Kraje před volbami řeší podfinancované nemocnice a nedostatek personálu

Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně

Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Zdroj: Profimedia.cz

Karlovarská krajská nemocnice
2
Fotogalerie

Krajské nemocnice letos prověřila koronavirová pandemie víc, než by si to přály. Zatímco státním nemocnicím vláda dala během pandemie několik miliard korun na oddlužení, hejtmané od vlády slyšeli, že zadluženost krajských nemocnic je jejich starost. S blížícími se krajskými volbami se právě modernizace a platby regionálního zdravotnictví opět stávají tématem.

Nákup ochranných prostředků a termokamery, provoz odběrných stanovišť, výplaty a odměny zdravotníkům, ale i výpadek příjmů za neuskutečněné výkony znamená pro kraje rozpočtový propad v miliardách korun.Zatímco většina krajů počítá ztráty v důsledku koronaviru v desítkách milionů korun, Jihomoravský kraj jde o řád výš.„Dopad koronaviru na rozpočet nemocnic je předběžně vyčíslen na jednu miliardu korun.Z tohoto čísla je patrné, že je nutná součinnost a finanční podpora krajských nemocnic od státu,“ řekl mluvčí hejtmanství Petr Holeček.Kraje navíc očekávají další propad během podzimu.

Vláda se snaží regionálním nemocnicím letos ulevit kompenzační vyhláškou, kterou přijala těsně před prázdninami.Zdravotnická zařízení jsou obvykle placená pojišťovnou podle provedení výkonu, letos se ale budou úhrady počítat štědřeji.„Nemocnice budou mít garantovanou stejnou úhradu, ale udělají méně práce.Úhrada bude taková, jako by žádná pandemie nebyla," řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).Kraje kompenzaci vítají, měla by podle nich pokrýt většinu ztráty.

Hejtmani ale upozorňuji na to, že jednorázová pomoc v krizi neřeší dlouhodobou podfinancovanost regionálních nemocnic.Úhrady od pojišťoven totiž větším nemocnicím na provoz nestačí a kraje je musí dotovat.Přesto řada nemocnic, které jsou v drtivé většině obchodními společnostmi s krajem jako jediným akcionářem, končí každoročně ve ztrátách.„Vláda a ministerstvo zdravotnictví muší řešit investice nejen ve fakultních nemocnicích, ale i ve všech hlavních nemocnicích v České republice,“ Řekl mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla s tím, že fakultní nemocnici nemá osm krajů.

„Platby zdravotních pojišťoven stačí víceméně jen na krytí mezd a jen velmi málo zbývá na samotný provoz.To je dlouhodobě neudržitelné," řekl radní pro zdravotnictví Karlovarského kraje Jan Bureš (ODS) s tím, že kraj musel letos do nemocnic vložit 150 milionů korun.Pro kraje je náročný především růst mezd.Podle Bureše bude třeba otevřít diskuzi o tom, jak situaci řešit.„Zda to budou jednorázové podpory ze strany státu, který touto cestou oddlužil fakultní nemocnice nebo navýšení plateb ze strany pojišťoven, případně nějaké systémové změny,“ uvedl.

Platba za diagnózu
Akutní péče v nemocnicích by mohla být brzy hrazena novým způsobem, což by mohlo ulevit zadluženým nemocnicím.V současné době je akutní lůžková péče hrazena nemocnicí podle dohody s pojišťovnou paušálně, nový systém bude založen na diagnóze, typu nemocnice a stavu pacienta.Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) by měl chystaný systém srovnat rozdíl ceny za výkony mezi nemocnicemi, což by mohlo vést k menšímu zadlužení nemocnic, které mají nyní nižší úhrady.Nový systém se označuje jako DRG, tedy Diagnosis Related Group.

Velkým problémem zůstává napříč republikou nedostatek zdravotnického personálu.Zvlášť tíživé řeší tuto situaci na Plzeňsku, kde lékaři často odchází do sousedního Bavorska.Kraj vlastní řadu menších nemocnic a potřeboval by další, ale nesehnal by do nich personál.Politici musí podle radní pro zdravotnictví Mileny Stárkové (ČSSD) více nemocnice dotovat. „Jinak nemůžeme mzdami konkurovat Fakultní nemocnici v Plzni nebo nabídce německých sousedů,“ uvedla.Problém řeší téměř všechny kraje.„Bez systémové změny a řešení problému na celostátní úrovni bude nedostatek lékařů a zdravotníků trvat i nadále,“ míní středočeský radní pro zdravotnictví Robert Bezděk (ANO).

Krajské volby 2024 >>>

I přes nedostatek zdravotníků pokračuje hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) v přípravě výstavby nové nemocnice, která se stala hlavním volebním tématem v kraji.Nemocnice za osm miliard korun, kterou zastupitelstvo schválilo v květnu, má řadu odpůrců, kteří považují stavbu za příliš drahou.„Byť se ta investice zdá gigantická, tak náš rozpočet je 14 miliard korun,“ upozornil hejtman s tím, že kraj zvládne bez problémů splácet 200 milionů korun ročně.Velkou investici chystá také Ústecký kraj, který letos rozhodl o koupi dvou nemocnic za více než 180 milionů korun.

Spor se vede o zamýšlené výstavbě nemocnice v pražských Letňanech, přmo na hranici hlavního města a Středočeského kraje.Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) by nové zdravotnické zařízení na tomto místě mohlo ohrozit provoz mladoboleslavské nebo kladenské nemocnice.Projekt nové čtvrti s úřady a nemocnicí v Letňanech, který prosazuje premiér Andrej Babiš (ANO), je ale v současné době na bodu mrazu.

Výstavbu nové nemocnice žádný z dalších krajů nechystá, zhusta se však zařízení rekonstruují a rozšiřují.Tyto investice zpravidla hradí kraje, kromě modernizace zařízení jde například také o nákup přístrojů a dalšího vybavení.„V úhradách od zdravotních pojišťoven jsou tyto náklady významně podhodnocené, protože tyto kalkulace vznikaly před 25 lety,“ upozornila mluvčí Jihočeského kraje Hana Brožková.„Velmi bychom přivítali, kdyby nám stát finančně pomohl s realizací investičních akcí,“ souhlasí s ní náměstek olomouckého hejtmana Dalibor Horák (ODS).

Krajské volby 2020 v Ústeckém kraji >>>