Ve Spojených státech se dnes otevřou volební místnosti, lidé budou vybírat nejen prezidenta, ale také členy Kongresu či guvernéry. Klání přitom už může být z velké míry rozhodnuto. Mnoho Američanů v době koronavirové pandemie totiž už odvolilo korespondenčně. Podle průzkumů by měl zvítězit demokratický kandidát Joe Biden. Všichni si však pamatují poněkud překvapivé minulé vítězství Donalda Trumpa, kterého si tentokrát málokdo troufá podcenit. K nejistotě přispívá i očekávaný chaos při sčítání hlasů a pochyby nad tím, zda poražený výsledky uzná.
Biden je přitom papírově jasným favoritem. „Podle našich průzkumů má Trump stále šanci na druhý termín. Přesněji řečeno desetiprocentní šanci,“ napsal o víkendu na webu fivethirtyeight.com, zaměřeném na volební předpovědi, jeho šéf Nate Silver. Číslo 538 v názvu je přitom narážkou na počet volitelů, které se kandidáti pokusí prostřednictvím hlasu voličů na svoji stranu získat. Klání by mělo být rozhodnuto v okamžiku, kdy jich jeden z nich bude mít zajištěno 270.
Agregátor volebních průzkumů Real Clear Politics v pondělí Bidenovi připisoval 216 poměrně jistých volitelů, Trump by neměl mít problém získat jich 125. Zbylých 197 pochází ze států, kde jsou průzkumy příliš těsné na to, aby se daly jednomu z nich spolehlivě přiřknout. Pokud však od opatrnosti upustíme, předvídají šetření demokratickému adeptovi až 350 volitelů.
Pole států, kde bitva může skončit jakkoli, je tak poměrně široké. Real Clear Politics jich jako nejasných aktuálně vede čtrnáct. Jde především o některé jižní státy jako Arizona, Texas a Florida a potom o americký středozápad. Dá se říct, že v této oblasti mapa nerozhodnutých států do velké míry kopíruje takzvaný rezavý pás, tedy oblast deprivovanou útlumem průmyslu. K napětí přispívá i toto, že se do nevyhraněných států řadí i některé lidnaté s velkým počtem volitelů, které mohou výsledek ovlivnit naprosto zásadně.
„Trump má skutečnou, ale malou šanci zajistit si vítězství, pokud dokáže sesbírat správnou kombinaci nerozhodnutých států,“ píše se v analýze zpravodajského webu The Hill. Jeho nadějí je především to, že Bidenovo vedení v některých státech je skutečně hodně těsné, v rámci statistické chyby. Patří mezi ně například velmi silná Florida, Iowa a Georgia.
Jenže ani zisky volitelů ve státech, kde má Biden maximálně tříprocentní náskok, by mu k celkovému vítězství nestačily. Prezident by musel překvapivě zabodovat i tam, kde je pozice jeho rivala ještě silnější. V praxi to znamená, že aby Trump vyhrál, potřeboval by svého soupeře porazit například v Arizoně, Texasu, na Floridě a ještě v Pensylvánii.
O tom, že je tentokrát demokratický „polštář“ větší než minule, svědčí i celkové průzkumy. Na celonárodní úrovni Biden vede zhruba o osm procentních bodů. Jeho neúspěšná předchůdkyně Hillary Clintonová měla takto krátce před volebním dnem těsnější náskok. Trump si je svého svízelného postavení dobře vědom, v posledních doslova hodinách před otevřením místností uspořádal sérii mítinků v místech, kde by potřeboval dosáhnout zlomu. Soustředil se přitom především na pracující třídu z rezavého pásu.
Jenže letošní volby jsou zrádné v tom, že ve skutečnosti už mnohde může být dobojováno. Poštou své hlasy odeslalo nebo do speciálních schránek vložilo přes devadesát milionů voličů, což odpovídá zhruba dvou třetinám minulého celkového počtu odevzdaných kandidátek. Minule jich před volebním dnem bylo odbaveno 47 milionů. Má se však za to, že účast bude letos vysoká a překročí 137 milionů hlasů z roku 2016.
Enormní zájem o korespondenční hlasování ale znamená také velkou zkoušku pro organizátory voleb. Některé státy mají poměrně přísná pravidla a část hlasů tak může propadnout. Velkým problémem budou patrně termíny pro platnost hlasů zaslaných poštou. Někde se budou započítávat i lístky došlé dny až týdny po 3. listopadu, pokud budou mít správné razítko.
Otvírá se tak obrovský prostor pro právní bitvy a nařčení z manipulace, zvlášť pokud bude skóre velmi těsné. Prezident několikrát naznačil, že výsledek nemusí uznat, ale i Biden chce vyčkat až do posledního sečteného hlasu. Jeho postoj je pochopitelný. Když minule Trump vyhlásil vítězství, měl nad Clintonovou náskok jednoho milionu hlasů, nakonec však politička získala o téměř tři miliony víc. Tehdy to už nic nezměnilo, je však potřeba počítat s tím, že čas bude hrát do karet spíše demokratům.
