiznává, že má chuť kandidovat na prezidenta znovu a že s dostatečným finančním zázemím by se opět pokusil ve volbě hlavy státu uspět.

Fischer avizoval opětovnou kandidaturu na prezidenta po svém zvolení do Senátu v říjnu roku 2018. Zatím jí však jednoznačně nepotvrdil, i když ji připustil ještě před vyhlášením termínu prezidentských voleb. „Volby ještě nebyly vyhlášeny. Já jsem připraven kandidovat, ale zatím není možné, abych něco takového ohlásil. V současné době oslovuji své podporovatele a rozhodnu se, až jich bude dost. Mám na mysli i finanční podporu, volby nejsou zadarmo,“ řekl v polovině letošního června v rozhovoru pro deník E15

Termín prezidentských voleb oznámil 27. června předseda Senátu Miloš Vystrčil. První kolo se bude konat 13. a 14. ledna 2023. Pokud jeden z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, druhé kolo se uskuteční 27. a 28. ledna 2023.

Bývalý diplomat nebyl sdílnější ani ohledně svých případných programových priorit. „Sice o nich už něco vím, ale ještě není čas na to, abych je zveřejnil,“ řekl. Zároveň naznačil, že významným tématem by pro něj ve funkci prezidenta byla bezpečnostní politika. Jasně se nevyjádřil ani k tomu, zda by se vydal cestou sběru petičních podpisů občanů nebo se nechal jmenovat poslanci nebo senátory.

Vše o prezidentských volbách 2023 >>>

Válka na Ukrajině

Fischer varoval před Ruskem dlouhodobě. Už v roce 2015 psal, že Rusko svým vpádem na Ukrajinu porušilo nejen mezinárodní právo, ale i vlastní závazek, že bude garantem bezpečnosti Ukrajiny. Nyní Fischer říká, že sankce Západu proti Rusku přišly pozdě a měly být rozsáhlejší. V tomto ohledu zastává na poměry české politické scény poměrně razantní postoje, vyzval mimo jiné i k vyhlášení embarga na dovoz ruské ropy a zemního plynu.

Inflace a energetika

Podle Fischera bychom se nyní měli zaměřit také na to, kdo z českých politiků prosazoval ruskou účast na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. „Nemůžeme se tvářit, že se nic nestalo. Když dneska Miloš Zeman mluví kriticky o Rusku a podporuje Ukrajinu, tak já mám za to, že přeskočil jednu důležitou etapu.

On má přece podíl na tom, že otočil českou politiku vůči Rusku, a to i v dobách, kdy bylo nutné na něj uvalit sankce, například po okupaci Krymu. To, že český prezident mluví proti českým zájmům, považuji za vlastizrádné,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 na adresu stávající hlavy státu. Mluví o ruské energetické pasti, ve které jsme uvízli a ze které nevede rychlá cesta ven.

V souvislosti s novelizací energetického zákona také upozornil na neaktuální státní energetickou koncepci z roku 2015. Poukazuje na to, že plány v ní uvedené nebyly realizovány, což podle něj ohrožuje naši suverenitu. Jako konkrétní příklad uvedl dosud neexistující severojižní plynové propojení na Polsko a Rakousko. Podporuje také investice do bezpečnosti jaderné energetiky.

Původ inflace Fischer nevidí jen v probíhající válce na Ukrajině, ale i v nízkých až nulových úrocích centrálních bank v minulých letech. Jako proinflační tlak vnímá i zrušení superhrubé mzdy k 1. lednu 2021, pro které kromě hnutí ANO, SPD a KSČM hlasovali i poslanci nynější nejsilnější vládní strany ODS. Kritizuje i výběr nově jmenovaných členů Bankovní rady ČNB stávajícího prezidenta České republiky Miloše Zemana.

Názory na COVID-19

Fischer byl jedním z mnoha, kteří si nemocí prošli s vážnějším průběhem. Loni v únoru o svém stavu informoval na sociálních sítích. Situaci využil k popisu příznaků i k apelu na zodpovědnost občanů vzhledem k plánovanému konci nouzovému stavu.

„Prosím, nenechte se znechutit politickou situací v naší zemi a nepřestávejte myslet na ochranu zdraví sebe i ostatních, ať už v pondělí bude platit cokoli. Jde o to, abychom k zoufalé situaci a neschopnosti vlády nepřidali těžké ztráty na životech a totální kolaps nemocnic,“ napsal na svém facebookovém profilu.

