Češi na dávkách. Přilepšuje si jimi každá pátá domácnost | E15.cz

Češi na dávkách. Přilepšuje si jimi každá pátá domácnost

Jaroslav Bukovský
Adéla Čabanová

Přes dvacet procent českých domácností pobírá každý měsíc nějakou dávku od státu. Na dotaz deníku E15 statistici ČSÚ dopočítali, že v roce 2016 pobíralo některou ze sociálních dávek vyjma důchodů celkem 21,6 procenta domácností. Podíl přitom příliš neklesá ani v době hospodářského boomu země. Od roku 2014 inkasuje dávky stabilně kolem 22 domácností ze sta. Česká ekonomika přitom od té doby o více než desetinu zbohatla.

„Jde o číslo přiměřené tomu, na co česká ekonomika reálně má a že netrpí absencí sociálního smíru,“ soudí hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.

Celkový účet státu za výplatu sociálních dávek přitom až do loňska léta rostl. Po odečtení výdajů na důchody chronicky rostoucí vlivem stárnoucí populace vyplatil loni stát celkem 108 miliard korun, tedy nejméně od roku 2013. Šlo nicméně o první pokles vyplacených dávek za poslední čtyři roky.

Největší část rozdělovaného balíku peněz zamířila loni k lidem v rámci dávek státní sociální pomoci, následovaly nemocenské a výplaty rodičům na mateřské dovolené.

Mzdy v Česku prudce rostou, část firem ale kvůli tomu bojuje o přežití

„Systém sociálních dávek v Česku neohrožuje udržitelnost veřejných financí a ve srovnání s jinými zeměmi by se dal charakterizovat jako průměrně štědrý. Dávky jsou patrně docela dobře zacílené, neboť rozdíl v příjmové nerovnosti před zahrnutím dávek a po něm je u nás výraznější než v jiných zemích,“ soudí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

„Patříme mezi středně bohaté země, jejichž výdaje do sociální oblasti jsou v poměru k velikosti ekonomiky nižší než výdaje bohatých zemí ze severní Evropy, ale vyšší než většiny vyspělých zemí OECD,“ dodává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Bilance: Dohánění Západu? Unijní mzdy jsou pro Česko stále jen fantazií

Solidní výkon ekonomiky loni dokázal ušetřit především na výplatách nezaměstnaným, zároveň prořídly i řady nejchudší části české populace. Dávky v hmotné nouzi, mezi něž patří příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení, vyšly loni na 7,4 miliardy korun, zatímco o rok dříve na nich stát vyplatil o dvě miliardy více.

Také poslední data o výplatách sociální podpory na děti z chudých rodin mají klesající trend. Zatímco v lednu 2017 vyplatili úředníci přídavky na děti 359 tisícům lidí, letos v lednu už jen 281 tisícům.

Platební morálka Čechů se lepší. Splácení dluhů loni zpomalilo

Podobně se snížila i celková vyplacená částka, a to na necelých 168 milionů korun. Přídavky na dítě budou od letoška dostupné většímu množství lidí, a navíc se zvýšily o tři sta korun měsíčně. Ovšem jen těm, kdo pracují. „To vše ale nemá žádný efekt pro velkou skupinu lidí žijících pod hranicí chudoby,“ říká Klára Kalíšková z think tanku IDEA a VŠE v Praze.

Podle ekonoma Miroslava Zámečníka nejde o to, že by dávky byly vysoké, ale že jsou špatně nastavené. „Mají rušivý vliv na trh. To souvisí především s podporou bydlení, která je nastavena tak, že deformuje tržní úroveň,“ uvádí Zámečník. Demotivující pro nástup do práce je podle něho jen slabý odstup mezi nejnižšími mzdami a příjmy od státu.

Analýza: Nová průmyslová revoluce brzy vezme práci až polovině horníků. Dopadne i na Česko

„Jediným lékem je, že nízké mzdy začnou výrazně růst, ale pak je třeba zachovat stabilní výši dávek, aby vznikla motivační odměna,“ dodává ekonom. Podle studie IDEA v roce 2013 pobíralo sociální dávky (vyjma důchodů) 80 procent lidí ohrožených chudobou a zároveň 30 procent lidí, kteří nejsou chudí.

U lidí, kteří nespadají do kategorie chudých, šlo nejčastěji o rodičovskou a o dávky v nezaměstnanosti. K lidem ohroženým chudobou podle této studie směřovalo 38 procent všech výdajů na sociální dávky. Novější údaje k dispozici nejsou, ale trend se nejspíš příliš nezměnil. 

Daňové novinky 2018: otcovskou i ošetřovné mohou čerpat zaměstnanci i OSVČ

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!