Developeři v Praze nebudují jen beton. Územní plány je tlačí ke zřizování rozsáhlých zelených ploch

Vizualizace veřejného prostoru v jižní části Parkové čtvrti

Vizualizace veřejného prostoru v jižní části Parkové čtvrti Zdroj: Central Group

Parková čtvrť od developera Central Group, která vznikne v severní části Nákladového Nádraží Žižkov.
Developerský projekt Port7, který v Praze-Holešovicích postaví developer Skanska Property.
Harfa Park
Nedaleko Prašného mostu v Dejvicích se otevřel nový park pro veřejnost. Zakryl stavební jámu po Blance. Celkově první etapa vyšla na necelých 10 milionů korun.
5
Fotogalerie

Obytné budovy, kancelářské komplexy nebo nákupní centra není to jediné, co v Česku pod taktovkou developerů vzniká. Při plánování svých megalomanských projektů musí čím dál více zvažovat také dopady na kvalitu veřejného prostoru, a proto jsou jejich součástí parky, vodní plochy i aleje.

Developerské projekty v Česku se dnes už běžně nespokojí s vybudováním komplexu obytných nebo kancelářských budov, ale jsou nuceny postarat se i o jejich okolí. To jim ukládá jak územní plán, který udává požadovaný podíl zeleně na zastavěnou plochu, tak poptávka budoucích klientů i obyvatelů měst.

Plány tak běžně počítají s výstavbou parků, zelených vnitrobloků, jezírek, pěších i relaxačních zón, které jsou určeny nejen rezidentům daných objektů, ale i široké veřejnosti. Každý rok tak v Praze i celém Česku vzniká řada velkých i menších projektů zahrnujících i výstavbu zelených ploch.

Jedním takovým velkým projektem je chystaná Parková čtvrť na pražském Žižkově, která má vzniknout na dlouhodobě chátrající ploše tamního Nákladového nádraží Žižkov. V okolí plánované rezidenční čtvrtě s komerčními prostory má vyrůst také více než 16 tisíc metrů čtverečních zelené plochy.

„Součástí bude z architektonického pohledu zajímavě řešený veřejný prostor, jehož cílem je lákat lidi k trávení volného času venku. Počítáme s vodními prvky, lávkami, zelení, stromořadím v ulicích,“ říká o Parkové čtvrti Marcela Fialková, tisková mluvčí společnosti Central Group, která je autorem projektu. Šedivá a zanedbaná část Žižkova tak nejspíše získá zcela novou tvář.

I jiné části Prahy by se měly v budoucnu více zazelenat. Například další projekt společnosti Central Group Rezidence Park Kavčí Hory byl z původní verze zcela přepracován právě kvůli nedostatku zelených ploch. Původní projekt počítal pouze se zastavěním parcely obytnými domy, nová verze už obsahuje bylinkovou zahradu, vodní prvky i vzrostlé stromy. Vše přitom bude zpřístupněno veřejnosti.

Velké městské parky vznikají často na pokyn veřejných investorů. S tunelem Blanka tak společnost Metrostav otevřela také park na Letné, který zatravnil prostor kolem zastávky Prašný most a nahradil jámu, která po realizaci tunelu vznikla.

„Obecně lze říci, že okolí našich developerských projektů, jakož i projektů stavěných pro jiné developery, se obvykle zvelebuje nejen pro využívání rezidenty, nýbrž i veřejností,“ říká tiskový mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha s tím, že takových případů byly již desítky a každý rok jich několik přibude.

I další developeři dnes přihlíží ke kvalitě veřejného prostoru zastavěných oblastí. Společnost Finep letos otevřela v Praze Harfa Park se čtyřmi tisíci metry čtverečních parkové plochy nebo více než dvakrát tak velký zábavně relaxační park v Britské čtvrti na Praze 13. Skandinávská Skanska zase v Modřanech buduje „Parkové muzeum“ na území bývalého cukrovaru. Projekt zajímavým způsobem kombinuje městský park a nauku o historii místa.

Zelená infrastruktura zaváděná v posledních letech v evropských městech napomáhá nejen zmírňovat nepříznivé dopady změn klimatu, ale podle odborníků také pozitivně působí na psychickou a fyzickou pohodu jejich obyvatel. Výzkumy například prokázaly, že pohled na přírodní prvky zvyšuje spokojenost v zaměstnání, pracovní výkonnost i koncentraci a zelená města mají pozitivní vliv i na zdraví osob v nich žijících.

Praha je přitom v podílu parkové zeleně na rozloze z velkých českých měst podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí druhá, první jsou pak Karlovy Vary. Nejvíce „zelených a modrých městských ploch“ v Evropské unii najdeme ve Švédsku, Finsku a Lotyšsku.