Stropnický chce aktivně vyrazit do kyberboje, Sobotka preferuje rychlejší vysílání misí
Na pružnější vysílání jednotek do zahraničí klade důraz ODS. Ministr Martin Stropnický by chtěl prosadit hlavně to, aby Vojenské zpravodajství mohlo sledovat internet.
Předposlední řádná schůze Poslanecké sněmovny před podzimními volbami má nabitý program, zákonodárci mají projednat na dvě stovky bodů. I když je jich oproti květnovému jednání zhruba o 170 méně, řada z nich nemá schválení vůbec jisté. Patří mezi ně ústavní novela o pružnějším vysílání armádních jednotek do misí, na níž se shodují vládní i opoziční strany. Proti je jen KSČM.
Místopředsedkyně výboru pro obranu za občanské demokraty Jana Černochová vytýká Stropnickému, že vysílání vojáků do zahraničí nezařadil mezi priority. „Je to pro mě nepochopitelné, nyní je poslední šance ústavní změnu schválit,“ připomněla. Dodala, že se ji pokusí stejně jako při předchozích schůzích prosadit na program sama.
Ještě nedávno považoval předlohu za prvořadou i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dále zmínil dohodu o ochraně klimatu z Paříže nebo smlouvy o volném obchodu mezi EU a Kanadou. „Byla by hrozná škoda, kdyby tyto věci spadly pod stůl,“ řekl.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) však upřednostňuje rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství, aby mohlo kvůli kybernetickým útokům plošně sledovat internet. Návrh počítá i s možností protiútoku, při němž by agenti připojovali k zařízením provozovatelů elektronických komunikačních sítí „aktivní technické prostředky“.
Jenže ministerstvu obrany záleží hlavně na schválení novely o jím řízené tajné službě, kterou předkládá. „Vysílání vojáků je poslanecký návrh. Budeme samozřejmě rádi, pokud se také projedná,“ uvedl mluvčí rezortu Jan Pejšek.
Rozšíření působnosti zpravodajců přitom kritizují provozovatelé internetu, obávají se zásahu do soukromí lidí. Vadí jim i to, že při narušení sítí zůstane odpovědnost vůči klientům za bezporuchový provoz na nich.
Oproti tomu ústavní novela umožňující vládě rozhodovat o vysílání jednotek rychlé reakce nebo o pobytu cizích vojáků v Česku do 60 dnů bez souhlasu parlamentu má širokou politickou podporu. Pro jsou všechny sněmovní strany s výjimkou komunistů, kterým se pomocí obstrukcí už dvakrát podařilo projednání návrhu zabránit.
• Ambicí koalice je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) dokončit do říjnových voleb projednávání 35 návrhů. Jde o předlohy, které jsou v Poslanecké sněmovně ve druhém a v závěrečném třetím čtení. Do Senátu by tak měly doputovat ústavní novela o držení zbraní, růst plateb za státní pojištěnce nebo snížení hranice pro doplatky za léky • Šanci mají také zákony o ochraně ovzduší, o platebním styku a o soukromých bezpečnostních agenturách. Pokud se nesejdou na mimořádném jednáni, čeká poslance poslední schůze v září •Insolvenční zákon, zákony o sociálním bydlení nebo zálohovaném výživném či novelu zákoníku práce už vláda odpískala |