Web Politico uvádí, že kupříkladu v ostře sledované Arizoně si demokraté mohou na poslední chvíli polepšit o dost. „Pokud bude mít Trump během noci v Arizoně náskok dvou procentních bodů, může to způsobit skutečný problém, protože jeho příznivci si budou myslet, že vítězí,“ citoval nejmenovaného demokratického stratéga. Prezident se přitom netají tím, že chce mít výsledky rychle. Objevují se tak podezření, že jeho taktikou bude vyhlásit vítězství, pokud to jen půjde, a případný zlom ve vývoji označit za důkaz podvodu.
Experti ale varují před unáhlenými výroky adeptů, které mohou vést k dalšímu zvyšování napětí v obou táborech a ohrožovat americkou stabilitu. Podle průzkumu agentury YouGov pro Yahoo News se totiž jen pětina Američanů domnívá, že volby budou svobodné a spravedlivé. Panují obavy z vypuknutí protestů, zejména mezi radikálními příznivci Trumpa. Někteří lidé si dokonce ve strachu z povolebního vývoje dělají zásoby jídla a vody, jako by se blížil hurikán.
| Koronavirus, ekonomika, klima i zbraně |
V poslední době se mohlo zdát, že se politický boj vede spíše prostřednictvím silných výroků než seriózní debaty o programových bodech. Přesto existuje několik okruhů, které lze označit za klíčová předvolební témata. V čele pochopitelně stojí pandemie koronaviru. Demokratický kandidát Joe Biden se snaží přesvědčit Američany o tom, že prezident Donald Trump situaci nezvládá a staví se k ní lehkomyslně. „Diskutovali jsme o důležitosti nošení roušek, ochraně sebe, svého okolí a možnosti zachránit v příštích měsících kolem sta tisíc životů. Není to politické, je to vlastenecké. Noste roušky,“ vzkázal minulý týden voličům po schůzce se zdravotnickými experty. S ohledem na koronavirus pořádá jen malé mítinky, na nichž jsou dodržována přísná pravidla. Prosazuje rovněž masové a bezplatné testování. Naproti tomu Trump navstěvuje obrovská shromáždění a vzkazuje tak, že strach z viru není namístě. Důležité je podle něj udržet život co nejvíc v normálním režimu. „Pod Bidenem nebude žádná škola, žádné svatby a promoce. Ani Den díkůvzdání, Vánoce a oslavy 4. července. Biden vás uvězní v nekonečné noční můře smrtících lockdownů,“ prohlašuje. Američanům zároveň slibuje brzké dokončení účinných léků a vakcíny. S koronavirovou krizí úzce souvisí ekonomika. Trump sází na to, že jeho přístup k nákaze přináší zemi rychlé zotavení a opětovnou tvorbu na jaře ztracených míst. Bez bližšího upřesnění slibuje další snižování daní pro střední třídu a pobídky pro firmy, které přivedou pracovní místa zpět z Číny domů. Biden má naopak v plánu zvednout daně lidem s vysokými příjmy a z těchto zdrojů financovat rozvoj veřejných služeb. Chce rovněž zvednout minimální federální hodinovou mzdu. Jedním z témat se staly i rasové protesty. Prezident nepovažuje rasismus za systémový problém v bezpečnostních složkách, zatímco jeho rival chce toto téma řešit a motivovat státy kupříkladu ke snižování počtu vězňů. Zároveň chce omezit přístup Američanů ke zbraním. Dva adepti se neshodnou ani v ekologických otázkách. Trump je ke změnám klimatu skeptický a sází na další rozvoj konvenčních energetických zdrojů. Biden chce vést USA k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a investovat do zelené energie. V zahraniční politice se u Trumpa dá očekávat držení současného kurzu, tedy tvrdého přístupu k Číně či snaha o snížení počtu amerických vojáků v zámoří. Biden slibuje nápravu vztahů se spojenci. V případě Číny se chce soustředit spíše na vytváření mezinárodního tlaku než na jednostranné americké aktivity. |
| Jak se volí americký prezident |
Volební den je vrcholem náročného procesu stranických primárek, sběru příspěvků a tvrdé kampaně. Nastává v první úterý po prvním listopadovém pondělí, tedy v časovém rozpětí 2. až 8. listopadu. Jelikož jsou prezidentské volby nepřímé, vybírají lidé členy sboru volitelů. Každý stát disponuje určitým počtem volitelů na základě lidnatosti, jejich množství přitom kopíruje počet kongresmanů. Proto je vítězství zvlášť důležité v Kalifornii, která má 55 volitelů, Texasu s 38 zástupci a na Floridě a v New Yorku s 29 voliteli. Vítěz zpravidla bere vše, získá tedy všechny volitele daného státu i v případě velmi těsného vítězství. Výjimkou jsou Nebraska a Maine, které volitele přidělují především na základě zisku v nižších územních jednotkách. Volitelé se v prosinci scházejí ve svých státech, aby zvolili prezidenta a viceprezidenta a odeslali své hlasy do Washingtonu. Počátkem ledna je výsledek oznámen na společném zasedání Sněmovny reprezentantů a Senátu, čímž je konečně oficiálně znám vítěz a prezident na následující čtyři roky. Nezíská-li žádný kandidát většinu, tak o vítězi rozhodne Sněmovna reprezentantů, v případě viceprezidenta Senát. Vhledem k tomu, že americké politické scéně dominují dvě strany, není tento scénář příliš pravděpodobný, přestože se do klání zaregistrovala více než tisícovka kandidátů. Nový šéf Bílého domu se 20. ledna ujme úřadu během slavnostní inaugurace. |
