Politici před volbami schvalují sociální opatření za desítky miliard
Státní finance v příštím roce zatíží vyšší mandatorní výdaje. Předvolební balíček sociálních opatření vyjde na desítky miliard korun.
Státní pokladna dostává od vlády i parlamentu jednu ránu za druhou. Vláda i parlament jak na běžícím pásu schvalují nové, převážně mandatorní výdaje, které přijdou na desítky miliard korun. Expertům z ministerstva financí, kteří začínají připravovat návrh státního rozpočtu na příští rok, už je jasné, že schodek státních financí naplánovaný ve fiskálním výhledu na částku 50 miliard korun půjde jen těžko dodržet.
Sněmovna a Senát sice ještě všechny navrhované novoty neschválily, ale novým výdajům se nebrání ani ministr financí Andrej Babiš, ani jeho hnutí ANO. S pohodlnou většinou v zádech tak má kabinet premiéra Bohuslava Sobotky jistotu, že prosadí, co bude chtít. Pokud se jedená o zvyšování sociálních výdajů, jdou kabinetu na ruku také komunisté i někteří další poslanci z nevládních parlamentních stran.
Klasickým příkladem jsou důchody. Penzistům by se měly pravidelně zvyšovat víc než dosud – pro úpravu valorizačního vzorce, který vyšší růst důchodů zajistí, zvedlo ruku v dolní komoře parlamentu 121 ze 156 přítomných poslanců. V příštím roce by se tak průměrný důchod měl zvýšit o 500 korun měsíčně, předběžný odhad říká, že stát na to bude potřebovat až dvaadvacet miliard korun.
Premiér Bohuslav Sobotka to považuje za prioritu: „Řadě seniorů to nahradí léta před rokem 2013, kdy byly valorizace penzí hubené.“ Podle ministra financí Babiše takové navýšení představuje částku 22,3 miliardy korun.
„Už tento rok jsme výdaje na důchody navyšovali o sedmnáct miliard korun, takže celkový výdaj státu na penze se v příštím roce přiblíží 450 miliardám korun,“ odhaduje šéf státní pokladny. Přidáno mají dostat nejen důchodci, ale také rodiče s dětmi a zdravotně postižení, měnit se možná bude nemocenská.
Právě nemocenská a další sociální dávky stejně jako penze představují mandatorní, tedy zákonem zaručené výdaje, které státní rozpočet zatěžují do budoucna.
Ne všechny návrhy – především ty, které na poslední chvíli na vládě prosadilo ministerstvo práce, musejí sněmovnou projít. Ani vláda je neschválila hned napoprvé a některé výhrady k nim trvají.
To je případ sociálního bydlení, zálohového výživného nebo snížení sociálního pojištění pro rodiče s více dětmi. Návrh zákona o sociálním bydlení poslanci v úvodním kole jen rozjednali a zatím není jisté, kdy se sněmovna k normě vrátí. Velmi ostře se proti ní staví pravicová opozice, označuje návrh za nepoužitelný paskvil.
Za nesystémový považují oponenti vlády i návrh na snížení pojistného pro rodiny s dětmi. Nárok na slevu by podle MPSV mohlo získat zhruba 730 tisíc lidí, tedy kolem třinácti procent pracovníků.
Nejenže by kvůli tomu klesly rozpočtové příjmy, ale Česká správa sociálního zabezpečení by musela kvůli nové agendě přijmout 108 úředníků. Jejich platy a vybavení by v prvním roce vyšly na 107,9 až 110,9 milionu korun. Až 45 milionů by stála úprava informačních systémů.
Opatření schválená a rozjednaná parlamentem |
Zvýšení důchodů - až 22,3 miliardy korun Průměrná penze by se měla napřesrok zvednout o 500 korun měsíčně, valorizace by se pohybovala mezi 437 až 567 korunami. Přesná čísla i konečný výdaj státu budou známy v září. Přídavky na děti a daňová sleva - 4,1 miliardy korun Přídavky na děti by měly stoupnout o 300 korun měsíčně, nárok na ně budou mít rodiny s příjmy do 2,7násobku životního minima, v nichž alespoň jeden rodič pracuje. Podle věku potomka to měsíčně bude 800, 910 a 1000 korun. Roční daňová sleva na první dítě má stoupnout o 1800 korun ročně, a to na 15 204 korun. Dlouhodobá nemoc - 4,2 miliardy korun Nově by se nemocenská měla od 31. dne nemoci zvýšit na 66 procent a od 61. dne nemoci na 72 procent vyměřovacího základu. Pro lidi pečující o příbuzné, kteří jsou vážně nemocní nebo po úrazu, se má zavést nová dávka: placené pečovatelské volno až na 90 dní. Sazba je 60 procent vyměřovacího základu. Příspěvky zdravotně postiženým - 2,1 miliardy korun Příspěvek státu na péči o lidi, kteří se o sebe nemohou sami postarat a jsou v domácí péči, se má zvýšit ze 13 tisíc měsíčně na 19 tisíc, příspěvek na mobilitu ze 400 na 600 korun za měsíc. Zároveň se rozšiřuje okruh osob, které by měly nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. Otcovská a rodičovský příspěvek - 2,1 miliardy korun V době šestinedělí si otcové budou moci vzít placené týdenní volno hodnocené jako nemocenská. Pro rodiny s vysokými příjmy se zrychlí čerpání rodičovského příspěvku na půl roku, dosud trvalo minimálně rok a půl. Vyšší platba za státní pojištěnce - 3,5 miliardy korun |
Vládní návrhy na poslední chvíli |
Sociální bydlení - až 5 miliard korun Občané, kteří prokážou, že mají problém zaplatit si nájemní bydlení, by dostali přidělený sociální byt. Obce pak od státu dostanou prostředky na vybudování či získání sociálních bytů, další byty má nabízet Státní fond rozvoje bydlení. Zálohové výživné a vyšší pěstounské dávky - 2 miliardy korun Ministerstvo práce ve vládě na poslední chvíli prosadilo, aby stát po třech měsících začal platit alimenty za rodiče, kteří je neplatí. Zvýšit se mají také dávky pěstounské péče. Pojistné pro rodiče s dětmi - 3,8 miliardy korun Vláda souhlasí s tím, aby rodiny s více dětmi odváděly méně na důchodové pojištění. Pro ty, kteří vychovávají dvě děti, by to bylo pět procent, u tří dětí 2,5 procenta, rodiny se čtyřmi dětmi by neplatily nic. Sazby by se snížily i OSVČ s více dětmi. Pro bezdětné by zůstala sazba 29,2 procenta, u dvou dětí by klesla o 1,5 procentního bodu, u tří dětí by činila 25,2 procenta a u čtyř a více dětí 22,7 procenta. |