Čeští zákonodárci mají poslední šanci ohradit se vůči klimatickému balíčku

Kritikem klimatického balíčku je zejména ODS vedená v Senátu Milošem Vystrčilem.

Kritikem klimatického balíčku je zejména ODS vedená v Senátu Milošem Vystrčilem. Zdroj: Blesk: Karel Kopáč

Větrné elektrárny
2
Fotogalerie

Senátoři dostanou v úterý na stůl soubor pravděpodobně nejzásadnějších evropských zákonů od vstupu České republiky do EU. Klimatický balíček, takzvaný Fit for 55, zavádí řadu změn, které mají Evropu dovést k uhlíkové neutralitě a které budou mít zásadní dopad na tuzemskou ekonomiku, firmy i na občany. Proti třináctce návrhů mají členské země možnost se ohradit, tedy zvednout žlutou kartu. Česko disponuje dvěma kartami, té své se sněmovna vzdala, senátoři teď mohou zvednout tu vlastní.

Část senátorů, zejména těch sdružených v hospodářském výboru a jeho podvýborech, chce takový postup prosadit. „Komise spolu s klimaticko-energetickým balíčkem Fit for 55 nepředložila důkladné posouzení dopadů na jednotlivé členské státy, a to navzdory skutečnosti, že k tomu byla několikrát v minulosti vyzvána,“ shodují se senátoři ve výboru, kterému předsedá Vladislav Vilímec z ODS.

Čeští zákonodárci mají čas na podání odůvodněného stanoviska do 8. listopadu, pokud se se stejnou žlutou kartou ozve třetina vnitrostátních parlamentních komor, musí komise návrh přezkoumat. Česká sněmovna se i kvůli konci volebního období balíčkem nezabývala, a svého práva se tak vzdala.

Balíček třinácti návrhů, který komise představila v půlce července, má pomoci k dosažení unijního záměru snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Konkrétně jde například o zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035, což rezonovalo v předvolební kampani současného premiéra Andreje Babiše  (ANO), který kritizuje řadu dalších opatření jako třeba změnu energetické daně.

Green Deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?

Video placeholde
• Videohub

Rozšířit se má systém emisních povolenek mimo jiné na domácí vytápění a na další dosud nepostižené oblasti. Zároveň se má zavést takzvané uhlíkové clo na neekologicky vyráběné průmyslové zboží ze třetích zemí.

Zvyšují se také nároky na energetickou úspornost budov včetně těch historických, opatření se mají dotknout i zemědělství či námořní dopravy. Komise zpracovala dopadovou studii pro celou unii, zdražování zboží i třeba nižší životní úroveň lidí z těžařských oblastí má kompenzovat nově zřízený Sociální fond pro klimatická opatření.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů má podle komise vystoupat do roku 2030 až na 40 procent. Aby to bylo pro Česko reálné, požadují senátoři, aby jaderná energie byla v EU označena za udržitelný zdroj. Senátoři také chtějí pokračování podpory zemního plynu jakožto přechodného zdroje energie po ukončení využívání uhlí. Výhrady mají také k dopadům evropských návrhů na bydlení.

Na senátory tlačí zejména Hospodářská komora, která je velkým kritikem balíčku. „Česká politická reprezentace bohužel řeší tuto problematiku velmi opožděně, nicméně jsme přesvědčeni, že lze žlutou kartu vystavit alespoň na dvě či tři opatření balíčku Fit for 55, která pro Česko představují největší riziko,“ řekl prezident komory Vladimír Dlouhý.