Postavit moderní koncertní budovu je doslova alchymie. Musí mít dokonalou akustiku, být vizuálně krásná a zároveň architektonicky odvážná, musí doplňovat i utvářet podobu města. Není divu, že se při výstavbě jednoho z nejdražších typů budov zpravidla přesáhne jak rozpočet, tak termín. Každé město přesto po takové prestižní koncertní hale, která umí přilákat miliony návštěvníků ročně, touží. Včetně těch tuzemských.
V České republice totiž v současnosti není místo, kde by se mohly hrát opravdu velké hudební kusy. „Není zde možnost uvádět programy s mimořádně velkým obsazením orchestru. Skladby autorů konce 19. a začátku 20. století, jako byli Hector Berlioz, Gustav Mahler, Leoš Janáček, Igor Stravinskij a další, není kde hrát,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček s tím, že zájem posluchačů je větší než kapacita současných sálů v českých městech.
Touha místních hudebníků by se mohla v příštích letech vyplnit. Po vzoru světových metropolí se chystají postavit moderní budovy filharmonie Praha, Brno a Ostrava. Zatímco nejočekávanější budova v hlavním městě je ještě v plenkách, projekty v Brně a v Ostravě už mají konkrétní podobu.
Brněnský koncertní sál dosud provázely spory architektonických kanceláří, které se na projektu podílely. Magistrátu se podařilo spor před letošními prázdninami vyřešit a budova pod vedením mezinárodního týmu v čele s polským architektem Tomazsem Koniorem se zřejmě začne stavět příští rok. Stavba pro 1300 posluchačů vyjde na 1,3 miliardy korun, téměř polovinu zaplatí stát.
Podobu ostravského koncertního sálu zná veřejnost teprve od července. Architektonickou soutěž vyhrálo americké a české studio pod vedením architekta Stevena Holla. Budova za 1,5 miliardy korun má představovat pouzdro hudebního nástroje. „Ostrava o halu usiluje bezmála šedesát let. Zatímco v Polsku vzniklo v posledních letech třináct koncertních hal, v Česku to bylo naposledy Rudolfinum,“ řekl ostravský primátor Tomáš Macura (ANO).
Filharmonie s výhledem na Vltavu
V Praze má vyrůst nová budova filharmonie pro dva tisíce posluchačů u stanice metra Vltavská. Budova se má stát symbolem chystané obnovy brownfieldu v Bubnech-Zátorech. Vedení Prahy v polovině července zadalo analýzu, která má prozkoumat možnosti využití stavby. Příští rok by mohla být vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž.
„Dvořákova síň Rudolfina z roku 1885 a Smetanova síň Obecního domu z roku 1914 zaslouží úctu a respekt, ale ani jedna neodpovídá a ani nemůže odpovídat požadavkům 21. století,“ řekl radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Začátek výstavby pražské koncertní haly se odhaduje na rok 2026, zahájení provozu na rok 2030 a náklady na zhruba čtyři miliardy korun.
Filharmonie má stát na břehu Vltavy u rušné magistrály. „Je to velmi komplikovaná lokalita, která potřebuje radikální přestavbu jako celek. A když je třeba udělat něco velkého i z hlediska infrastrukturních přeměn, hodí se do toho zabudovat takovou složitou stavbu,“ řekl architekt Josef Pleskot, který prosazuje stavbu filharmonie. Architekti by si podle něj mohli vzít příklad z Londýna; Britové zde totiž chystají novou koncertní halu v centru města, kde museli projektanti přijít s řešením pro okolní dopravu.
Klíčová je akustika
Důvodů, proč jsou koncertní haly drahé, je několik. Budovy v zahraničí obvykle obsahují několik sálů, zkušeben, ale v některých případech i hotely, restaurace či vyhlídkové plošiny. Navíc se zde očekává velká architektonická kreativita, nezřídka se využívají organické tvary a zajímavé materiály. „Bylo by skvělé, kdyby se podařilo vybrat architekta, který by budově dal neopakovatelnou tvář. Zkušenosti ze zahraničí totiž potvrzují, že taková stavba se stává lákadlem sama o sobě a dokáže vzbudit zájem i o hudbu,“ řekl šéf České filharmonie Mareček.
Zdaleka nejnáročnější je ovšem správná akustika. V minulosti se stalo, že města investovala do drahých koncertních hal, kam však světové orchestry nechtěly jezdit. „Akustika je klíčová nejen pro posluchače, ale i pro hudebníky, kteří se díky ní mezi sebou lépe slyší navzájem a mohou podávat lepší výkony,“ potvrzuje Kateřina Konečná z Filharmonie Brno. „Členové našeho orchestru mají v oblibě zejména japonské sály, kde je akustika skutečně na světové úrovni,“ dodává Konečná.
Že jsou Japonci vrcholní mistři v akustice, dokazuje fakt, že na padesátce nejlepších světových sálů pracoval japonský akustik Jasuhisa Toyota. Na kontě má i sály v Hamburku, Paříži, Katovicích či Los Angeles, o kterých se mluví s velkým uznáním.
Toyota obvykle pracuje velmi úzce s architekty. Na tom, jak zvuk zní v různých částech sálu, kde je pohlcován a kde je naopak propouštěn, závisí řada faktorů. „Někdy musí akustik vystoupit proti záměrům architekta. Může se totiž stát, že architekt zvolí nějaké materiálové řešení, které ale akusticky nefunguje,“ řekl Toyota loni pro Český rozhlas. Čeští posluchači budou moci posoudit Toyotův um na vlastní uši. Japonec se totiž bude podílet na výstavbě filharmonie v Brně.
