Co bude dál s vládou? Další vývoj má několik variant

Vztahy mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem Andrejem Babišem se vyostřily. Sobotka podá demisi

Vztahy mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem Andrejem Babišem se vyostřily. Sobotka podá demisi Zdroj: ČTK

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil 2. května 2017, že vláda podá demisi
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil 2. května 2017, že vláda podá demisi
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil 2. května 2017, že vláda podá demisi
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil 2. května 2017, že vláda podá demisi
5 Fotogalerie

Otevírá se několik možnosti, jak to může být v příštích týdnech a měsících s vládou a případnými předčasnými volbami.

Sobotkův kabinet v současném složení nejspíš skončí, premiér se rozhodl, že během tohoto týdne rezignuje. Hlavním hráčem se tak stává prezident.

DALŠÍ VÝVOJ MÁ HNED NĚKOLIK VARIANT

První varianta – hlava státu demisi přijme a jmenuje premiéra, případně celou vládu podle svého uvážení. Tak se Zeman zachoval v roce 2013, když padla Nečasova vláda. Nutně by nemuselo jít o úřednický kabinet. Například Babiš už ale oznámil, že případné pověření vést kabinet by od prezidenta nepřijal.

Druhá varianta – ČSSD, ANO a KDU-ČSL se mohou domluvit, že mají vůli dál na vládní úrovni spolupracovat. Podle premiéra a šéfa socialistů by ovšem součástí takové dohody muselo být vyřešení pozice ministra financí. „Tu nemůže zastávat Babiš v situaci, kdy je ve střetu zájmů,“ prohlásil Sobotka. Výroky opozičních politiků o demisiVýroky opozičních politiků o demisi|E15

Teoreticky by se vládní koalice mohla shodnout na uspíšení sněmovních voleb, prakticky je však cesta k předčasným volbám zřejmě zavřená. Poslanecká sněmovna by se nejprve musela usnést na svém rozpuštění a k tomu je potřebná třípětinová ústavní většina. Především hnutí ANO předčasné volby odmítá, potřebné hlasy není ochotna dodat ani pravicová opozice.

Možnou verzí také je, že prezident Sobotkovu demisi přijme a další jednání bude protahovat natolik, že až do řádných voleb bude vládnout kabinet v demisi.

A nakonec – podle ústavy se v současné situaci nejedná o povinnou demisi, vynucenou vyslovením nedůvěry vládě parlamentem. Je tak na uvážení Zemana, jestli premiérovu rezignaci vůbec přijme.

KOLA JEDNÁNÍ SE ZAČNOU ROZTÁČET 

V následujících dnech se tak roztočí kolo nejrůznějších jednání. Sobotka se chce sejít s předsedy koaličních stran, lídr ANO má na dnešek sjednanou schůzku s prezidentem, v pozdních večerních hodinách má rokovat o politické situaci širší vedení hnutí ANO.

Babiš, kvůli němuž vládní krize eskalovala, včera přiznal, že Sobotkou zvolený tah nečekal, označil ho za zoufalý krok zoufalého člověka. „To je velké překvapení a já tomu nerozumím. Svým rozhodnutím podat demisi poškodil pověst celé vlády,“ řekl vicepremiér. 

Co o demisi říká ústava

• Demisi podává předseda vlády do rukou prezidenta republiky, odstoupení premiéra znamená demisi celého kabinetu.

• Vláda podává demisi vždy po volbách do Poslanecké sněmovny a úřaduje do té doby, dokud není jmenován kabinet nový.

• Vláda podá demisi i v případě, že sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jí vyslovila nedůvěru.

• Vláda, respektive předseda vlády, může podat demisi i ze své vůle, v tom případě ale prezident republiky nemusí tuto demisi na rozdíl od předchozích dvou případů přijmout.

Sobotka demisi naopak označil za nejčistší řešení, protože odvolání ministra financí by z Babiše udělalo mučedníka. „Andrej Babiš už se na tu roli několik posledních dní připravuje. Současně platí, že nemohu jako předseda vlády nést odpovědnost za situaci, že na pozici místopředsedy vlády je člověk, jehož minulost je nevyjasněná,“ uvedl premiér.

Bohumil Pečinka analyzuje demisi Bohuslava Sobotky

Video placeholder
Bohumil Pečinka analyzuje demisi Bohuslava Sobotky • Martin Bartkovský

Lidovci reagovali na premiérovo oznámení podstatně smířlivěji než šéf hnutí ANO. „Je to kompetence premiéra, my jeho rozhodnutí budeme respektovat. Bude na prezidentovi republiky, jak se zachová,“ konstatoval předseda KDU-ČSL Pavel Bě- lobrádek. Pravicová opozice Sobotku za jeho rozhodnutí kritizuje.

Babišovy kauzy

Korunové dluhopisy

Babiš musel na začátku roku nejprve vysvětlovat, kde vzal zhruba 1,5 miliardy korun na korunové dluhopisy Agrofertu, jemuž půjčil se šestiprocentním úrokem na deset let. Holding si přitom tehdy běžně půjčoval od bank za méně než dvouprocentní úrok. Babiš koupil dluhopisy v roce 2012 a ročně mu vynášejí 90 milionů korun, z nichž nemusí platit žádné daně ani jiné odvody. Ušetří tak minimálně desítky milionů. V poslední době čelí podezření, zda nezkrátil stát záměrně. Na Babiše podal trestní oznámení muž s německým jménem. Kauzu prověřuje Národní centrála pro boj s organizovaným zločinem, nechce ji nijak komentovat. Souvisí s ní i původ 748 milionů příjmů osvobozených od daně z Babišových transakcí s akciemi firem Profrost, Afeed CZ a slovenské Afeed.

Čapí hnízdo

První velký problém Andreje Babiše, který musel loni na jaře vysvětlovat Poslanecké sněmovně a veřejnosti. Vyšlo najevo, že jeho luxusní farma Čapí hnízdo získala z evropských dotací určených pro malé a střední podnikatele 50 milionů korun, na něž by jako majitel skupiny Agrofert neměl mít nárok. Případ už tehdy šetřila česká policie kvůli podezření ze spáchání dotačního podvodu a Evropský úřad pro boj proti podvodům známý jako OLAF. Policie měla rozhodnout o zahájení trestního stíhání nejprve loni na podzim, pak do konce března. Předminulý měsíc požádala o prodloužení lhůty do konce září, údajně pod tlakem státního zastupitelství. Úředníci z OLAF navštívili podle serveru Neovlivní.cz na přelomu března a dubna Čapí hnízdo, aby přímo na místě vyslechli poslední svědky.

Více o Bohuslavu Sobotkovi čtěte ZDE.