Denisa Rohanová je prezidentkou asociace pomáhající lidem v dluzích. Chtěla by být i českou prezidentkou. Ještě než ale odstartovala svou ostrou kampaň, na jejím transparentním účtu se objevilo velmi nečekané číslo: minus 1 000 683,04 korun. Bojovnici proti exekucím dohnal na transparentním účtu exekutor.
„S krokem exekutora nesouhlasím. Prostředky na transparentním účtu nejsou moje a proti tomuto kroku se budu bránit. Patrně to dojde až k soudní cestě a rozuzlení bude bohužel trvat měsíce,“ říká Denisa Rohanová. Zároveň připouští, že to může být komplikací pro její prezidentskou kandidaturu. Na transparentním účtu u Komerční banky se zatím objevil jediný dar, a to deset tisíc korun od soukromé dárkyně se vzkazem, že kandidátce jako matka tří dětí věří.
Ironií je, že sama Denisa Rohanová se do potíží nedostala vlastní vinou. Geneze dluhů sahá do roku 2008, kdy v době krize zkrachovaly dvě firmy, které byly zákazníky jejího manžela podnikajícího na IČO. „Nedostal zaplaceno šest milionů. Dostal se do druhotné platební neschopnosti a částka časem vyrostla na 12 milionů. Přes deset milionů jsme již uhradili,“ popisuje Denisa Rohanová.
Právě tento zážitek byl startovacím momentem, po němž založila Českou asociaci povinných, která si klade za cíl pomáhat lidem v dluzích. Mezi své úspěchy řadí třeba prosazení seznamu nezabavitelných věcí do exekučního řádu a vytvoření metodického pokynu pro Policii ČR v případě mobiliárních exekucí.
Exekuce na transparentním účtu ve skutečnosti může znamenat velké potíže pro financování kampaně, protože šance na soudní nápravu je nejistá. „Co se týče transparentního účtu, nejde o speciální typ účtu. Jde o klasický bankovní účet, u kterého ale vlastník umožňuje sledovat pohyby na něm veřejnosti. Jako takový tedy nemá žádnou speciální ochranu před exekucí a k postižení transparentního účtu, stejně jako jakéhokoliv jiného účtu, může dojít podle občanského soudního řádu,“ říká Roman Tomek, advokát z kanceláře Sedlakova Legal.
Účastníci prvního kola prezidentských voleb mohou do kampaně vložit 40 milionů korun, v případě postupu do druhého kola pak dalších deset milionů. Výdaje na volby se započítávají od vyhlášení termínu voleb, k čemuž došlo na počátku července.
Denisa Rohanová zájem kandidovat ohlásila v dubnu 2021. Rohanová absolvovala chemické učiliště v Neratovicích, předloni získala magisterský titul na Vysoké škole podnikání a práva v Praze. V politice se angažovala nejprve v řadách ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie, ve volbách do sněmovny v roce 2017 byla na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka.
Ze současných prezidentských kandidátů má zatím největší přízeň sponzorů generál Petr Pavel, který obdržel 6,68 milionu korun. Čelná místa v tabulce finančně bohatých kampaní dotovaných i z vlastních peněz obsazují také Karel Janeček nebo Danuše Nerudová.
U kandidatury Denisy Rohanové se v únoru objevily i jiné právní nesrovnalosti. Svůj zájem kandidovat stvrdila ministerstvu vnitra podpisy dvaceti poslanců, ovšem z bývalého složení sněmovny, což někteří právníci zpochybňovali, například ústavní právník Jan Kysela. Kandidátka ovšem paralelně sbírala také podpisy občanů. „V prezidentských volbách chci kandidovat jako obhájkyně spravedlivé společnosti, společnosti, kde každý, bez ohledu na svůj původ nebo majetek, bude mít šanci na šťastný a důstojný život,“ uvedla při zahájení kampaně.
Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?
