Dopravní podniky v celém Česku se potýkají s výrazným propadem příjmů. Kvůli koronavirové pandemii totiž ubylo cestujících. I přesto se některá velká města pouštějí do velkých investic v hromadné dopravě, zejména v oblasti ekologické dopravy a technologických inovací. V Ostravě tak začnou jezdit autobusy na vodík, Praha nakoupí stovky elektrobusů, Plzeň investuje do chytré dopravy a Brno se snaží novými technologiemi chránit chodce před tramvajemi.
Hlavní město hodlá v příštích deseti letech investovat patnáct miliard korun na nahrazení 900 dieselových autobusů modernějšími nízkoemisními vozy. Většinu z nich mají tvořit autobusy poháněné elektřinou, případně vodíkem, menší část budou hybridy. Pražské zastupitelstvo o tom rozhodlo v rámci klimatického plánu ve čtvrtek.
„Díky tomu, že se sníží využívání fosilních paliv, by mělo dojít k určitému zlepšení energetické soběstačnosti města a také k omezení financování nedemokratických režimů,“ řekl deníku E15 pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Má to více výhod než jenom to, že jdete s dobou. Na elektriku se jezdí levněji a výsledkem je i čistější vzduch,“ dodal. Část výdajů mají pokrýt evropské dotace. Praha v současnosti provozuje 1200 městských autobusů.
Obnovy vozového parku se dočkají také pražští popeláři a další služby města. Část vozů by měla jezdit na biometan, který si bude město vyrábět samo. Elektrifikovat se mají také lodě v Praze, město chce do dobíjecích stanic investovat 200 milionů korun.
Ostrava je o krok dál, poslední dieselový autobus zde vyjel loni v dubnu. Jako první město v republice tak zcela přešlo na elektrobusy. Ostravský magistrát si chce připsat další prvenství a letos na konci dubna vypsal výběrové řízení na deset vodíkových autobusů. Město na to má připraveno 185 milionů korun, další desítky investuje do výstavby vodíkové plničky.
„Vodíkové technologie jsou všeobecně považovány za vysoce perspektivní pro rozvoj čisté energetiky. Od projektu si slibujeme snížení emisní zátěže v regionu,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Vladimír Cigánek (ODS). Záměr je součástí širšího plánu Moravskoslezského kraje, který by chtěl kromě toho zavést i vodíkové vlaky.
„Přestože se principiálně jedná o pohon vozidla na elektrickou energii, v niž se vodík přímo ve vozidle přetváří, je vodíková kapacita uložena v autobuse v porovnání například s dosahovanou kapacitou energie v bateriích běžných elektrobusů vyšší, a umožňuje tak dosažení denního akčního rádia srovnatelného s autobusy se spalovacími motory,“ vysvětluje.
Jiná města zase investují do moderních technologií. Plzeň před několika dny podepsala memorandum s několika firmami o rozvoji chytré mobility ve městě, která bude využívat síť 5G. „Do roku 2027 plánujeme otestovat v Plzni provoz plně autonomní tramvaje,“ řekl náměstek primátora Roman Zarzycký (ANO).
„Na rozdíl od autonomních aut má autopilot v tramvaji mnohem jednodušší práci. Pohybuje se po stále stejné trase, se kterou průběžně komunikuje pomocí senzorů, a nemusí řešit tolik proměnných, jež by do řízení vstupovaly. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že díky omezení lidské chyby je doprava skutečně bezpečnější a plynulejší,“ řekl Zarzycký.
Inovace se dotýkají také bezpečnosti dopravy. Praha a Brno začaly letos testovat aplikaci Pozor tramvaj, která má lidi s pohledem upřeným do mobilu upozornit, že se na ně na přechodu řítí tramvaj. Jen v Praze dojde ročně ke zhruba stovce srážek mnohatunové tramvaje s chodcem.
Část tramvají v obou městech má nyní vysílací zařízení, které dává okolním mobilům ve vzdálenosti 70 až 120 metrů, které mají staženou aplikaci, signál. Aplikace pak uživateli dá zvukové upozornění i notifikaci na obrazovce o blížící se tramvaji. Dopravní podniky dlouhodobě upozorňují, že tramvaje mají delší brzdnou dráhu, v nouzi dokáže zastavit do 25 až 35 metrů v závislosti na počasí a naplnění vozů.