V únoru letošního roku se v Senátu ostře postavil proti pandemickému zákonu, který Poslaneckou sněmovnou prošel ve stavu legislativní nouze. Nelíbilo se mu nejen zrychlené projednávání, ale i samotný obsah zákona. Největší problém viděl v absenci veřejné diskuze, která podle něj k zákonu vyvolávala nedůvěru mezi občany. Novela nakonec Senátem schválena nebyla, proti ní kromě Fischera hlasoval i další kandidát na prezidenta Marek Hilšer.

Radost Pavla Fischera z konce KSČM

Jako Senátor vystupuje Fischer jasně protikomunisticky. Opakovaně při různých příležitostech kritizoval KSČM. „KSČM vydírá vládu kvůli rozpočtu, chce škrtnout deset miliard v rezortu obrany. Ve chvíli, kdy armáda pomáhá zvládat epidemii, jí seberou peníze… na rezervu pro boj s koronavirem? Ta drzost! Cíl komunistů zničit naši obranyschopnost nikdy nebyl zřetelnější!“ napsal například na podzim 2020 na Twitteru v reakci na tehdejší, později úspěšnou snahu komunistů o omezení rozpočtu ministerstva obrany. A poté, co komunisté v roce 2021 propadli v parlamentních volbách, prohlásil: „Odchod komunistů ze Sněmovny je radost.“

Naopak dalšího prezidentského kandidáta Petra Pavla za jeho dřívější členství v KSČ veřejně nikdy nekritizoval. Ba naopak generála Pavla mnohdy ocenil. Před čtyřmi lety mu například otevřeně gratuloval, když tehdejší šéf Vojenského výboru NATO obdržel americké vojenské vyznamenání Legion of Merit. Petr Pavel zase v minulosti uvedl, že pokud by nakonec z nějakého důvodu nekandidoval, jeho podporu by měl právě Pavel Fischer.

Konzervativní názory: Náboženství a homosexuálové

Fischer mluví plynně třemi cizími jazyky: francouzsky, anglicky a katalánsky. Je konzervativním katolíkem. Odmítá například euthanasii, zamítavě se staví i k otázce adopce dětí homosexuálními páry. „Dítě totiž není nároková věc a ochrana jeho práv byla vždy pevnou součástí našeho právního řádu,“ napsal před čtyřmi lety v diskusi se čtenáři na Aktuálně.cz.

Během své minulé předvolební kampaně také na jednom setkání s občany prohlásil, že by homosexuála nejmenoval ústavním soudcem. Svá slova následně bral zpět a omlouval se za ně. V minulosti Fischer opakovaně odmítl i uzákonění sňatku homosexuálních párů.

Třetí v prezidentských volbách 2018

První myšlenku, že by Pavel Fischer mohl být vhodným kandidátem na prezidenta, vyslovila už v roce 2016, tedy dva roky před volbami, takzvaná Kroměřížská výzva, reprezentovaná například Michaelem Kocábem nebo Janem Kalvodou.

Fischer tehdy vedl výzkumnou agenturu STEM. Na zmínku ve výzvě reagoval, že ji nepodepsal, a pokud bude kandidovat na prezidenta, tak nikoli výhradně jako její představitel. Svou kandidaturu oznámil až o rok později. Vizí jeho prezidentství měla být moderní země, hlava státu má podle něj garantovat spravedlnost a solidaritu.

Předvolební průzkumy Fischerovi přisuzovaly jen asi pětiprocentní preference. Tyto odhady nakonec významně překonal, když mu svůj hlas odevzdalo přes deset procent voličů. Fischer tak byl prvním mezi těmi, kteří do druhého kola prezidentské volby nepostoupili. V druhém kole Fischer podporoval Jiřího Drahoše.

Snadný vstup Pavla Fischera do Senátu

Kandidaturu do Senátu Pavel Fischer oznámil už krátce po neúspěchu v prezidentských volbách. Své rozhodnutí vysvětlovat tím, že zjistil, že dokáže za krátkou dobu oslovit velký počet voličů. „Chci komentovat dění a také kroky prezidenta Zemana,“ prohlásil. Kandidoval jako nezávislý, senátorem za Prahu 12 se stal hladce, málem zvítězil už v prvním kole. A už po svém zvolení do horní parlamentní komory oznamoval, že v roce 2023 hodlá opět kandidovat na prezidenta.

