Babišův kabinet chce do obrany nalít méně peněz, než tvrdí

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Armáda ČR
2
Fotogalerie

Sliby premiéra Andreje Babiše, které dal na bruselském summitu NATO, co se týče výdajů na armádu, neodpovídají aktuálnímu programovému prohlášení jeho kabinetu.

Při vrcholných schůzkách NATO tradičně žonglují české vlády s čísly. I kabinet Andreje Babiše se stejně jako předchozí politické reprezentace snaží zamaskovat fakt, že Česko už dlouhá léta nedává na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu. Naposledy to udělalo v roce 2005.

Obrat slibovalo programové prohlášení první Babišovy menšinové sestavy, v němž byla dvě procenta uvedena. To stávající je mnohem opatrnější.

„Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 procenta na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021. Finance musí jít ruku v ruce s dobře připravenými a racionálními akvizičními projekty,“ píše se v dokumentu, který byl schválen koncem června.

Premiér se však aktuálním programem koalice ANO a ČSSD na summitu aliance v Bruselu nechlubil. Tvrdil, že země dosáhne dvou procent HDP v roce 2024, jak bylo dohodnuto na minulém setkání špiček NATO ve Walesu a jak bylo také uvedeno v prohlášení jeho první vlády.

Ke zvýšení výdajů na dvě procenta na summitu vyzval spojence i prezident Spojených států Donald Trump, a to již od ledna příštího roku. S tím česká vláda nepočítá. „Obranné výdaje ČR musejí růst postupně. V opačném případě by to znamenalo výrazný růst rozpočtového deficitu,“ uvedl Babiš.

Šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) míní, že problém s financováním obrany se tak opět jen exportuje do budoucna. „Zřejmě by nebylo od věci si sednout nad plány rozvoje armády a ze snů začít dělat realitu,“ říká.

Podle Babiše je třeba hovořit o absolutních výdajích na zbrojení. Ty ukazují, že Česko dávalo před pěti lety na obranu přes čtyřicet miliard korun, což tehdy bylo 1,03 procenta HDP. Napřesrok to má být asi 65 miliard, tedy 1,17 procenta HDP.

„Zvýšení o více než dvě desítky miliard při současné expanzi ekonomiky tak znamená rozdíl jen 0,14 procentního bodu,“ upozornil premiér.

Pokud ovšem v roce 2021 dosáhne rozpočet armády 1,4 procenta HDP, jak slibuje vláda, a za další tři roky už dvou procent, může jít o skokový nárůst pohybující se kolem pěti desítek miliard.

To by samozřejmě platilo za předpokladu, že hospodářský růst neztratí tempo. Jinak by vojsko mohlo dostat výrazně méně, než očekává, jako v letech recese, kdy doplatilo na škrty.