Zvítězí ve Francii „bardellamánie“? Možný budoucí premiér země slíbil, že bude podporovat Ukrajinu
„Nedovolím, aby ruský imperialismus pohltil spojenecký stát, jako je Ukrajina,“ prohlásil minulý týden Jordan Bardella, lídr pravicového Národního sdružení (RN). Jeho výrok, který zazněl v televizní debatě se současným francouzským premiérem Gabrielem Attalem, patří k těm, jež obrušují hrany. A přispívají k obřímu vzestupu, který někdejší antisemitská a proputinovská partaj na francouzské politické scéně nyní zažívá. Pokud ve druhém kole voleb do Národního shromáždění v neděli 7. července Bardellova strana obhájí své vítězství z prvního kola, má osmadvacátník s přistěhovaleckými kořeny šanci stát se nejmladším premiérem v historii Francie.
Bardellovo prohlášení uklidnilo část veřejnosti v tom, že i v případě, že se radikální Národní sdružení dostane k moci, bude Francie pokračovat ve své podpoře Ukrajině. Jeho výrok proto sdílela všechna světová média. Voliče s rezervovanějším postojem k této podpoře naopak uklidnil Bardellův dodatek, že pokud se stane premiérem, nepřipadá v úvahu, že by Francie poslala na Ukrajinu bojovat své vojáky. Tuto možnost naopak už několikrát zmínil prezident Emmanuel Macron, jehož straně se ale ve volbách velmi silně nedaří.
S Putinem ale už opravdu končíme
Nicméně to podstatné je, jak napsal deník Le Monde, že končí jedna „velmi trapná“ epizoda této strany. Výrok je podle deníku důkazem, že se Národní sdružení konečně distancuje od své vazby na Rusko. To v minulosti stranu dokonce pomáhalo financovat – v roce 2014 využila půjčku od tamější První česko-ruské banky ve výši devíti milionů eur (dnes v přepočtu 226 milionů korun). Marine Le Penová také v minulosti několikrát vyjádřila svůj obdiv k Vladimiru Putinovi.
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Národní sdružení snaží, aby se na jeho sympatie k Rusku definitivně zapomnělo. V listopadu téhož roku vystřídal v čele strany Le Penovou muž, kterého strana dříve vynesla v jeho pouhých 23 letech do Evropského parlamentu, kde se stal druhým nejmladším poslancem v historii. Dnes 28letý Jordan Bardella má nakročeno na post francouzského premiéra.
Politik s raketovou kariérou je nejaktuálnějším projevem pojmu „dédiabolisation“. Už od konce 80. let minulého století tak označují členové Národního sdružení (až do roku 2018 Národní fronty) svou snahu o „oddémonizování“ strany, odstranění její extremistické, xenofobní a antisemitské nálepky. A to se v posledních letech daří velmi dobře. V roce 2022 se Marine Le Penová probojovala až do druhého kola prezidentských voleb a letos Národní sdružení s přehledem vyhrálo francouzské volby do Evropského parlamentu, když získalo více než 31 procent hlasů.
Strana zvítězila také v prvním kole předčasných parlamentních voleb, které vyhlásil po debaklu své partaje v eurovolbách prezident Emmanuel Macron. Radikální pravice získala od Francouzů celkem 34 procent hlasů a středové macronisty nechala za sebou s výrazným náskokem; skončili až třetí za levicovým blokem s 20,3 procenta.
Bardella je symbolem „rebrandu“ Národního sdružení a chytrým tahem Marine Le Penové. Právě ona ho před lety vytáhla a dosadila do čela strany. Jejím cílem bylo přitáhnout nové voliče a jak se ukazuje z výsledků voleb, vybrala toho správného. „Je to klíčová věc. V minulosti byla strana Le Penové stranou starších lidí a seniorů, kteří měli obavy z uprchlické vlny. Navíc její sympatizanti byli ještě geograficky ohraničení, většinou to byli voliči z jižní Francie,“ upřesnil v pořadu FLOW na e15.cz bývalý zpravodaj České televize ve Francii Petr Zavadil.