Fischer v Senátu předsedá výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

Pavel Fischer: Od učitele k velvyslanci

Fischer vystudoval češtinu a francouzštinu na Karlově univerzitě. Studoval také na ženevském Centre International de Formation Chrétienne a prestižní francouzské vysoké škole veřejné správy École Nationale d’Administration.

Po studiu vyučoval francouzštinu na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, posléze působil jako osobní sekretář pozdějšího biskupa Františka Lobkowicze. V roce 1995 začala jeho dlouholetá kariéra ve státní správě, když nastoupil jako tiskový specialista do Kanceláře prezidenta republiky. Za prezidentství Václava Havla postupně vystoupal na post zástupce mluvčího, a nakonec ředitele politického odboru Hradu.

Po odchodu z prezidentské kanceláře se na dlouhých sedm let stal velvyslancem ve Francii a v Monaku, v obou zemích za své působení získal vysoká státní vyznamenání. Na ministerstvu zahraničí potom zůstal, jako ředitel příslušné sekce se věnoval bezpečnostním otázkám. Jako poradce v otázkách zahraniční politiky pracoval pro řadu státních institucí.

Manželka a děti Pavla Fischera

Pavel Fischer je ženatý. S manželkou Klárou mají tři děti Barboru, Benedikta a Markétu. Nejstarší syn Vojtěch čelil těžkému postižení, kterému v roce 2013 podlehl.

Volební průzkumy

Dosavadní volební průzkumy řadí Pavla Fischera k populárnějším kandidátům, kteří nicméně zatím výrazně zaostávají za dvěma favority - Petrem Pavlem a Andrejem Babišem. Podobně jako Fischer ani Babiš svou kandidaturu zatím definitivně nepotvrdil. Podobně jako průzkumy vidí Fischerovy šance i sázkové kanceláře

Kandidáti na prezidenta 2023

Přečtěte si medailonky dalších možných kandidátů, z nichž většina svůj zájem už potvrdila. Vysoké šance předpovídají průzkumy bývalému generálovi Petru Pavlovi, který svou kampaň naplno odstartuje v srpnu. S ohlášením kandidatury na Hrad naopak váhá bývalý premiér Andrej Babiš. Mezi další ohlášené zájemce o prezidentskou funkci patří ekonomka Danuše Nerudová, bývalá manažerka ERÚ Alena Vitásková, šéf odborového svazu Josef Středula, bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, senátor Marek Hilšer nebo podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš. Dostatečný počet podpisů potřebných ke kandidatuře nasbíral už podnikatel Tomáš Březina.

PŘEHLEDNĚ: Kandidáti na prezidenta 2023 >>> 

Pavel Fischer
Datum narození 26. srpna 1965
Manželka Klára Fischerová
Povolání senátor
Vzdělání Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Oficiální oznámení kandidatury: -

Autor: Dominika Odvárková, bru, swp

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Volba prezidenta

V lednu 2023 proběhnou v České republice prezidentské volby. Termín voleb vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Do voleb se postupně přihlásili mnozí kandidáti na prezidenta. Patří mezi ně například bývalý elitní generál Petr Pavel, ekonomka Danuše Nerudová, šéf odborů Josef Středula, nebo senátor Marek Hilšer. S oznámením kandidatury dosud váhá bývalý premiér Andrej Babiš anebo senátor Pavel Fischer. Mezi zájemci o Hrad figuruje i bývalý rektor UK Tomáš Zima, manažerka Alena Vitásková nebo podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina.

Agentury pravidelně zveřejňují volební průzkumy. Kurzy na výhru jednotlivých kandidátů průběžně upravují i sázkové kanceláře. Jak volit? Češi mohou v prezidentských volbách volit i mimo své trvalé bydliště či dokonce ze zahraničí pomocí voličského průkazu.

Volební systém prezidentských voleb počítá s tím, že se o budoucí hlavě státu rozhodne v jednom, nebo ve dvou kolech. K hlasování jsou zapotřebí platné volební lístky. Většina občanů odvolí ve volebních místnostech před volební komisí. Prezidentské volby mají v ČR tradičně vysokou volební účast.

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery