Vláda plánuje oddělení důchodového konta od státní pokladny, jenže podle části expertů má tento krok své limity. „Oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu je krok, který zvýší transparentnost financování důchodového systému, neřeší ovšem stěžejní otázku dopadu stárnutí populace na udržitelnost důchodového systému,“ říká Marek.
V nový úřad by se mohla přeměnit správa sociálního zabezpečení. Ta na konci září vyplácela penzi 2,88 milionu lidí. Starobní důchod z nich pobíralo bezmála 2,4 milionu mužů a žen, kteří v průměru dostávali 11 828 korun.
„Parametry průběžně financovaného systému, čili výši sociálního pojistného, náhradový poměr a věkovou hranici starobních důchodů, lze teoreticky upravovat tak, aby systém zůstal v rovnováze. Dopady stárnutí populace budou ovšem tak velké, že by tyto úpravy musely být dramatické. Skutečná důchodová reforma by měla adresovat tento problém, nikoli pouze administraci systému,“ dodává ekonom.
Právě o významu penzijní reformy premiér Babiš na tiskové konferenci po jednání tripartity hovořil. "Důchodová reforma je pro nás stěžejní. To určitě chceme - a pokud budeme vládnout čtyři roky - za programové období stihnout," uvedl Babiš.
