S neklidnou situací ve světě se čím dál častěji začíná mluvit o návratu povinné vojenské služby. Nejdříve náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka zmínil v pořadu Blesku Hráči, že by bylo vhodné uvažovat o povinné nebo dobrovolné vojenské službě. Následně prezident Petr Pavel zareagoval, že by možnost zavedení administrativních odvodů do armády přivítal. Co ale vlastně znamená administrativní odvod? Jak se liší od povinné vojny a jak fungují v současnosti aktivní zálohy a profesionální armáda?
V článku se podíváme na následující témata:
- Administrativní odvody do armády
- Povinná vojna
- Profesionální armáda
- Aktivní zálohy
- Stanovená záloha státu
- Dobrovolné předurčení
- Branná povinnost v ČR: Věk, pohlaví, výjimky
- Mobilizace: Co říká branný zákon?
Administrativní odvody do armády
V roce 2004 skončila povinná vojna a od té doby se v podstatě nevedou žádné souhrnné záznamy o zdravotním stavu a schopnostech lidí v případě, že bychom se ocitli v krizovém či válečném stavu. I proto začíná být čím dál skloňovanějším pojmem „administrativní odvody do armády.”
Podle prezidenta Pavla by stát získal díky administrativním odvodům základní přehled o tom, s jakými možnostmi vůbec může počítat. Administrativního odvodu by se zúčastnili muži i ženy.
Příprava je již v plném proudu a možná nakonec ani lidé nebudou muset úřady obíhat. „Minulý rok jsme již provedli změnu příslušného zákona, která umožňuje získávání informací o občanech z registrů státu. A nyní již vzniká informační systém pro řízení obrany, který propojí různé registry a systémy tak, aby armáda měla i v době míru data o občanech a byla připravena na krize. Řídíme se tím, že po úřadech mají obíhat data a ne lidé,” uvedla pro e15 ministryně obrany Jana Černochová.
Poptávaná data si lze představit jako základní údaje o občanech, například jméno, příjmení, dosažený věk, místo pobytu a podobně, dále pak zejména informace o specifických dovednostech a profesích k zajišťování potřeb ozbrojených sil a obrany České republiky.
Pro tyto účely budou využita podle Simony Cigánkové z tiskového oddělení ministerstva obrany následující data:
- Data v gesci Ministerstva obrany dle §31a a §31c,
- ISZR – Informačního systému základních registrů dle §31a,
- AIS – agendových informačních systémů resortů disponujících relevantními daty dle §31a a §31c,
- Data ústředních správních úřadů, organizací a orgánů veřejné správy a samosprávy dle §31a.
„Nejde o nic jiného než o digitalizaci stávajících procesů odvodního řízení, tedy v podstatě odstranění papírových dotazníků a evidenci informací o občanech pro účely zajišťování obrany státu, které již však stát má nyní k dispozici; nebudeme a nechceme občana zatěžovat opětovným poptáváním stejných informací, které o něm již víme,” doplnila Černochová.
Povinná vojna
Povinná vojna nebo také všeobecná branná povinnost má v českých zemích poměrně dlouhou tradici a byla zavedena už v roce 1868. Její délka se v průběhu času neustále měnila. Od roku 1945 do roku 1990 nastupovali muži povinně na vojnu na dva roky. Po tomto roce se délka zkrátila na 18 měsíců a uzákonila se možnost civilní služby. V roce 1993 se povinná vojna zkrátila na rok.
Na vojnu museli nastoupit všichni muži ve věku od 17 do 60 let. Samozřejmě existovaly výjimky jako třeba nástup na vysokou školu. Vojně se také vyhnuli ti, kteří získali tzv. modrou knížku tedy průkaz neschopnosti k vojenské službě ze zdravotních důvodů. O tom rozhodovala odvodní komise.
Odvodní komise rozhodovala o schopnosti nebo neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu v rámci odvodního řízení. I proto se muži museli vždy podrobit lékařské prohlídce, popř. dalším odborným vyšetřením. Toto správní řízení probíhalo u krajského vojenského velitelství teritoriálně příslušného trvalému pobytu občana. Práva a povinnosti byly stanoveny branným zákonem. Povinná vojna zanikla v roce 2004.
Profesionální armáda
Armáda České republiky představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky. Jelikož v roce 2004 zanikla povinná vojna, je tuzemská armáda od roku 2005 plně profesionalizovaná. V jejím čele stojí od roku 2022 Karel Řehka. Civilní řízení a kontrolu armády zajišťuje Ministerstvo obrany České republiky.
Podle statistik loňského roku je v české armádě téměř 28 000 profesionálních vojáků. Podle Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2030 by se měl tento počet zvýšit minimálně o další 2000.
Mezi podmínky k povolání občana do služebního poměru státu patří:
- potřeba ozbrojených sil,
- splnění podmínek podle zákona o vojácích z povolání,
- schopnost občana vykonávat vojenskou činnou službu,
- písemný souhlas občana s tím, že do dvou let ode dne ukončení služebního poměru vojáka z povolání bude podle potřeb ozbrojených sil zařazen do aktivní zálohy.
Aby se člověk mohl stát profesionálním vojákem, vedle vyplněné žádosti a předložení potřebných dokladů musí také podstoupit lékařskou prohlídku, fyzické testy, psychologické vyšetření a profesní pohovor.
Dalším krokem před nástupem do služby je ještě výcvik ve Vyškově, tzv. přípravná služba, která se dělí na tříměsíční základní výcvik nebo jednoměsíční zdokonalovací výcvik a následný výcvik v odborných kurzech specialistů. Voják z povolání pak dostává za svoji pozici odpovídající tabulkový plat a nejrůznější benefity.
