Do Prahy v úterý přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlavním cílem jeho návštěvy je nepochybně podpořit francouzskou elektrárenskou společnost EDF, která s jihokorejským konkurentem KHNP usiluje o získání obří zakázky na výstavbu až čtyř nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně za stovky miliard korun. Macronova cesta probíhá v době celkového oteplení francouzsko-českých vztahů. Země, které si v zahraniční politice ne vždy rozuměly, v poslední době sblížily společné zájmy v oblasti celoevropské bezpečnosti a energetiky.
Macron je v Česku jen na den, jeho program je však nabitý. Kromě schůzek s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS) vystoupí v odpoledních hodinách na česko-francouzském jaderném fóru v pražském Rudolfinu. „Tato návštěva bude příležitostí znovu připomenout rozsah spolupráce našich dvou zemí a stejně tak i její význam, zejména v oblasti civilní jaderné energetiky a obranného průmyslu,“ uvedl Macron pro deník Právo a server Novinky.cz.
Francouzský prezident v Praze mimo jiné podepíše s premiérem Fialou „Akční plán strategického partnerství České republiky a Francie na roky 2024–2028“. Nikdo však nepochybuje o tom, že hlavním poselstvím cesty je podpora EDF v boji o vysoce lukrativní tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Svědčí o tom i skutečnost, že společně s Macronem přijel do české metropole také generální ředitel této francouzské státní firmy Luc Rémont.
Závod o Dukovany jde do finále
Soutěž o Dukovany, která má kvůli bezpečnostním aspektům silné politické pozadí, jde do finále. Už loni v září kvůli ní přijel do Prahy jihokorejský premiér Han Tok-su. O zakázku donedávna usiloval ještě americký Westinghouse, ten je však už v tuto chvíli zřejmě mimo hru, protože podle vyjádření vlády z konce ledna nesplnil podmínky tendru.
Česko-francouzská spolupráce v jaderné energetice by byla podle odborníků velice výhodná pro obě strany. Francie vede v Evropské unii blok států, které se na rozdíl od Německa nebo Rakouska snaží prosadit, aby jádro zůstalo i v budoucnu významnou součástí evropského energetického mixu a počítalo se s ním také v rámci klimatických politik sedmadvacítky.
Paříž tím pádem bude hrát zásadní roli ve formování nových dodavatelských řetězců a průmyslových platforem daného odvětví a v navazujících oborech. Výhledově chystá výstavbu až čtrnácti velkých jaderných reaktorů a právě české firmy budou v těchto projektech usilovat o subdodávky.
Po mnoha problémech, jež postihly EDF v minulých letech, se navíc zdá, že je francouzský energetický gigant opět na koni. „Francouzská flotila jaderných reaktorů se v roce 2024 bude chlubit největší dostupnou kapacitou za posledních minimálně pět let. Francie už brzy bude opět citelným vývozcem elektřiny do okolních států,“ píše se například v únorové analýze agentury Bloomberg.
Francouzi nahradí Rusy
První náznaky hlubší česko-francouzské jaderné spolupráce se již rýsují. Tuzemská energetická společnost ČEZ v úterý oznámila, že se během nynější Macronovy návštěvy ČR dohodla s francouzskou firmou Orano na dodávkách obohaceného uranu pro jadernou elektrárnu v Dukovanech. Dosud měl tuto službu na starosti ruský TVEL. „Zajištění západního poskytovatele služeb obohacování uranu pro Dukovany je nejen důležitým krokem pro českou energetiku, ale i pro celou Českou republiku. Významně se tím dále posiluje energetická bezpečnost,“ vysvětlil výměnu dodavatele šéf Skupiny ČEZ Daniel Beneš.
Spolupráce ČEZ s firmou Orano nebude nová, obě společnosti už dlouhodobě spolupracují v Temelíně. Nyní tak Orano rozšíří své služby i na Dukovany.
Z měkkého diplomata jestřábem
Macron ale nebude v Praze řešit jen energetiku. Zahraniční komentátoři si všímají, že francouzský prezident v poslední době nachází společnou řeč s Českou republikou a dalšími státy z východního křídla EU i ohledně ruské agrese na Ukrajině. V období před ruskou invazí a na jejím počátku byl francouzský postoj vůči Moskvě považován v Česku, Polsku či Pobaltí za příliš měkký.
To už ale dnes neplatí a francouzský prezident působí ve svých projevech na podporu ukrajinského vítězství daleko rozhodněji než třeba německý kancléř Olaf Scholz. Francie za jeho prezidentství přestala po mnoha letech odmítat členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Minulý týden dokonce Macron vyvolal velké mediální pobouření, když na summitu v Paříži naznačil, že by se nebál otevření debaty o vyslání západních vojáků na Ukrajinu. Pak své vyjádření mvysvětloval s tím, že by šlo o nebojové účely.
Český prezident Pavel se pak přiklonil k Macronově pohledu na to, že bychom neměli vyloučit ani přítomnost vojáků zemí NATO přímo na Ukrajině. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel. „Je jenom na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá,“ dodal.
Francie se také ještě nedávno zdráhala podpořit plán iniciovaný českým prezidentem Petrem Pavlem, jehož cílem je dát dohromady finanční prostředky na nákup stovek tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu v zemích mimo Evropskou unii. „Francie brzdila náš plán několik měsíců a prosazovala přístup ,nakupujme v Evropě, ačkoli na to zde nejsou nezbytné výrobní kapacity‘,“ postěžoval si pro list Le Monde Pavel Fischer, jenž vede v českém Senátu výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. „Mezi Macronem a jeho středoevropskými protějšky kvůli tomu panovalo jisté napětí,“ souhlasí Luigi Scazzieri, vedoucí výzkumný pracovník think tanku Centre for European Reform (CER).
VIDEO: Zahájení Macronovy návštěvy v Praze
I tento spor se však už podařilo zažehnat a Macron na úterní schůzce s prezidentem Pavlem v Praze potvrdil, že se Francouzi do českého plánu zapojí. O věci podle něj budou dál jednat ministři obou zemí. „Musíme oslovit neevropské země, musíme čelit krátkodobým potřebám, co se týče munice na Ukrajině,“ poznamenal dnes francouzský prezident.
Macron naposledy navštívil Česko v říjnu roku 2022, v době českého předsednictví v Radě EU, kdy přijel na premiérové setkání Evropského politického společenství, které právě on inicioval. Tehdy vzbudil pozornost i tím, že se kromě oficiálních představitelů země setkal také s lídrem domácí opozice Andrejem Babišem (ANO), kterého později pozval i do Elysejského paláce. Stalo se tak těsně před prvním kolem českých prezidentských voleb. Zda se s Babišem Macron plánuje sejít i dnes, prezidentova kancelář nesdělila.
