Dýchavičné dohánění. Česko ekonomicky dotahuje EU nejpomaleji z postsovětských zemí | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Dýchavičné dohánění. Česko ekonomicky dotahuje EU nejpomaleji z postsovětských zemí

Jaroslav Bukovský

Jaroslav Bukovský

Mírný pokrok v mezích české opatrnosti a tendence k jistotám. Zhruba takto se vinula cesta české ekonomiky po vstupu do Evropské unie. Zatímco na počátku svého členství ve společenství vygeneroval průměrný Čech jen o málo více než tři čtvrtiny toho, co průměrný Evropan, o patnáct let později je to necelých devadesát procent. Bohužel pro Česko je ovšem tempo onoho přibližování nejliknavější ze všech okolních zemí někdejšího sovětského bloku. Poláci, anebo třeba i Maďaři se ženou za evropským snem o poznání rychleji.

„Průměru Evropské unie bychom měli dosáhnout do deseti let. Tím bude dosaženo jednoho z hlavních cílů sametové revoluce, který spočíval ve zvýšení životní úrovně po vzoru zemí v západní Evropě,“ uvádí ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

 Česko odstartovalo svůj závod v dohánění Západu na takřka poloviční ekonomické úrovni ve srovnání s nejvyspělejšími unijními ekonomikami. Na druhou stranu se Česko před patnácti lety chlubilo obrovským náskokem vůči svým někdejším socialistickým souputníkům. Země byla na obyvatele více než dvakrát bohatší než Rumunsko nebo Bulharsko a ekonomiku dříve partnerského Slovenska překonávala o polovinu. O tuto výsadu ale během následující dekády a půl Česko přišlo. I přes svůj regionálně solidní základ šel totiž českému státu postup vpřed pomaleji než ekonomikám s obdobným osudem.

„Pokud jde o tempo konvergence, nikterak nezáříme. Za dobu členství jsme urazili slušnou cestu, ale Polsko, Slovensko, nebo třeba pobaltské státy se unijnímu průměru přiblížily o čtvrtinu rychleji. Na regionální úrovni pak některé regiony ještě markantněji, například Bratislavský kraj,“ říká člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

Špicar: Češi přisuzují Bruselu spoustu nesmyslů, za které si ale často mohou sami

Podle ekonomů jsme dokázali dohnat, či dokonce předehnat akorát ty z unijních ekonomik, se kterými nás nic nespojuje a se kterými se neměříme, tedy především některé z jihoevropských zemí. „Pokud jde o kupní sílu obyvatel, za posledních 15 let Česko dokázalo předehnat Portugalce či Řeky. Žádná země přitom naopak nedokázala trumfnout Česko,“ uvádí hlavní ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek.

Obě zmíněné země ovšem během let stihly krize různého formátu a síly, pro politicky i ekonomicky relativně stabilní Česko bylo dosažení jejich úrovně spíše než úspěchem prostou povinností.

„Příklad Irska, které v době ekonomické krize dosahovalo úrovně kolem 130 procent průměru Evropské unie a nyní se pohybuje kolem 180 procent, ukazuje, že ekonomický růst může probíhat výrazně rychleji než v České republice, a to dokonce v zemích, které jsou hospodářsky vyspělejší,“  dodává Křeček.

Po patnácti letech si tuzemská ekonomika stojí zhruba na úrovni unijních zemí, jako jsou Španělsko či Slovinsko. Jen nedaleko před Českem je pak Itálie, která se navíc v posledních letech od unijního standardu spíše vzdaluje.  Česko se mírně přibližuje i k velikánům světové ekonomiky. Zatímco tak například při vstupu do Evropy Česko dosahovalo zhruba 49 procent úrovně Spojených států amerických, koncem roku 2017 to bylo kolem 63 procent. Na skutečné české vzory země ale zatím nedosáhla.

Evropa se nechce stát velmocí, i když na to má, tvrdí lídr lidovců v eurovolbách Svoboda

„Pro Česko jsou vzorem primárně jeho německy mluvící sousedé a tady je dobré si připomenout, že historicky ekonomická výkonnost a potažmo životní úroveň českých zemí překonávala tu v Německu jen v krátkých obdobích po Německem prohraných válkách,“ zdůrazňuje hlavní ekonom holdingu Generali CEE a exguvernér ČNB Miroslav Singer.

Německo jako vůdčí evropská ekonomika koncem roku 2017 takřka o čtvrtinu překonávalo evropský průměr. A oproti mírně rychleji rostoucímu Česku bylo stále ještě o zhruba čtyřicet procent na obyvatele, při zohlednění cen v obou zemích, bohatší. „Konvergence sice v posledních pěti letech relativně úspěšně pokračuje, nicméně se už asi nevrátí ta tempa, která si starší z nás mohou pamatovat z období bezprostředně před vstupem a několik let po něm,“ dodává Singer.

Členství Česka v EU nemá alternativu. Unie by se měla změnit, míní Babiš

Podle odborníků se totiž vyčerpal růstový potenciál ekonomického modelu, s nímž Česko do unie vstupovalo. „Model byl opřen o profilaci Česka jakožto zásobárny levné a kvalifikované pracovní síly. Země, která se touto cestou vydá až příliš zaslepeně, může posléze uvíznout v pasti středně rozvinuté ekonomiky, což je naše dnešní realita,“ uvádí ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda s tím, že výzvou pro Česko je pro příští leta přechod na nový ekonomický model zaměřený primárně na technologický pokrok a inovace.

Odborníci se shodují, že Česko naplnilo svá očekávání ohledně vstupu jen zčásti. Ekonomové i veřejnost před patnácti lety věřili v to, že dosáhnout unijní úrovně bude jednodušší a rychlejší, než se během let ukázalo. „Původní předpoklady nepočítaly se světovou ekonomickou krizí, která zbrzdila konvergenci České republiky vůči průměru Evropské unie zhruba o tři roky. Lze tedy říci, že jsme zůstali za očekáváními, nicméně i tak lze uplynulých 15 let v Evropské unii hodnotit jako hospodářsky úspěšné období,“ uzavírá Křeček.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!