Na černých hlasech záleží. Demokraté je k porážce Trumpa zoufale potřebují

V USA pokračují protesty, které vyvolalo zabití černocha George Floyda

V USA pokračují protesty, které vyvolalo zabití černocha George Floyda Zdroj: ČTK/AP/John Minchillo

V USA pokračují protesty, které vyvolalo zabití černocha George Floyda
V USA pokračují protesty, které vyvolalo zabití černocha George Floyda
V USA pokračují protesty, které vyvolalo zabití černocha George Floyda
V USA pokračují protesty, které vyvolalo zabití černocha George Floyda
Podle posledních zpráv jsou protesty pokojnější
15
Fotogalerie

Americké nepokoje, vyvolané smrtí George Floyda, napřely pozornost k záměrům voličů tmavé barvy pleti v podzimním souboji o Bílý dům. Většina Afroameričanů tíhne k volbě demokratů. V posledních měsících se však zdálo, že jsou z počínání strany a výběru vyzyvatele Donalda Trumpa roztrpčeni. Jeho předpokládaný rival Joe Biden tak nyní má jedinečnou příležitost mobilizovat černošský elektorát a posílit svou šanci na zvolení.

„Demokraté černé hlasy zoufale potřebují, pouze s hlasy bílých by vyhráli od druhé světové války jediné volby. Často však považují černé hlasy za samozřejmost,“ napsal pro Financial Times sociolog z univerzity v Manchesteru Gary Younge s tím, že Afroameričani mají i jiné možnosti. Především zůstat 3. listopadu doma.

Nebílí voliči budou letos podle Pew Research Center dohromady tvořit třetinu hlasů, což je dosud největší podíl. Před dvaceti lety to byla čtvrtina. Černoši z toho disponují více než dvanácti procenty hlasů. Letos poprvé ale nebudou nejsilnější rasovou nebo etnickou minoritou, o prvenství je připravili Hispánci, kteří se na elektorátu podílejí z třinácti procent. Téměř pět procent hlasů pak mají Asiaté.

Prezidentští kandidáti tedy letos bojují o třicet milionů černošských a dalších více než čtyřicet milionů nebílých hlasů. Demografický posun v tomto ohledu hraje do karet demokratům, kteří jsou pro nebílé voliče častější volbou. Roli však sehraje účast a nevypočitatelnost amerického volebního systému.

V minulých volbách totiž přišlo hlasovat zhruba šedesát procent Afroameričanů, což bylo podstatně méně než v předchozím klání. Do té doby přitom jejich účast téměř dvě dekády setrvale rostla, v roce 2012 vyvrcholila 67 procenty. Pro srovnání, účast bílých je v posledních obdobích velmi vyrovnaná, minule jich hlasovaly dvě třetiny.

Devět z deseti černošských voličů posledně odevzdalo hlas Hillary Clintonové. Je tedy otázkou, zda se Bidenovi podaří tento výsledek překonat a hlavně, zda přivede k urnám více Afroameričanů.

Z únorového průzkumu organizace BlackPAC vyplývalo, že více než polovina z nich má pocit nedostatečné péče demokratické strany o jejich problémy. Oslovení mínili, že strana se příliš soustředí na sesazení Trumpa a pro ně důležitá témata zanedbává.

Poměrně dost oslovených černochů pak vyjádřilo blíže nespecifikované přání, aby kandidoval ještě někdo jiný. „Černí voliči jsou nyní extrémně znepokojení tím, co se v zemi děje,“ řekla už tehdy serveru Politico šéfka BlackPaC Adrianne Shropshireová.

Demokratická strana je navíc rozdělenější než minule, sympatizanti představitele levého křídla Bernieho Sanderse nemusí automaticky podpořit Bidena. Experti proto před pandemií varovali, že demokratům hrozí spíše další odliv černých hlasů.

Nyní je však situace mnohem komplikovanější nejenom kvůli nepokojům, ale také v důsledku koronaviru. Šetření pro CNBC ve státech, které by mohly volby rozhodnout, ukázalo, že černoši mají z pandemie a jejich hospodářských dopadů větší obavy, než další skupiny obyvatel. Rozdíl mezi nimi a bělochy byl pak velmi výrazný. Trump přitom není za zvládaní pandemie hodnocen dobře a tvrdým přístupem k nepokojům míří spíš na posílení své podpory mezi bílými méně vzdělanými voliči.

Biden každopádně nezačal svůj boj o černé hlasy nejlépe, když krátce před propuknutím bouří menšině vyčetl, že vůbec uvažuje o volbě jeho konkurenta. Dal tak jasně najevo, s jakou samozřejmostí s jejich hlasy kalkuluje.

Dá se předpokládat, že bude těžit spíše z chuti černochů vyprovodit z Bílého domu Trumpa, než z přitažlivosti vlastního programu. Takto dosažené případné vítězství se ale může demokratům v delším časovém horizontu vymstít. 

Pokles nezaměstnanosti uťal koronavirus

Protesty paradoxně přicházejí po etapě, kdy se život Afroameričanů podle několika měřítek zlepšoval. Ovšem pouze do příchodu koronaviru. BBC uvádí, že v prezidentské éře Donalda Trumpa pokračoval pokles míry nezaměstnanosti čenošského obyvatelstva. Loni v srpnu dosáhla 5,5 procent, což bylo nejméně od začátku sběru těchto dat v sedmdesátých letech. V dubnu však vyskočila na sedmnáct procent, nejvýše od roku 2010.

V prvních letech Trumpovy administrativy také mírně klesla chudoba afroamerické populace, ovšem snižovala se výrazně pomaleji než v předchozím období za Baracka Obamy. Čerstvá data však nejsou k dispozici. V posledních dostupných letech také končilo méně černochů za mřížemi, oproti konci minulé dekády se odehrálo o stovky tisíc méně zatčení.