Odstupné v deseti bodech: Co je dobré vědět?

...

... Zdroj: Shutterstock.com

Ukončení pracovního poměru by měli všichni věnovat dostatečnou pozornost z mnoha důvodů. Důležitým aspektem je i nárok na odstupné. Podívejme se na problematiku odstupného v deseti bodech.

Kdy vzniká nárok na odstupné a jak bude vysoké? Čtěte.

1) Při výpovědi zaměstnance není nárok

Zaměstnanec může pracovní poměr kdykoliv ukončit podáním vlastní výpovědi. Je možné podat písemnou výpověď bez udání důvodu. Pokud však ukončíte pracovní poměr výpovědí, tak nemáte nárok na vyplacení odstupného od svého zaměstnavatele.

2) Výpověď zaměstnavatele

Zaměstnavatel vám může dát výpověď pouze dle ustanovení zákoníku práce. Když je pracovní poměr ukončen výpovědí z důvodu, na kterém nenese zaměstnanec vinu (rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance, nemožnost konat práci z důvodu nemoci z povolání nebo úrazu), tak náleží zaměstnanci odstupné.

3) Při ukončení práce dohodou lze obdržet odstupné

Odstupné můžete obdržet i v případě, že je pracovní poměr ukončen vzájemnou dohodou. V praxi je jeho ukončení dohodou pro zaměstnavatele administrativně příjemnější a eliminuje riziko soudních žalob ze strany zaměstnance. I pro mnohé zaměstnance je tento stav příznivější s ohledem na hledání další práce.

Když je pracovní poměr ukončen písemnou dohodou a je v ní uveden důvod ukončení, např. § 52, písmeno c) nadbytečnost, potom náleží odstupné i při ukončení pracovního poměru dohodou. Zaměstnanec by si měl ohlídat uvedení nároku na odstupné v písemné dohodě, aby se jej mohl případně domáhat soudně.

4) Délka pracovního poměru ovlivňuje výši odstupného

Výše odstupného se liší dle délky trvání pracovního poměru. Když pracovní poměr trvá méně než rok, tak odstupné činí jednonásobek průměrného výdělku. Pokud trvá pracovní poměr alespoň jeden rok a méně než dva roky, tak je odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

V ostatních případech je nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku, s výjimkou zdravotních důvodů (dle § 52, písmene d) zákoníku práce), když je odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Dobrovolně může zaměstnavatel poskytnout i vyšší odstupné, legislativou je stanovena pouze minimální výše.

5) Odstupné náleží v nejbližším výplatním termínu

Zaměstnavatelé vyplácí odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, při vzájemné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem lze dohodnout i jiný termín.

6) Z pracovních dohod odstupné nenáleží

V praxi je velmi oblíbená práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Při ukončení práce konané na některou z pracovních dohod však nárok na odstupné nevzniká.

7) Uplynutí doby určité nezakládá nárok

Plánování optimálního počtu zaměstnanců je pro zaměstnavatele velmi důležité. Případné propouštění je stresující, nepříjemné a finančně nákladné. Proto se v praxi v mnoha případech uzavírají smlouvy na dobu určitou. Při skončení pracovního poměru na dobu určitou uplynutím sjednané lhůty nárok na odstupné opět nevzniká.

8) Lze vymáhat soudně

Někteří zaměstnanci se svého oprávněného nároku na odstupné od svého bývalého zaměstnavatele nemohou dočkat. V takovém případě je vhodné nejdříve zaměstnavatele kontaktovat, zdali se nejedná o nějaké nedopatření. Když se nedaří sjednat nápravu, tak je potřeba se obrátit se svým oprávněným nárokem co nejdříve na soud.

9) Z obdrženého odstupného se neplatí pojistné

Zaměstnanci z obdrženého odstupného neplatí povinné sociální pojištění ani povinné zdravotní pojištění. Čistý příjem z odstupného je tedy vyšší než ze stejně vysoké hrubé mzdy.

10) Odstupné posunuje nárok na podporu v nezaměstnanosti

Jestliže se nepodaří najít novou práci ihned po skončení pracovního poměru, tak je potřeba se registrovat na úřadu práce. Při obdržení odstupného se však odkládá nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Přesto je vhodné být v registraci na úřadu práce, aby bylo zdravotní pojištění placeno státem a tato doba se hodnotila pro důchodové účely.