Věk jako překážka? Amerika volí nejstaršího lídra v dějinách

Ve více než dvousetleté historii Spojených států proti sobě nikdy nestáli tak staří kandidáti na amerického prezidenta jako v letošních volbách. Donaldu Trumpovi je 74 let a již po svém zvolení v roce 2016 se stal nejstarší hlavou USA všech dob. Trumpovu soupeři Joe Bidenovi je ještě o skoro čtyři roky více. Pokud vyhraje, bude svůj první mandát končit jako osmdesátník.

Ve více než dvousetleté historii Spojených států proti sobě nikdy nestáli tak staří kandidáti na amerického prezidenta jako v letošních volbách. Donaldu Trumpovi je 74 let a již po svém zvolení v roce 2016 se stal nejstarší hlavou USA všech dob. Trumpovu soupeři Joe Bidenovi je ještě o skoro čtyři roky více. Pokud vyhraje, bude svůj první mandát končit jako osmdesátník. Zdroj: Archív

Na kandidáty na viceprezidenty Kamalu Harrisovou a Mika Pence se kvůli věku kandidátů pohlíží jako na potenciálního  prezidenta či prezidentku.
Jimmy Carter je nejstarší dosud žijící bývalý americký prezident. USA vedl v letech 1977 až 1981, nyní je mu 96 let.
Královna Alžběta II. je nejstarší hlavou státu na světě. V čele Velké Británie stojí od roku 1952. Je jí 94 let.
Naopak prezident Francie Emmanuel Macron je jedním z nejmladších světových vůdců, je mu 42 let.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un má pouhých 36 let.
7
Fotogalerie

Ve více než dvousetleté historii Spojených států proti sobě nikdy nestáli tak staří kandidáti na amerického prezidenta jako v letošních volbách. Donaldu Trumpovi je 74 let a již po svém zvolení v roce 2016 se stal nejstarší hlavou USA všech dob. Trumpovu soupeři Joe Bidenovi je ještě o skoro čtyři roky více. Pokud vyhraje, bude svůj první mandát končit jako osmdesátník. Přirozeně se nabízí otázka, zda vyšší věk nemůže být pro jednoho z nejmocnějších lidí na planetě, který má mimo jiné kontrolu nad jadernými zbraněmi, až příliš velké riziko.

Jimmy Carter, který šéfoval Bílému domu v letech 1977 až 1981, se domnívá, že by měl být pro prezidentský úřad zaveden věkový limit. „Nevěřím, že bych byl schopen v osmdesáti letech vykonávat takové povinnosti, které jsem měl jako prezident,“ tvrdí dnes šestadevadesátiletý bývalý politik. 

Až do nástupu Trumpa byl nejstarší hlavou USA historie republikán Ronald Reagan. Do funkce byl zvolen jako devětašedesátiletý. I on musel v době svých dvou mandátů čelit kritice za to, že mívá výpadky paměti a občas si protiřečí. Jenom pět let po odchodu z Oválné pracovny mu byla diagnostikována Alzheimerova choroba. 

Zatímco republikáni mají obecně tendenci stavět do voleb starší kandidáty, Joe Biden by byl mezi demokratickými prezidenty se svým datem narození naprostým unikátem. Barack Obama nastoupil do Bílého domu ve 47 letech, Bill Clinton jako šestačtyřicetiletý, Carterovi bylo dvaapadesát, Johnu F. Kennedymu dokonce jenom 43. Pro zajímavost, nejmladším zvoleným prezidentem historie byl Theodore Roosevelt, paradoxně republikán, který nastoupil do úřadu v roce 1901 ve 42 letech.

Volební tým současného kandidáta Demokratické strany si je tohoto nedostatku dobře vědom. Už v minulém roce proto zveřejnil lékařskou zprávu, podle které je Biden „zdravý, vitální sedmasedmdesátník, schopný úspěšně vykonávat prezidentské povinnosti“. 

