Krajům se tenčí příjmy, sahají do našetřených peněz

Martin Netolický

Martin Netolický Zdroj: Jiří Koťátko, E15

Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).
Krajský úřad Královéhradeckého kraje.
Krajský úřad Ústeckého kraje.
9
Fotogalerie

Koronavirus provětrá krajům rozpočty, kvůli propadu ekonomiky jim citelně klesnou příjmy. Hejtmani odhadují, že jen za letošní rok přijdou o 12 miliard korun. Už rozjeté investice v dopravě, nemocnicích, školách nebo domovech pro seniory chtějí dotáhnout, na nové záměry však peníze budou chybět. Nejisté je i kofinancování některých projektů z Evropské unie. Problémy s hospodařením budou muset řešit nová krajská zastupitelstva, která si lidé zvolí v říjnových volbách.

Už na jaře zasáhla regiony vládní opatření. Výpadky za pětadvacetitisícové příspěvky pro živnostníky však krajům kabinet Andreje Babiše (ANO) nekompenzoval s odůvodněním, že dostaly přidáno na opravy silnic a sociální služby. „Na rozdíl od obcí kraje žádné kompenzace od vlády nedostaly. Vytvořil se dvourychlostní přístup k samosprávám, což je velká chyba,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

O dalších více než deset miliard korun ročně by kraje přišly také kvůli zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15procentní daní ze mzdy hrubé pro většinu zaměstnanců. Obce a kraje si totiž se státem dělí výnosy z daní a nový způsob zdanění práce může celkově vyjít stát a samosprávy na 80 miliard korun.

Konec vysokých přebytků

Premiér Babiš poukazuje na dosavadní přebytky v hospodaření krajů. „Z rozpočtového určení daní mají díky elektronické evidenci tržeb a kontrolnímu hlášení k DPH mnohem více peněz než dříve,“ argumentuje. Všech čtrnáct krajů včetně Prahy vykázalo v pololetí přebytek 12,7 miliardy korun, plyne z údajů ministerstva financí. Meziročně to bylo o 10,7 miliardy méně. Za loňský rok zůstalo regionům 5,8 miliardy.

Oponují mu však i politici jeho vlastního hnutí. „Negativní dopady pandemie koronaviru do rozpočtu Karlovarského kraje budou velké. Za letošní rok očekáváme pokles daňových příjmů ve výši 600 milionů korun,“ řekla náměstkyně hejtmana Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Z loňského rekordního zůstatku přes sedm set milionů korun tak kraji mnoho nezbude.

Největší a nejlidnatější Středočeský kraj odhaduje ztrátu ze sdílených daní kolem 1,2 miliardy korun. Kvůli pandemii mu také vzrostly výdaje na nákup ochranných pomůcek. Nemocnice utratily přes 150 milionů korun a kraj necelých 120 milionů korun. Další prostředky spolknou bezúročné půjčky podnikatelům do 50 tisíc korun, na něž kraj vyčlenil téměř tři miliardy korun. „Propad bude kryt pomocí úspor a především uvolněním rezerv,“ řekla středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Největší propad daňového inkasa bude mít s výjimkou hlavního města Moravskoslezský kraj. „Příjmy ze sdílených daní budou asi o dvacet procent nižší než loni, to znamená, že do rozpočtu přiteče zhruba o jeden a půl miliardy korun méně. A vypadá to, že i v roce 2021 budou tyto příjmy stagnovat,“ odhadl hejtman Ivo Vondrák (ANO)s tím, že vedle propadu příjmů budou mít negativní vliv na ekonomiku kraje také vyšší výdaje.

Rezervy rychle docházejí

Argument Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že kraje a obce mají vysoké rezervy a mohou unést desetimiliardové výpadky způsobené vládními rozhodnutími, považuje za zavádějící europoslanec Stanislav Polčák, který je zároveň předsedou Sdružení místních samospráv. „Samosprávy mohou příští rok spotřebovat zbytek svých rezerv, ale od roku 2022 nebudou mít na žádné investice,“ tvrdí. Rezervy mají navíc často svůj účel, například slouží k umoření dluhů nebo k financování velkých investic.

Vysoké rezervy mají momentálně například ve Středočeském, Jihočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině, kde má každá radnice ušetřeno více než miliardu korun. Jinde hejtmani přiznávají, že už ušetřené peníze v řádu sta tisíců došly. „Rezerva z loňského hospodaření byla využita v rámci krytí letošních úsporných opatření,“ řekl za ústecké hejtmanství mluvčí Martin Volf. Rezervy tak samosprávám stačí sotva na řešení krizových situací, ale už ne na trvalé změny, jako je navrhované zrušení superhrubé mzdy.

Kraje zvažují úvěry

Hejtmani proto dlouhodobě požadují změnu rozpočtového určení daní, tedy způsob přerozdělení peněz mezi státem, obcemi a kraji. Vláda však zatím odmítla všechny návrhy krajů na změnu systému. „Na jednoho obyvatele dnes různé kraje dostávají různé částky od státu, čímž vznikají rozdíly v rozvoji regionů,“ upozornil zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), podle něhož se způsob přerozdělení dvacet let nezměnil a nereflektuje tak potřeby krajů.

Středočeská hejtmanka Pokorná Jermanová také není se systémem spokojena. „Ať už se podíváme na délku silniční sítě nebo rostoucí počet obyvatel, nastavení není optimální. Pokud by se v něm tyto faktory odrazily, měli bychom mít o miliardu víc,“ uvedla Pokorná Jermanová.

Kvůli očekávaným propadům v příjmech dokonce některé kraje zvažují úvěr. Například zastupitelstvo Olomouckého kraje bude ještě v září jednat o půjčce, která by částečně pokryla letošní schodkový rozpočet. Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) zase doporučuje svým nástupcům přijmout třímiliardový úvěr. Jak se na krajských pokladnách podepíše koronavirus (v miliardách korun; infografiku zvětšíte kliknutím)Jak se na krajských pokladnách podepíše koronavirus (v miliardách korun; infografiku zvětšíte kliknutím)|E15

„Aby kraj mohl dále investovat do rozvoje, bude to nezbytné,“ uvedl Vondrák. „Záležet to ale bude na novém zastupitelstvu,“ dodal.

Opozice slibuje nižší dluhy

S úvěry se však prohloubí zadlužení krajů, které je v některých regionech velmi vysoké. Například v Olomouckém kraji odpovídají závazky zhruba čtvrtině rozpočtu. Snižování zadluženosti proto slibuje většina zdejších kandidátů do krajského zastupitelstva.

Velké zadlužení řeší také Středočeský kraj, který si přitom plánuje vzít úvěr od Evropské investiční banky ve výši tří miliard korun na investice. Zastupitelstvo na popud hejtmanky schválilo úvěr dva měsíce před volbami. „Rozhodnutí přitom ovlivní zejména další volební období. Rozhodovat by to mělo až příští krajské zastupitelstvo,“ míní zastupitel za ODS Martin Kupka.

Několik krajů už nyní počítá s deficitním rozpočtem pro příští rok, schodek přitom pokryjí buď z rezerv, nebo úvěrů. Většina krajů nicméně plánuje vyrovnaný rozpočet, čekají však na nastavení státního rozpočtu, který by měl vyjasnit nejistotu kolem daní.