Lithium, nejdůležitější kov pro výrobu baterií, se opět stává předvolebním tématem. Zatímco při posledních poslaneckých volbách šlo o znovunabytí státní kontroly nad cínoveckým nalezištěm, tentokrát jde o gigafactory, továrnu na baterie, která by lithium mohla využívat. Rozhodnutí, zda se v Česku bude stavět gigafactory, se dlouho odkládá, ale s příchodem voleb patrně nastane rozuzlení. Premiér Andrej Babiš (ANO) chystá schůzku se šéfem koncernu Volkswagen Herbertem Diessem na 1. října. Právě po ní lze očekávat definitivní potvrzení záměru gigafactory postavit.
Nebude to poprvé, kdy Babiš bude chtít před volbami vytěžit jakékoli téma na maximum. Tentokrát však už nevystačí se slovy, memorandy a se sliby. Stále četnější zmínky vládních politiků i představitelů ČEZ o gigafactory naznačují, že se ubírá správným směrem.
Kdyby premiér před volbami nevytáhl nic konkrétního, dopustil by se zřejmé marketingové chyby. A ty jeho tým nedělá často. Mimochodem hnutí ANO má zmínku o obří továrně v programu jako jediné. Slibuje, že „vytvoří podmínky pro výstavbu gigafactory na baterie pro elektromobily“.
O možné české gigafactory se přitom stále příliš neví. Mezi proklamované detaily, které patří spíše k vizím, je roční výrobní kapacita 40 gigawatthodin baterií, vznik 2300 nových pracovních míst a investiční náklady zhruba 52 miliard. S těmito parametry nemá problémy žádná z opozičních stran dvojkoalice ani trojkoalice. Takřka jednohlasně se ale shodují, že míra podpory neodpovídá realitě.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se například domnívá, že přímá podpora by měla být upozaděna a vláda by měla nabídnout především tu nepřímou. „Musíme vybudovat vhodné prostředí pro podnikání – to znamená vylepšit infrastrukturu a vzdělávací systém a snížit byrokracii. Přímá podpora by rozhodně neměla být v miliardách. To je nespravedlivé vůči ostatním firmám,“ míní poslankyně. Podobně to vidí Zbyněk Stanjura (ODS). „Postavit v Česku gigafactory považuji za dobrý nápad. Jsem ale proti mohutné veřejné podpoře v řádu jednotek miliard,“ uvedl.
Pirátský poslanec Petr Třešňák je smířlivější. „V ideálním světě by veřejná podpora nebyla nutná. Pokud však chce Česko zachovat automotive jako nedílnou součást průmyslu i do budoucna, bude je muset nabídnout také vzhledem k tomu, že ostatní státy investiční pobídky pro podobné projekty dávat budou,“ míní Třešňák. „Měli bychom ale investiční podporu podmínit technologickým rozvojem navázaných domácích firem, a hlavně rozvojem regionů,“ doplňuje.
Zda na gigafactory Česko vydělá, bude z velké míry záviset právě na investiční pobídce. Tu nyní sestavuje desetičlenný tým na ministerstvu průmyslu a obchodu. Česko musí předčit konkurenční státy – Polsko či Slovensko –, ale zároveň investora nepřeplatit a nezvýhodnit ho na úkor menších tuzemských firem, shodují se ekonomové.
Podpora pro investora se má skládat hlavě z přímé investiční pobídky. Součástí ovšem může být i unijní podpora v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, která má za cíl pomoci uhelným regionům, jež se musejí vypořádat s útlumem těžby. „V konečné fázi ale bude finální struktura podpory investorovi odvislá na tom, jaké parametry si s vládou vyjedná. A to stále není definitivní,“ doplnil zdroj, který si nepřál být jmenován.
Josef Kotrba, energetický expert a prezident poradenské společnosti Deloitte, vnímá postup vlády ke gigafactory jako smysluplný. „Podle mých informací vláda plánovanou výší podpory nijak nevyčnívá. Česko zkrátka musí dohnat zbytek Evropy a lákání investora na investiční pobídky k tomu patří,“ míní.
Další analytici však upozorňují, že pobídka musí být nastavena tak, aby obří investice přinášela příležitosti i pro další tuzemské podnikatele. „Pobídka nesmí být jako z devadesátých let, kdy stát kladl důraz na počet zaměstnaných osob, navíc bez ohledu na výši platů. Zaměstnanost by vůbec neměla hrát roli. Proč vysávat vyždímaný trh práce,“ varovala už dříve hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pobídka se má podle ní opírat o tlak na inovativnost, aby investice generovala další zakázky nebo vznik tuzemských startupů.
„Potřebujeme inovace, duševní vlastnictví. Motivovat investora, aby spolupracoval s místními podniky a s českou akademickou sférou. Stát může například garantovat proplacení nákladů na výzkum a vývoj, pokud by se investor dohodl s tuzemskou akademickou institucí,“ dodala Horská.
Kromě zapojení českého lithia do řetězce tak zmínila patrně nejdůležitější parametr projektu. Pakliže se na gigafactory nepodaří navázat dost inovativních českých podniků, z obřího projektu nakonec může být jen další továrna se zahraničním kapitálem, ve které většinu pozic obsadí zahraniční pracovníci.
Gigafactory v číslech
- Roční výrobní kapacita baterií: 40 gigawatthodin
- Počet pracovních míst: 2300
- Začátek výroby: 2026 až 2028
- Náklady: 52 miliard korun
- Státní podpora: Jednotky procent z celkových nákladů
- Lokalita: Prunéřov
