Farmáři zavádějí „chytré“ technologie, vrací se i tradiční postupy | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Čeští zemědělci zavádějí „chytré“ technologie, ale vracejí se i tradiční postupy

Michal Kalina

Michal Kalina

Nejen s vodou, ale i s ostatními energiemi se zemědělské podniky snaží šetřit. Firmy i vědecké instituce proto pro ně testují nové technologie. Zároveň se vracejí k tradičním postupům, kam patří obnovování remízků a mokřadů, či k pěstování odolnějších plodin.

Jednou ze společností, které zavádějí nové technologie, je česko-slovenská firma Soitron. V Agrodružstvu Miroslav na Znojemsku, které chová dobytek i pěstuje plodiny, loni jako v prvním zemědělském podniku nainstalovala čidla pro přesné měření spotřeby energií. Senzory teď měří spotřebu elektřiny, ale počítá se i se sledováním spotřeby vody a výhledově i kvality půdy.

„Celý systém je postavený na optimalizaci odběru elektrické energie. Další úlohou je měření podílu nákladů za energii v produktech. Tedy jak spotřebovaná energie ovlivňuje cenu zemědělského produktu v přepočtu na litr, kilogram nebo na kus,“ vysvětlil zástupce firmy Radim Klabal.

Žně před 25 lety a dnes: Místo prachu a horka v kabině mlátičky z NDR moderní stroje s klimatizací

Technologie využívá internet věcí, kdy jednotlivé spotřebiče či zařízení odesílají data o spotřebě do počítače, kde se vyhodnocuje. Družstvo už tak podle Klabala snížilo spotřebu například při svícení, vytápění či při ohřevu vody.

Obdobná měření zajišťují už v několika podnicích brněnské firmy Agdata a CleverFarm, které nabízí i podrobnou evidenci všech agronomických činností v elektronické podobě.

Tyto aktivity podporuje Asociace soukromých zemědělců. „Senzory využívají spíše větší podniky. Podobné technologie ale postupně začínají i na menších farmách, určitě jsou přínosné,“ uvedla tajemnice asociace Veronika Jenikovská. „Jiná věc jsou však opatření k šetření s vodou, tam je hlavní výzvou zadržování vody. Senzory vodu nepřinesou,“ dodala. Za příklad dává kapkové závlahy, které mohou mít až poloviční spotřebu oproti zalévání z hydrantů, při kterém se značná část vody vypaří.

V Rotterdamu vznikne plovoucí drůbežárna, na moři bude žít až sedm tisíc slepic

Kapkové závlahy patří do takzvaného precizního zemědělství, což je podle rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničky trend. „Snižuje potřebu dodatkové energie i negativní vlivy na životní prostředí. Podstatou je přesné dávkování hnojiv i závlahové vody,“ upřesnil Sklenička.

Významnou součástí využití precizního zemědělství ve velkém je využití satelitního systému GPS a mapových aplikací GIS, které podnikům umožňují sledovat rozdíly v pozemcích a půdě.

Moderní technologie však podle odborníků z ČZU nejsou jedinou cestou, jak řešit zhoršující se kvalitu zemědělské půdy a dlouhodobý nedostatek vláhy. V rámci projektu Chytrá krajina zkoumají návrat k tradičním prvkům na polích, jako jsou mokřady, nebo pěstování dříve rozšířených plodin. Na části z 500 hektarů pozemků poblíž středočeských Lán vysadili čirok a vojtěšku, od kterých se v Česku na velkých polích ustoupilo, a přitom mají lepší vlastnosti než jiné plodiny.

Chtít v obchodech 85 procent českých potravin je nesmysl, říká Tomáš Prouza

Letos se tam začne stavět akumulační vodní nádrž a umělý mokřad. Moderní závlahové systémy řeší akademici spolu s odborníky z Izraele. Do několika let má vzniknout ucelený systém udržitelného hospodářství v podmínkách, které mají po roce 2030 panovat na většině území Česka.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!