Město versus vesnice aneb Jsme ochotni se stěhovat za prací? | E15.cz

Město versus vesnice aneb Jsme ochotni se stěhovat za prací?

Romana Rybová

Podle údajů Českého statistického úřadu najdeme více mladých lidí (do 29 let) v okolí velkých měst. Je to zapříčiněno tím, že tato města jim zajistí možnosti vzdělávání, zaměstnání i volnočasových aktivit. Je zde dobrá dopravní obslužnost, cenově přijatelné bydlení. Tito mladí lidé migrují právě kvůli studiím či kvůli práci.

Nejvíce mladých do věku 29 let bylo na konci roku 2016 ve Středočeském kraji. Naopak za nejméně mladý kraj můžeme považovat Nepomuk v Plzeňském kraji a Pacov na Vysočině.

„Díky migraci v letech 2011–2016 získal nejvíce nových mladých obyvatel ve věku do 29 let region Prahy (107,7 tis.) a kraje Středočeského (97,2 tis.). Ačkoliv oba kraje současně zaznamenaly nejvyšší počty vystěhovalých mladých osob, jejich výsledná migrační salda byla suverénně nejvyšší. V Praze se populace juniorů ve sledovaném období migrací zvýšila o 39,1 tis., ve Středočeském kraji o 28,2 tis. Hodnoty ostatních krajů byly o jeden až dva řády nižší,“ uvádí měsíčník Statistika&My.

Vzdělané lidi přitahuje Praha

To, že v Praze jsou průměrné mzdy vysoké, je zapříčiněno tím, že v hlavním městě žije velký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. Ale i to, že v Praze jsou vyšší mzdy obecně. Oproti tomu v našem největším městě najdete malé procento zaměstnanců bez maturity. Výplata těchto lidí je v porovnání s ostatními kraji průměrná.

Česko je atraktivní zemí pro práci, tvrdí studie

„Průměrné mzdy méně vzdělané pracovní síly (bez maturity) v Praze nijak nevybočují z běžných celorepublikových poměrů. Pražské mzdy jsou dokonce u obou skupin až na třetím místě za kraji Středočeským a Plzeňským. Zároveň je zde patrný velký odstup mezd těchto zaměstnanců od celkové průměrné mzdy v Praze, což u ostatních krajů není zdaleka tak výrazné,“ uvádí Statistika&My. V Praze je třikrát více vysokoškoláků než v severních Čechách.

Pokud žijete v Olomouckém kraji a chtěli byste mít o 42 procent vyšší mzdy, přestěhujte se do Prahy. V Olomouckém kraji mají totiž vysokoškoláci mzdy nejnižší. Vysoce nadprůměrné mzdy mají i vysokoškoláci ve Středočeském kraji.

„Vyvstává logická otázka, proč nejsou i průměrné mzdy v moravských krajích vyšší vzhledem k relativně vysokému zastoupení zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Příčinou je evidentně to, že jejich trhy práce jsou vysokoškoláky již dostatečně nasyceny. To záleží na struktuře ekonomiky, která se odlišuje kraj od kraje. Karlovarský kraj může být příkladem regionu, který má sice velmi malý podíl vysokoškoláků, ale jeho ekonomika jich zjevně nedokáže přilákat/zaměstnat více, protože zde mají výdělky pod celorepublikovým standardem,“ vysvětluje Statistika&My.

Porostou mzdy i letos? Mírně

A co stěhování za prací?

Chuť Čechů pracovat v zahraničí stále klesá. To platí i o stěhování za prací. Průzkum společnosti BDO ukázal, že Česká republika je druhou zemí s nejnižší ochotou stěhovat se kvůli práci.

65 procent z nás by k tomu podle údajů agentury Grafton Recruitment nepřiměla ani dobrá nabídka pracovního místa. Do zaměstnání jsme ochotni cestovat maximálně 30 minut.

Pětina dotázaných ale za prací cestuje i déle. Pokud máme za prací cestovat dále, chceme ale alespoň o pětinu vyšší mzdu. Přijmout pracovní nabídku v zahraničí je ochotno 41 procent z nás. Ale motivací musí být opět finance.

Autor: Romana Rybová
 

Mzdová kalkulačka