Od rodící se české vlády můžeme čekat otevřeně proevropský postoj, který možná oslabí vazby na některé partnery ve visegrádské skupině. Praha by v budoucnu mohla být i spolehlivým partnerem Washingtonu ve snaze potlačovat globální vliv Číny. Koalice pěti různých stran však také znamená rozdílné pohledy na směřování Evropské unie. Zatěžkávací zkouškou bude české předsednictví v Radě Evropské unie a jednání o protiemisním balíčku Fit for 55.
Vyjednávači koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty už našli shodu na prioritách zahraniční politiky. Jejím základem mají být členství v Evropské unii a v NATO, zmiňují však i důraz na lidská práva a udržení havlovské tradice. Nedemokratické státy by neměly mít přístup ke klíčové infrastruktuře země, což zřejmě i do budoucna vyřadí Rusko a Čínu z výstavby jaderných elektráren.
Čas na přípravu předsednictví se krátí
„Náš cílem je usilovat o EU, která je demokratická, není zbytečně byrokratická,“ prohlásil vedoucí skupiny vyjednávačů o zahraniční politice Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Hlavním cílem podle něho je efektivně zvládnout předsednictví v EU. Na přípravu přitom zbývá velmi málo času. Česká republika sice převezme štafetu v unijním čele až v červenci, už v lednu však bude zahrnuta do takzvaného tria, kdy se koordinují tři země s předsednictvím jdoucím po sobě.
Někdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl, že bude důležité stanovit politické priority předsednictví a schválit komunikační strategii. „Je potřeba, aby se do přípravy zapojila nejenom politická reprezentace, ale také aby o předsednictví začala projevovat vetší zájem veřejnost, soukromý sektor, odbory a další subjekty,“ podotkl.
Sporná zelená témata
Koalice také uvedly, že v rámci EU chtějí klást důraz na zelenou agendu, což nemusí být snadné. Z průmyslové sféry zaznívají výzvy k revizi balíčku Fir for 55, který navrhuje opatření na snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990. Petříček se však domnívá, že česká debata o boji proti změně klimatu je poněkud odtržená od evropské i globální.
„Zelená debata neprobíhá jen v Evropě a nejedná se o nějaké zelené šílenství z Bruselu,“ poznamenal. Navíc se podle něj v této oblasti mohou projevit rozdílná stanoviska.
Jako potenciálně problematické vnímá jednání o zelené agendě ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Zdeněk Beránek. „Ačkoli strany proklamují, že jsou probruselské, budou na tomto poli narážet na představy jiných států a Evropského parlamentu, protože naše představy budou ze strukturálních důvodů jiné,“ zdůraznil silnou tuzemskou roli nejen automobilového průmyslu. Dodal, že vláda se samozřejmě bude snažit vyjednat co nejlepší podmínky, odpovídající našim potřebám, například uznání jádra jako zeleného zdroje.
Podle Beránka zatím zůstává v budoucím vztahu Česka k EU řada neznámých vyplývajících z rozdílných postojů stran od EU značně nakloněných Pirátů po ODS se jejím euroskeptickým křídlem. To po jednání skupiny připouští i Jan Lipavský, který v ní reprezentuje Piráty. „Náš program je výrazně proevropštější, takže v této oblasti se rozdíly projevily,“ sdělil. Podle něj by však neměly mít vliv na přípravu předsednictví.
Visegrádské vztahy mohou ochladnout
Beránek v postoji k EU každopádně nečeká výraznou změnu kurzu. Poznamenal, že i Babišova vláda se chovala v Bruselu umírněněji, než proklamovala doma. „Ve své nedávné studii jsme sledovali, jakým způsobem hlasujeme v Radě EU, a může být poměrně překvapivé, že dost často jdeme s evropským mainstreamem,“ uvedl.
Očekává, že s novou vládou ustane i protibruselská rétorika a pravděpodobně se trochu oslabí vztahy s problematickými unijními členy, jakými jsou Polsko a Maďarsko. Beránek do budoucna předpokládá více pragmatismu a upřednostnění spolupráci, která je skutečně v zájmu České republiky, před bezpodmínečnou loajalitou k partnerům ve visegrádské čtyřce.
V této souvislosti připomněl Babišovy nadstandardní vztahy s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, proti kterým se část budoucí koalice vymezila. Petříček v rámci V4 očekává spíše snahu o užší spolupráci se Slovenskem.
S Bidenem proti Číně
Jan Hornát z katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že zásadní změny nenastanou ani ve vztahu Česka a Spojených států. „Malé státy mají obecně tendenci snažit se získat pozornost USA. Možná budeme trochu víc explicitní v tom, kam patříme, a uslyšíme ostřejší výroky vůči Rusku a Číně,“ předestřel s tím, že formující se kabinet bude zároveň chtít zachovat obraz České republiky jakožto země, která v diplomacii dbá na lidská práva.
„Klademe vysoký důraz na hodnotovou politiku. Jsem velice rád, že se v tuto chvíli podařilo prosadit takzvaný Magtnitského zákon, který by nám umožnil například nové kroky vůči Alexandru Lukašenkovi,“ potvrdil Lipavský důležitost této oblasti. Zmiňovaný zákon v různých národních verzích umožňuje stíhání osob porušujících lidská práva.
Podle Hornáta by se dokonce mohlo stát, že Česko bude v zájmu budování dobrých vztahů s Washingtonem větší jestřáb vůči Číně než některé velké evropské země, které se chovají opatrně. „Možná s tím budeme v EU i narážet,“ podotýká. Zdůraznil, že bude zajímavé sledovat, jestli představitelé předpokládané budoucí vlády příští týden učiní nějaké významné gesto vůči tchajwanské delegaci, která do Prahy přijede. To by patrně vyvolalo nelibost Pekingu.
Ve hře je i důvěryhodnost v NATO
Lpění na dodržování lidských práv a spolupráci s Tchaj-wanem očekává také Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. „Myslím si, že nová vláda může změnit mnohojakou politiku vůči Číně, kterou v České republice realizovala řada aktérů, a mluvit jedním hlasem, což se bude hodit během českého předsednictví EU,“ poznamenala.
Americký prezident Joe Biden v rámci potlačování čínského globálního vlivu usiluje také o transatlantickou spolupráci na poli technologií a umělé inteligence. Z toho by podle Hornáta mohla EU včetně Česka profitovat i hospodářsky.
Amerikanista také předpokládá, že budoucí vláda nebude v rámci snahy zachovat dobré vztahy s partnery z NATO chtít očekávané rozpočtové škrty promítnout do obrany. Představitelé koalic už avizovali, že se shodli na závazku dosažení dvou procent HDP výdajů na armádu do roku 2025, aby Česko nebylo v alianci černým pasažérem.
