Češi ztrácejí motivaci k průběžnému vzdělávání už ve škole. Přijdou tak o práci

Česká republika nejvíce ztrácí ve formálním vzdělávání dospělých, kde je účast pouze tři procenta.

Česká republika nejvíce ztrácí ve formálním vzdělávání dospělých, kde je účast pouze tři procenta. Zdroj: Pexels

V srpnu podle údajů Úřadu práce nabízeli zaměstnavatelé více než 312 tisíc volných míst.
2
Fotogalerie

Ačkoliv česká ekonomika v uplynulých letech meziročně rostla, stárnoucí populace a strukturální proměna snižují počet konkurenceschopných pracovníků a brzdí další růst. Lidé se budou muset stále častěji rekvalifikovat. Do roku 2030 přijde podle studie Budoucnost českého pracovního trhu 330 tisíc lidí o práci kvůli zániku pozice. Zejména ve formálním vzdělávání dospělých však Česko zaostává. Na vině je nízká motivace, která vzniká již během základní školy, a nedostatek volného času. 

V srpnu podle údajů úřadu práce nabízeli zaměstnavatelé více než 312 tisíc volných míst, práci hledalo necelých 252 tisíc lidí. Srpnová studie Budoucnost českého pracovního trhu poradenské společnosti Boston Consulting Group a neziskové organizace Aspen Institute Central Europe uvádí, že na českém trhu práce chybí zhruba 180 tisíc pracovníků s tím, že tento počet by do roku 2040 mohl vzrůst až na 400 tisíc. Zvýší se potřeba specialistů na úkor odborných pracovníků, u kterých stačí nižší stupeň kvalifikace.

Jak si vydělat víc peněz? >>>

Další vzdělání by mohlo pomoci budoucí disproporci snížit. Jenže podíl osob ve věku 25 až 64 let v Evropské unii, které se v posledních čtyřech týdnech účastnily vzdělávání nebo odborné přípravy, tvořil v roce 2021 průměrně 10,8 procenta. Česko patřilo k těm nejhorším, výrazně zaostává zejména za severskými státy.

Analytik obecně prospěšné společnosti EDUin Jan Zeman poukazuje, že v celkovém podílu dospělých, kteří po 25 letech absolvovali formální nebo neformální vzdělání, se stát drží v průměru EU. „Česká republika nejvíce ztrácí ve formálním vzdělávání dospělých, kde je účast pouze tři procenta,“ uvedl Zeman. Problémem u neformálního vzdělávání podle jeho slov je, že v něm Češi tráví menší množství času.

Podle analytika není chyba na straně zaměstnavatelů, ale na straně  zaměstnanců. To potvrzuje i průzkum Eurostatu týkající se dalšího odborného vzdělávání zaměstnanců uvnitř podniků, kde se Česko v porovnání se zbytkem EU v posledních třech měřeních drží na první příčce. V tomto případě však často nejde o dobrovolné získávání vědomostí, ale školení nutné k dalšímu výkonu práce. Mezi důvody, proč se více lidí nad 25 let neúčastní dalšího seberozvoje, patří především nedostatek motivace a přesvědčení, že další vzdělávání není potřeba.

Nízká motivace se skrývá za několika faktory. „Největším z nich je příliš rychlé rozdělování dětí do tříd s maturitou nebo výučním listem,“ okomentoval Zeman s tím, že po rozřazení na základě rozřazovacích testů v pátých a devátých třídách se u žáků velmi brzy dostaví pocit neúspěchu a nedostatečnosti – a právě nemotivovaní žáci se potom často ztrácejí v systému.

Ukončené vzdělání a jeho kvalita určují, zda bude mít absolvent chuť se v životě dále vzdělávat. K navýšení počtu lidí v kurzech celoživotního vzdělávání na univerzitách je tak podle Zemana potřeba nejdřív dotyčné dostat přes střední školu zakončenou maturitní zkouškou.

Důležitou roli v motivaci hraje i stát. Severské země mají například uzákoněný nárok na volno na vzdělávání. To tak probíhá v pracovní době, a ne po zaměstnání, kdy se lidé věnují péči o domácnost nebo svým dalším zájmům.

Jak se připravit na pohovor? Podívejte se na video.

Video placeholde
• Videohub

Například ve Finsku si zaměstnanci mohou po jednom odpracovaném roce vybrat až dvouleté studijní neplacené volno s návratem garantovaným jako v případě rodičovské dovolené. „Obecně není neobvyklé vzít si studijní volno i v pozdějším věku, protože zaměstnanci, pokud splňují kritéria, na ně mají vždy nárok. Různé instituce jako například Kela často poskytují finanční pomoc na pokrytí životních nákladů během studia,“ uvedla Julia Olsbomová z Velvyslanectví Finské republiky v Praze.

Další možná opatření navrhuje zmíněná studie Budoucnost českého pracovního trhu. Stát by například finančně podpořil a daňově zvýhodnil upskilling nízkokvalifikovaných profesí (má za úkol vyrovnat rozdíly v dovednostech a vědomostech způsobené věkem nebo digitalizací – pozn. red.) nebo by nařídil povinné zveřejňování informací o vzdělávání zaměstnanců. Přímo jednotlivcům by mohl přislíbit finanční bonus k podpoře v nezaměstnanosti, pokud se zaměstnanec v předchozím období vzdělával.

Cesta ke státní podpoře dalšího vzdělávání dospělých ale není snadná. „Severské země jsou v sociální politice o generaci napřed. Například platí vyšší daně a neexistují placené soukromé školy,“ říká Zeman. Podle něj je momentálně hodnota vzdělání samozřejmá pouze pro děti rodin ze střední a vyšší třídy. „Není na ni dostatečně pohlíženo jako na sociální, finanční a motivační posun do lepšího života,“ shrnuje analytik.