Češi by mohli volit europoslance i v zahraničí. Umožnit to má návrh korespondenční volby
Zavedení korespondenčních voleb, o nichž se bezvýsledně mluví přes deset let, brzy posoudí poslanci. A to hned ve dvou verzích. Zatímco návrh opozičních TOP 09, ODS, Pirátů, Starostů a lidovců čeká na první čtení ve sněmovně, vládní předloha ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) půjde do mezirezortního připomínkového řízení koncem září. Hamáčkův návrh na rozdíl od poslanecké verze počítá s korespondenčními volbami i pro volby do Evropského parlamentu. Češi žijící v zahraničí pak mají mít možnost podle obou návrhů volit distančně prezidenta a poslance.
České europoslance nemohou nyní voliči v zahraničí vybírat vůbec. Krajané žijící v unijních zemích mohou volit jen tamní europoslance, Češi žijící v neevropských zemích se nemohou voleb do Evropského parlamentu v zahraničí účastnit nijak. „Pro volby do Evropského parlamentu tím pádem musí být nově zavedena možnost volit v zahraničí, a to včetně obvyklého prezenčního hlasování,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Zavedení korespondenčního hlasování pro evropské volby usnadňuje fakt, že zde voliči volí jen v jednom celorepublikovém obvodu a hlasy se nemusí rozdělovat mezi kraje či obce.
Poslanci původně s evropskými volbami také počítali, změnili názor poté, co sněmovna jejich první návrh minulý rok vrátila k přepracování. Pětice stran v červnu návrh předložila znovu. „Jednou z výhrad byla i platnost pro volby do Evropského parlamentu, takže jsme se spolu s ostatními předkladateli dohodli, že volby do EP z nového návrhu vypustíme,“ řekla poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s tím, že rozšíření na tyto volby navrhne doplnit pozměňovacím návrhem. Nový poslanecký návrh vláda nicméně odmítla s tím, že preferuje svůj vlastní. Přesto ho ještě projednají poslanci.
„Vnímám od samého začátku snahu vlády toto téma pod různými záminkami odsouvat do pozadí a náš návrh kritizovat za každou cenu,“ řekla Pekarová Adamová. „Pokud náš tlak na toto téma ale přinese konečně ovoce v podobě vládního návrhu, budeme za to velmi rádi,“ dodala. Opoziční poslanci dříve připustili, že v případě neúspěchu vlastního návrhu jsou ochotni podpořit Hamáčkův zákon.
Ministerstvo vnitra zahrnulo korespondenční volbu do zbrusu nového zákona o správě voleb, který má přinést řadu nových opatření. „Zákon bude řešit administrativní stránku voleb, zatímco do volebních systémů samotných zasahovat nebude,“ řekl mluvčí rezortu Ondřej Krátoška. Na jaře se mluvilo například o tom, že by mohly nově volby trvat jen jeden den místo dvou. S elektronickým hlasováním se podle Hamáčka nepočítá.
V zahraničí žije odhadem více než čtvrt milionů voličů, voleb se jich však pravidelně účastní jen zlomek, byť zájem rok od roku stoupá. Korespondenční volby by mohly zvýšit počet zahraničních voličů několikanásobně. „Když chtějí čeští občané v cizině volit, musejí se registrovat na zastupitelských úřadech a například ve Spojených státech nebo Austrálii cestovat i přes půl kontinentu,“ vysvětluje Hamáček potřebu nového zákona.
Krajané v cizině by si mohli vyzkoušet volby poštou poprvé v roce 2021 při volbě do Poslanecké sněmovny. Senátních, krajských a komunálních voleb se nadále nebude volba v zahraničí týkat. Možnost korespondenčního hlasování má 24 zemí EU a také USA či Kanada.
V minulosti byla proti zavedení korespondenční volby především levice, která u zahraničních voličů pravidelně propadá. Proti zavedení distanční volby jsou například nadále komunisté. Sociální demokracie svůj názor změnila až v tomto volebním období. „Přistupuji k tomu jako ministr vnitra, nikoliv jako předseda ČSSD,“ řekl Hamáček.
