Žádné volby v posledních letech nedopadly tak, jak průzkumy tři měsíce před jejich konáním předpovídaly. Přesto je jisté, že hnutí ANO bude mít po sněmovním plebiscitu na politické šachovnici významnější postavení než dosud. A nejspíš si neřekne jen o premiérský post. Eminentní zájem bude mít i o obsazení ministerstva zdravotnictví. Právě sociálnědemokratičtí šéfové rezortu byli oblíbeným terčem tvrdé kritiky předsedy hnutí Andreje Babiše po valnou část tohoto volebního období.
Co je ale podstatnější – zdravotnictví, to jsou stamiliardy, na jejichž rozdělování má vliv jen příslušný rezort a s ním svázané instituce. Pro letošek je to zhruba 277 miliard korun a napřesrok by to podle představ současného ministra mělo být ještě o dvanáct miliard víc. Přibližně tři čtvrtiny částky má zajistit růst výběru pojistného, zbytek zařídí zvýšení plateb za státní pojištěnce. Zájem šéfa hnutí ANO o vstup do rezortu, jímž ročně projde přes čtvrt bilionu z veřejných zdrojů, byl a je zcela zřejmý.
Babiš a jeho experti na danou problematiku, mimo jiné z fondu Hartenberg Holding, se také netají názorem, že zdravotnictví v současné podobě je neudržitelné. Jsou přesvědčeni, že zvětšit by se měl prostor pro soukromé firmy. To není nic zavrženíhodného a také to nutně neznamená, že pokud by anoisté rezort nakonec ovládli, čeká zdravotnictví nějaká revoluce.
Babišovi experti hlavně razí myšlenku, že zákon by měl lépe definovat rozsah hrazené péče. Jinak řečeno, nejsou mimo jiné proti návratu některých regulačních poplatků. A kromě levice, která je ostře proti, by se této možnosti, jak pro české zdravotnictví získat víc peněz, nebránily ani jiné politické strany. Nejčastější úvahy se točí kolem denní sazby za hospitalizaci, platby, která by zdravotnickým zařízením kompenzovala náklady na hotelové služby a stravu.
Proti znovuzavedení takového poplatku nic nenamítá většina stran nyní zastoupených v dolní komoře parlamentu. Nebránily by se ani otevření diskuze o nadstandardech. Možnost, aby si pacienti mohli hradit rozdíl mezi hrazenou a nehrazenou variantou péče, hodlá prosazovat právě ANO. Pro hledání nové definice nadstandardu, proti níž by nemohl nic namítat ani Ústavní soud, jsou také lidovci a pravicové strany.
TOP 09 i ODS se s hnutím ANO navíc shodují, že do zdravotnictví by mohlo jít víc peněz i díky možnosti dobrovolného připojišťování. V areálech českých nemocnic automaty na poplatky stále stojí a fungují. Slouží ale už jen platbám poplatků za pohotovost. Jsou tedy spíše připomínkou drtivého úspěchu ČSSD v krajských a senátních volbách v roce 2008.
Politici minimálně od té doby vědí, že změny ve zdravotnictví jsou zatraceně senzitivní věc. O potřebě reformy si před volbami, a nejspíš ani po nich, debatovat netroufnou. Racionálnější pohled alespoň na financování celého oboru ale snad očekávat lze.
