Se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu o vědě a výzkumu nesouhlasí ministerstvo školství ani bývalý vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Málo registrovaných patentů a slabá spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. To jsou podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu největší nedostatky české vědy, výzkumu a inovací. Systém jejich podpory podle NKÚ nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země navzdory tomu, že státní podpora badatelských pracovišť roste.
Se závěry kontrolorů, kteří se zaměřili na roky 2014 až 2016, však nesouhlasí ministr školství Robert Plaga (ANO), šéfka Akademie věd Eva Zažímalová ani bývalý vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„V počtu patentů Česko nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie,“ stojí v závěrech úřadu.
Zatímco v roce 2010 byly české výdaje na vědu o pětinu nižší, než byl průměr v EU, před třemi lety už o čtvrtinu přesáhly evropský průměrem. „Přesto inovační výkonnost ČR klesala,“ uvedli dále kontroloři.
„Mám-li mluvit za Akademii věd České republiky, tak přímo ze státního rozpočtu už několik let dostáváme zhruba jednu třetinu našich financí. Ve srovnání s vědecky vyspělými zeměmi jde o extrémně nízkou úroveň,“ reagovala pro E15 Zažímalová.
Dodala, že prostý počet patentů ještě nezaručuje efektivní a smysluplný převod poznatků do praxe. Připomněla nicméně, že v uplynulém roce podali pracovníci Akademie věd 68 přihlášek vynálezů, dále mají na kontě 59 udělených patentů a 27 zapsaných užitných vzorů.
Dalším problémem je podle NKÚ neochota firem obracet se na státní instituce. Například v roce 2016 dali podnikatelé na výzkum a vývoj přibližně 48 miliard korun, přičemž na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky jen necelé tři miliardy korun. „Na této bilanci se podepsalo to, že se obvykle hodnotí počet publikovaných článků na rozdíl od výsledků, které by mohly být uplatněny v praxi,“ míní kontroloři.
To Zažímalová odmítá. Za hlavní příčinu nízké míry kooperace považuje to, že vlastnictví většiny velkých podniků přešlo od devadesátých let do rukou zahraničních společností. „A ty si výzkum hlídají jako rodinné stříbro a provozují ho v mateřských zemích,“ připomněla.
Ministr školství Plaga se podle svých slov s řadou konstatování NKÚ, zejména k problematice poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, rozhodně neztotožňuje.
Za obecné plky označil zjištění kontrolorů Bělobrádek. „Zavádí se námi vypracovaná nová metodika hodnocení, která motivuje právě k větší spolupráci veřejné a soukromé sféry. Tedy k odstranění takzvaného kafemlejnku, který zohledňoval publikační činnost,“ řekl. Bělobrádek také připomněl, že do vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace navrhl například zástupce Škody Auto, české pobočky Siemensu či Asociace malých a středních podnikatelů.