Bardellův imigrantský paradox
Od doby, kdy je Bardella v čele strany, se ve Francii mluví o nárůstu „bardellamánie“. Kdekoli politik vkročí mezi davy, obklopí jej pištící fanynky a údajně mu denně chodí nabídky ke sňatku. V úspěchu mu pomáhají sociální sítě: Na TikToku má skoro dva miliony fanoušků, na Instagramu přes 800 tisíc, na síti X ho sleduje půl milionu lidí. Mladé oslovuje především svými krátkými propracovanými videi.
„Jordan Bardella je oblíbený mezi mladými lidmi, ale v principu je ve shodě s politikou Marine Le Penové. Jeho vzestup v rámci strany souvisí s odmítnutím některých velmi kontroverzních postojů a reprezentuje posun směrem od politiky zakladatele strany Jeana-Marie Le Pena,“ říká Zuzana Krulichová z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Od minulosti se razantně odstřihuje také Le Penová; v době, kdy Národní sdružení vedla, vyhazovala ze strany antisemity, s otcem se dlouhodobě nebaví, a dokonce se s ním soudí. Paradoxně cestu na první pohled slušného a kultivovaného Bardelly do Národního sdružení zprostředkovali právě extremisté.
Od mládí mu imponovala protiimigrantská rétorika, což je paradox, protože Jordan Bardella není původem Francouz. Po rodičích má alžírsko-italské kořeny a vyrůstal v imigrantské oblasti na předměstí Paříže v Seine-Saint-Denis, v paneláku s matkou samoživitelkou. Chodil prý do jediné tamější školy, kam se nebály vkročit učitelky. Zázemím i vzděláním se tak liší od běžných francouzských politiků, kteří často pocházejí z dobře situovaných rodin a za sebou mají prestižní drahé „grandes écoles“.
Bardella sice s přispěním otce-podnikatele vystudoval soukromé lyceum a dostal se i na Sorbonnu, tu ale opustil kvůli politice. O tu se začal zajímat už jako náctiletý a velký podíl na tom měla jeho tehdejší přítelkyně. Její otec Frédéric Châtillon byl předsedou jedné z nejextrémnějších pravicových organizací ve Francii GUD (Groupe Union Défense). Antikomunistická mládežnická organizace se otevřeně hlásila k antisemitismu nebo k podpoře syrského diktátora Asada, rozpuštěna ale byla až letos v červnu na základě zvláštního zákona francouzské vlády.
Châtillon byl ale také poradce a důvěrník Marine Le Penové a mladíka k ní přivedl. Bardella Le Penovou podle svých slov obdivuje, ona mu přezdívá „lvíče“. Proslýchá se ale, že ve skutečnosti stranu a její směřování nadále řídí Le Penová a Bardella je jen její půvabnou tváří. Provázáni jsou ale i soukromě, Bardellova současná přítelkyně je neteří Le Penové. „To mu někteří vyčítají, že udělal politickou kariéru přes svou přítelkyni. Ale Národní sdružení byl vždy tak trochu rodinný podnik,“ doplňuje Petr Zavadil v rozhovoru ve FLOW.
Všichni proti pravici
Před druhým kolem voleb Bardella intenzivně mobilizuje voliče Národního sdružení a ve svých videích na Instagramu se vymezuje zejména proti levicovému uskupení Nová lidová fronta. Převzetí moci touto „aliancí nejhorších“ by podle něj „vedlo k nepořádku, povstání a ke zkáze ekonomiky“. Jenže Macron ve druhém kole pod heslem „všichni proti krajní pravici“ právě s touto stranou spolupracuje.
„Bardella výslovně řekl před prvním kolem, že půjde do premiérského křesla pouze v případě, že Národní sdružení dostane v parlamentu absolutní většinu. Teď to vypadá, že absolutní většinu mít nemusí, už se ale objevují hlasy v rámci Národního sdružení, které říkají, že by možná šlo vytvořit nějakou menšinovou vládu,“ poznamenává Zavadil a připomíná, že francouzský volební systém je velmi složitý a ve druhém kole může přinést mnohá překvapení. Jak ale uvedl bývalý prezident, socialista François Hollande, pravicoví extremisté ještě nikdy od druhé světové války nebyli ve Francii tak blízko moci jako nyní. A jisté je, že Bardella na tom má zcela zásadní podíl.