Trump se přesto snaží vysoký věk soupeře obrátit ve svoji výhodu a v kampani kvůli němu Bidena vytrvale napadá. V televizi i na sociálních sítích jej opakovaně označuje přezdívkou „Ospalý Joe“ a několikrát jej obvinil ze stařecké senility či demence. Podle některých médií se však může tato strategie Trumpovi nevyplatit, neboť podobné výroky mohou urazit starší voliče, kterých mezi příznivci konzervativců není zrovna málo. 

V posledních čtyřech volbách volila republikány většina amerických občanů, starších 65 let. Letos se však tento trend zřejmě otočí, neboť senioři vyčítají Trumpovi laxní přístup ke koronavirové pandemii. Biden má podle průzkumu CNN v této voličské kategorii navrch až o 20 procent hlasů, což se může hodit třeba v klíčové Floridě a Arizoně, které mají vysoký počet obyvatel v důchodovém věku. Trump se navíc tak trochu chytil do vlastní pasti, když na začátku října koronavirem sám onemocněl.

Najednou to byl on, kdo vypadal oslabeně. Zejména kvůli tomu prezident zorganizoval svoji kritizovanou automobilovou vyjížďku z nemocnice a už po devíti dnech od nakažení si na veřejnosti energicky strhával roušku a spěchal zpátky do práce. „Prošel jsem nejvyšším testem, s nejvyššími standardy. Jsem ve skvělé kondici,“ ubezpečoval tehdy voliče Trump.

Stáří letošních kandidátů se řešilo také během viceprezidentské debaty. Nicméně jak Trumpův zástupce Mike Pence, tak s Bidenem kandidující Kamala Harrisová odmítli dát přímou odpověď na otázku, zda se svým šéfem probírali, jak budou postupovat v případě prezidentovi pracovní nezpůsobilosti. 

Wendy Schillerová, americká politoložka z Brownovy univerzity v Providence, vyšší věk prezidentských kandidátů jako problém nevidí. „Američané dnes žijí déle než kdykoli předtím a jsou v lepší kondici, takže Joe Biden v 77 letech může být fyzicky zdatnější než byl Ronald Reagan v devětašedesáti,“ myslí si Schillerová. Připomíná, že i Trump je na svůj věk velmi aktivní a starých politiků v poslední době přibývá. Demokratický senátor Bernie Sanders, jenž se také pokoušel dostat do Bílého domu, má 79 let. V letošních primárkách navzdory tomu hýřil energií a dokázal si naklonit spousty mladých voličů.

Faktem rovněž zůstává, že Joe Biden a Donald Trump jsou sice staří na prezidenta Spojených států, nikoli však na vysokou státnickou funkci v globálním měřítku. Winston Churchill byl naposledy zvolen britským premiérem, když mu bylo 76. Tomáš Garrigue Masaryk vykonával prezidentský úřad do pětaosmdesáti. Raúl Castro řídí Kubu v 89 letech. Nemluvě o britské královně Alžbětě II., která je ve věku 94 let aktuálně nejstarší hlavou státu na světě.

Věk dalších vybraných
hlavních představitelů států

  • Alexandr Lukašenko, běloruský prezident, 66 let 
  • Andrej Babiš, český premiér, 66 let
  • Angela Merkelová, německá kancléřka, 66 let
  • Boris Johnson, premiér Spojeného království, 56 let
  • Emmanuel Macron, prezident Francie, 42 let
  • Erna Solbergová, norská premiérka, 59 let
  • Giuseppe Conte, italský premiér, 56 let
  • Jair Bolsonaro, brazilský prezident, 65 let
  • Jošihide Suga, japonský premiér, 71 let
  • Justin Trudeau, kanadský premiér, 48 let
  • Kim Čong-un, vůdce Severní Koreje, 36 let
  • Mateusz Morawiecki, polský premiér, 52 let
  • Miloš Zeman, český prezident, 76 let
  • Naréndra Módí, indický premiér, 70 let
  • Pedro Sánchez, španělský premiér, 48 let
  • Sajjid Alí Chameneí, duchovní vůdce Íránu, 81 let
  • Salmán bin Abd al-Azíz, saúdský král, 84 let
  • Scott Morrison, australský premiér, 52 let
  • Si Ťin-pching, čínský prezident, 67 let
  • Vladimir Putin, prezident Ruské federace, 68 let