Množící se počet uživatelů a provozovatelů, růst obratu, ale také snahy o první regulaci a významnější mediální pokrytí. Pro sdílenou ekonomiku byl rok 2017 zásadní. Ten nadcházející by neměl být svým významem o nic menší, přestože nová vláda teprve formuje svůj postoj k novému odvětví.
Sdílená ekonomika si ale situaci na trhu i v zákonech zatím buduje. „Rozšiřuje se možnost volby pro uživatele. Nejde zatím o natolik masivní záležitost, aby docházelo k vytěsňování dosavadních schémat v bankovnictví, hoteliérství či v poskytování služeb,“ vysvětluje předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš.
To ve své studii potvrzuje také poradenská společnost Deloitte. Podle dat se zatím sdílené platformy na českém HDP maximálně 0,04 procenty, což odpovídá přibližně dvěma miliardám korun. Potenciálně by však nyní mohla sdílená ekonomika dosáhnout obratu až 60 miliard korun, autoři studie však poukazují na problematickou roli českého státu.
Základním stavebním kamenem by podle analýzy mělo být především propojení účetních systémů platforem přímo s Finanční správou, která by na základě získaných dat mohla firmám naopak usnadnit daňová přiznání a byrokracii.
V Česku přitom v uplynulých měsících vznikly na nejvyšších pozicích hned tři pracovní skupiny, které se prvky sdílené ekonomiky zabývají. Vlastní jednání vede v oblasti alternativních taxislužeb ministerstvo dopravy, situaci řešilo ale také ministerstvo průmyslu. Svá jednání rovněž vedla také Sobotkova vláda prostřednictvím digitálního koordinátora Ondřeje Malého.
Ta si na podzim nechala zpracovat rozsáhlou analýzu, která poukazuje na rizika sdílené ekonomiky. V ní zmiňuje například problémy ubytovací služby Airbnb, která mnohdy neslouží pouze jako vyplnění prázdné kapacity bytu, ale jako hlavní výdělek majitelů nemovitosti. Tím například v širším centru Prahy dochází k zvyšování cen nemovitostí a pronájmů.
Expertní skupiny v rámci ministerstva průmyslu a na vládě však nemají po změně politické situace o své budoucnosti zatím jasno. Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba očekává, že situace by měla vykrystalizovat během několika týdnů.
„Program ANO je ke sdílené ekonomice poměrně vstřícný,“ doplňuje k politické situaci Kruliš. Kromě zlepšení a zpřehlednění výběru daní chce hnutí ANO také zlepšit fungování elektronické státní správy, což je podle Kruliše základní krok k zlepšení fungování sdílené ekonomiky.
Příklad by si přitom Česko mělo vzít především z Estonska, shodují se odborníci. Země patří mezi lídry takzvaného e-governmentu, legislativně ale začala upravovat také sdílenou ekonomiku. Letos například přijala takzvaný ridesharing bill, který je jedním z prvních zákonů zabývající se sdílenou jízdu.
Zákon spolujízdu a taxislužby nestaví vedle sebe, ale vytváří pro ně odlišné legislativní rámce. Ty se týkají například cen jízdného, jejichž výše není u online dopravců limitována.
