Opatření proti karuselovým podvodům schválili evropští ministři financí pod několika podmínkami. Přestože premiér Andrej Babiš bojoval o jeho zavedení i v Česku, na domácí scéně využít zřejmě nepůjde.
Česko podle statistik ministerstva financí nesplňuje přísná kritéria Evropské unie pro opatření známé jako plošný reverse charge - tedy přenesení povinnost přiznat a zaplatit DPH z prodávajících na kupující. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil prosazení tohoto nástroje v Bruselu za jeden ze svých největších úspěchů v boji s daňovými úniky. Zamlčel však důležité podrobnosti. Musel by přesvědčit EU, že se mu daň nedaří vybírat. A to by si i jako bývalý ministr financí protiřečil.
„Obecný reverse charge nelze zavést jen tak. Jednou z podmínek je výpadek ve výběru DPH, musí být alespoň pět procentních bodů nad průměrem EU,“ uvedl s odkazem na říjnové rozhodnutí ministrů financí unie Richard Knobloch z poradenské firmy BDO.
Podmínka je v rozporu se zprávou, kterou v říjnu s odvoláním na Evropskou komisi zveřejnilo ministerstvo financí. Mezera ve výběru DPH představující rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem daně se snížila v roce 2016 o deset miliard korun na 58,5 miliardy. To představuje pokles ze 17 na 14 procent. Česko se tak podle zprávy blíží průměru EU, který činí 12,3 procenta. Nesplňuje proto podmínku minimálního rozdílu pěti procentních bodů.
Šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) odmítla šance na využití plošného reverse charge komentovat. „Analyzujeme to, nechci se k tomu v tuto chvíli vyjadřovat. Obraťte se na tiskové oddělení,“ řekla E15.
Mluvčí ministerstva Michal Žurovec míní, že zavedení nástroje bude možné. „Podle našich odhadů podmínky splňujeme,“ sdělil. Finance přitom tvrdí, že výběr DPH je stále efektivnější, takže srovnání s evropským průměrem vychází v posledních dvou letech ještě lépe.
Situaci komplikuje i to, že směrnice má omezenou platnost do poloviny roku 2022 a musí se k ní ještě vyjádřit Evropský parlament. Její uvedení do praxe by si vyžádalo změny některých českých zákonů včetně normy o DPH.
Další podmínkou EU je více než pětadvacetiprocentní podíl karuselových podvodů, při nichž zmizí obchodník jako plátce daně, na výpadku DPH. O tom se však zpráva ministerstva nezmiňuje.
Bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer připomněl, že reverse charge je opatření hlavně pro země čelící vysokému podílu machinací s DPH. „Ty už ale u nás dle vyjádření ministerstva financí z loňského roku díky kontrolním hlášením nejsou. Takže, buďto jsme tuto věc vyjednali pro ostatní země EU, nebo jsou věci jinak, než ministerstvo tvrdí,“ uvedl.
Podle Petra Tomana z KPMG obsahuje schválená novela směrnice o DPH i další podmínky. „Země musí prokázat, že odhadovaný přínos ze zavedení plošného reverse charge převáží očekávané celkové dodatečné zatížení podniků a správců daně o minimálně pětadvacet procent a že jim nevzniknou vyšší náklady, než v důsledku jiných kontrolních opatření,“ uvedl.
Schvalovací proces v EU je poměrně komplikovaný. Všechna kritéria by nejprve vyhodnotila Evropská komise, a pokud by argumenty shledala jako odůvodněné, připravila by návrh, který by pak musely v Radě EU jednomyslně schválit všechny stát. Podle odborníků je proto možné zavedení reverse charge v Česku prakticky vyloučeno.
Podle exministra financí a šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska se vláda dostala do vlastní pasti. „Premiér to prezentuje jako obrovský úspěch. Jenže zavést to může jen země, která prokáže, že její dosavadní opatření proti daňovým únikům nebyla účinná. Takže když vláda tvrdí, jak mnohem lépe vybírá daně díky svým účinným opatřením, tak bude současně dokazovat, že jsou k ničemu a proto zavede reverse charge?“ řekl.
Reakce Ministerstva financí
Ministerstvo financí dodatečně komentovalo informace deníku E15. „Deník E15 přinesl nepravdivou informaci o tom, že záměr Ministerstva financí zavést plošně reverse charge se nepodaří prosadit, protože ČR nesplňuje kritérium výpadku ve výběru DPH (respektive výpadek výběru DPH je natolik nízký, že nesplňujeme podmínku pro zavedení reverse charge). Taková informace není pravdivá. Přesto, že se Česká republika dlouhodobě zlepšuje ve výběru DPH a podle nejnovější studie Evropské komise se mezera ve výběru DPH (tzv. VAT GAP) zlepšila ze 16,9 % na 14,2 %, čímž se ČR přiblížila průměru EU, není tím ohrožen návrh směrnice umožňující zavedení tohoto mechanismu v ČR. Je tomu tak proto, a Ministerstvo financí tuto informaci opakovaně sdělovalo, že návrh směrnice bude i nadále odkazovat na závěrečnou zprávu Komise o výpadku z příjmů DPH popisující stav roku 2014, kde VAT GAP v ČR představoval 16,1 % a podle níž se ČR kvalifikuje. Minimální rozdíl mezi mediánem EU musí být 5 p. b. V příslušném referenčním roce byl medián EU 10,4 %. Rozdíl mezi VAT GAP v ČR (16,1 %) a VAT GAP EU (10,4 %) představuje tedy 5,7 p.b,“ uvádí rezort financí.
Jak se na reverse charge dívá EU |
Hartwig Löger, ministr financí nyní předsednického Rakouska, považuje reverse charge jen za výjiměčné opatření, které by mělo pomoci zemím s „endemicky rozšířenými“ karuselovými podvody. Evropský komisař pro daně, cla a finanční záležitosti Pierre Moscovici míní, že by mělo na tyto machinace omezený dopad. EU předpokládá, že do roku 2022 přijme nový systém pravidel pro DPH. Český premiér Andrej Babiš (ANO) navzdory tomu považuje reverse charge spolu s elektronickou evidencí tržeb a kontrolními hlášeními k DPH za třetí a poslední pilíř své daňové reformy. |