Aktivní zálohy
Do aktivních záloh se může přihlásit každý občan České republiky, který podá žádost u krajského vojenského velitelství nebo rekrutačního střediska. Podmínkou je úspěšné vykonání šestitýdenního vojenského výcviku. Vojáci aktivních záloh jsou využívání v případě ohrožení státu nebo za válečného stavu k doplnění ozbrojených sil.
Užiteční jsou ale i během míru, a to třeba při živelných katastrofách nebo při pomoci policii. Na vlastní žádost mohou být nasazeni i v zahraničí. V případě činné vojenské služby náleží těmto vojákům, kteří konali v kalendářním roce vojenskou činnou službu v celkovém rozsahu alespoň 14 dnů nebo službu v operačním nasazení, odměna ve výši 18 000 korun ročně. Mohou následovat ale další odměny.
Strategický plán do roku 2030 si klade za cíl zvýšit počet lidí v aktivních zálohách na 10 000. V současnosti jich je ale jen něco okolo 4 300. Ještě v roce 2020 jich ale bylo jen 3 650, takže jistý nárůst probíhá.
VIDEO: Fasování výbavy při nástupu do aktivních záloh Armády ČR (2022)
Stanovená záloha státu
V rámci pojmů stojí za to představit i stanovenou zálohu státu, o které se moc nemluví, ale počet jejich členů se v posledních letech také navyšuje. Na rozdíl od aktivních záloh státu, které spadají pod Armádu ČR, potažmo Ministerstvo obrany, stanovená záloha státu spadá pod Ministerstvo vnitra a je zavedená v nástavbovém zákonu, označujícím účastníky pokročilých kurzů.
Samozřejmě zajišťování bezpečnosti je primárně úkolem státních ozbrojených složek, nicméně mohou nastat situace, kdy se vycvičení lidé z řad veřejnosti mohou hodit. Zapojit se mohou všichni lidé, kteří vlastní zbrojní průkaz skupiny E. Vedle toho, že tito lidé se tak velmi dobře naučí zacházet bezpečně se zbraní, jsou také případně připraveni pomoci při krizové situaci.
Kurzy jsou celkem čtyři a vzájemně na sebe navazují. Členem stanovené zálohy státu se účastník stává přihlášením do pokročilého kurzu od úrovně MV-201, když podepíše přihlášku, na které je mimo jiné i slib stanovené zálohy státu. Tyto čtyři kurzy zahrnují sebeobranu, ochranu měkkých cílů, krizové situace a individuální trénink. Absolvování kurzů je také finančně podpořeno státní podporou. V roce 2023 bylo ve stanovené záloze státu okolo tisícovky lidí.
Dobrovolné předurčení
V červnu loňského roku podepsal prezident Petr Pavel novelu branné legislativy, která mimo jiné zavedla takzvané Dobrovolné předurčení. Jedná se o další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu.
Oproti vstupu do armády jako profesionální voják, vstupu do aktivní zálohy nebo účasti na dobrovolném vojenském cvičení je dobrovolné předurčení podle ministerstva obrany výrazně méně zatěžující fyzicky i časově. Podmínkou je absolvování zdravotní prohlídky a závazek k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti.
Vstoupit do dobrovolného předurčení mohou osoby od 18 do 60 let. Vedle zdravotní způsobilosti musí být také osoby trestně bezúhonné.
„Odvody jako takové je možné provádět až po vyhlášení nejvyšších krizových stavů a neobejdou se bez lékařské prohlídky a následného výcviku. Proto byl zaveden i institut dobrovolného předurčení, kdy občan dá souhlas s tím, že může být odveden po rozhodnutí vlády již v době míru. Armádě zároveň předá data o sobě a svém zdravotním stavu. Zároveň interně vedeme debatu, jak lidi dále motivovat k dobrovolnému a aktivnímu zapojení do přípravy na obranu státu ještě v době míru tak, aby armáda měla vyšší počet záloh,“ vysvětlila ministryně obrany Černochová.
Branná povinnost v ČR: Věk, pohlaví, výjimky
V rámci branné povinnosti musí občané (muži i ženy) ve věku 18 až 60 let plnit úkoly ozbrojených sil České republiky. Zahrnuje třeba povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení a plnit další povinnosti stanovené branným zákonem.
Jestliže by tak došlo ke stavu ohrožení nebo k válečnému stavu, vláda může rozhodnout, jaké ročníky či kvalifikace by k odvodům přizvala. Ve zkratce lze ale říci, že stát tak může povolat prostřednictvím povolávacího rozkazu všechny občany v dané věkové kategorii, aby bránili svou zemi. Povolávací rozkaz se doručuje nejméně 30 dnů před nástupem.
Lidé v rámci branné povinnosti ale slouží jen k doplnění zálohy ozbrojených sil. Podle zákona občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky.
Existují ale v rámci zákona i další výjimky, jak se branné povinnosti vyhnout. Příkladem je voják v záloze, který může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. Dále se nepovolávají poslanci, senátoři, členové vlády, ústavní soudci, prezident, hejtmani nebo těhotné ženy.
Mobilizace: Co říká branný zákon?
Mobilizaci popisuje branný zákon a podle něj to znamená hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.
Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích. V rámci mobilizace mohou být povoláni i lidé mající brannou povinnost, a to na základě ohrožení státu či vyhlášení válečném stavu. Ty může vyhlásit jen Parlament nadpoloviční většinou v obou komorách.
V případě ohrožení se ale postupuje dle určitého vzorce. Nejdříve jsou povolání vojáci z povolání, pak aktivní zálohy a ti, kteří dobrovolně prošli praktickým cvičením a nakonec až vojáci v záloze.
