Developeři v Praze nebudují jen beton. Územní plány je tlačí ke zřizování rozsáhlých zelených ploch | E15.cz

Developeři v Praze nebudují jen beton. Územní plány je tlačí ke zřizování rozsáhlých zelených ploch

Aneta Ščotková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Obytné budovy, kancelářské komplexy nebo nákupní centra není to jediné, co v Česku pod taktovkou developerů vzniká. Při plánování svých megalomanských projektů musí čím dál více zvažovat také dopady na kvalitu veřejného prostoru, a proto jsou jejich součástí parky, vodní plochy i aleje.

Developerské projekty v Česku se dnes už běžně nespokojí s vybudováním komplexu obytných nebo kancelářských budov, ale jsou nuceny postarat se i o jejich okolí. To jim ukládá jak územní plán, který udává požadovaný podíl zeleně na zastavěnou plochu, tak poptávka budoucích klientů i obyvatelů měst.

Plány tak běžně počítají s výstavbou parků, zelených vnitrobloků, jezírek, pěších i relaxačních zón, které jsou určeny nejen rezidentům daných objektů, ale i široké veřejnosti. Každý rok tak v Praze i celém Česku vzniká řada velkých i menších projektů zahrnujících i výstavbu zelených ploch.

Jedním takovým velkým projektem je chystaná Parková čtvrť na pražském Žižkově, která má vzniknout na dlouhodobě chátrající ploše tamního Nákladového nádraží Žižkov. V okolí plánované rezidenční čtvrtě s komerčními prostory má vyrůst také více než 16 tisíc metrů čtverečních zelené plochy.

„Součástí bude z architektonického pohledu zajímavě řešený veřejný prostor, jehož cílem je lákat lidi k trávení volného času venku. Počítáme s vodními prvky, lávkami, zelení, stromořadím v ulicích,“ říká o Parkové čtvrti Marcela Fialková, tisková mluvčí společnosti Central Group, která je autorem projektu. Šedivá a zanedbaná část Žižkova tak nejspíše získá zcela novou tvář.

I jiné části Prahy by se měly v budoucnu více zazelenat. Například další projekt společnosti Central Group Rezidence Park Kavčí Hory byl z původní verze zcela přepracován právě kvůli nedostatku zelených ploch. Původní projekt počítal pouze se zastavěním parcely obytnými domy, nová verze už obsahuje bylinkovou zahradu, vodní prvky i vzrostlé stromy. Vše přitom bude zpřístupněno veřejnosti.

Velké městské parky vznikají často na pokyn veřejných investorů. S tunelem Blanka tak společnost Metrostav otevřela také park na Letné, který zatravnil prostor kolem zastávky Prašný most a nahradil jámu, která po realizaci tunelu vznikla.

„Obecně lze říci, že okolí našich developerských projektů, jakož i projektů stavěných pro jiné developery, se obvykle zvelebuje nejen pro využívání rezidenty, nýbrž i veřejností,“ říká tiskový mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha s tím, že takových případů byly již desítky a každý rok jich několik přibude.

I další developeři dnes přihlíží ke kvalitě veřejného prostoru zastavěných oblastí. Společnost Finep letos otevřela v Praze Harfa Park se čtyřmi tisíci metry čtverečních parkové plochy nebo více než dvakrát tak velký zábavně relaxační park v Britské čtvrti na Praze 13. Skandinávská Skanska zase v Modřanech buduje „Parkové muzeum“ na území bývalého cukrovaru. Projekt zajímavým způsobem kombinuje městský park a nauku o historii místa.

Zelená infrastruktura zaváděná v posledních letech v evropských městech napomáhá nejen zmírňovat nepříznivé dopady změn klimatu, ale podle odborníků také pozitivně působí na psychickou a fyzickou pohodu jejich obyvatel. Výzkumy například prokázaly, že pohled na přírodní prvky zvyšuje spokojenost v zaměstnání, pracovní výkonnost i koncentraci a zelená města mají pozitivní vliv i na zdraví osob v nich žijících.

Praha je přitom v podílu parkové zeleně na rozloze z velkých českých měst podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí druhá, první jsou pak Karlovy Vary. Nejvíce „zelených a modrých městských ploch“ v Evropské unii najdeme ve Švédsku, Finsku a Lotyšsku. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video