Důchody se od ledna zvýší v průměru o minimálně 800 korun měsíčně a nikoliv o dosud předpokládaných 750 korun. Schodek systému za celý rok tak může překonat čtyřicetimiliardovou hranici, na níž skončil loni. Odhadují to analytici. Důvodem je prudký růst inflace, který podle aktuální prognózy České národní banky v prosinci atakuje čtyři procenta. Scénáři nahrávají poslední údaje Českého statistického úřadu o spotřebitelských cenách, které meziročně stouply o 3,4 procenta. To je nejvíce za posledních dvanáct měsíců.
„Celoroční výsledek důchodového systému nelze v tuto chvíli zejména s ohledem na těžko predikovatelný vývoj epidemie Covid-19 odhadovat,“ uvedl Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva financí. Dodal, že za letošní první pololetí byl deficit průběžného financování penzí relativně nízký, a to díky více než 19 miliardám korun, o něž se meziročně zvýšily příjmy systému.
„Tento výsledek byl pozitivně ovlivněn především dobrou situací na trhu práce, kdy se pomocí vládních opatření podařilo udržet vysokou zaměstnanost, ale i výplatou mimořádných odměn ve zdravotnictví a sociálních službách,“ podotkl Weiss.
Na jaře se očekávalo, že v paragrafech zakotvená valorizace zvedne důchody o 450 korun. Následně však vláda navrhla a minulý měsíc prosadila v Poslanecké sněmovně trvalé zvýšení penzí nad rámec zákona o 300 korun spolu s příspěvkem 500 korun za každé vychované dítě, který bude stát vyplácet od roku 2023.
Dolní komora parlamentu předlohu schválila hlasy zákonodárců vládních ANO a ČSSD a opozičních SPD, KSČM a KDU-ČSL. Úpravy nepodpořili poslanci ODS, Pirátů, TOP 09 a STAN.
„Na důchodcích šetřit nemůžeme,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Odhadujeme, že valorizovaná složka dosáhne necelých pěti set korun. Ale to je strašně málo. Proto chceme přidat důchodcům ještě tři sta korun navíc. Penze musí růst rychleji,“ dodala.
Naopak podle poslance Jana Bauera z ODS by o výši těchto dávek neměly rozhodovat stranické sekretariáty. Připomněl, že Česko má valorizační mechanismus, který zohledňuje náklady seniorů. „Vláda uplácí voliče před nadcházejícími volbami,“ řekl Bauer.
Právě stoupající inflace přihodí lidem na odpočinku okolo padesátikoruny až stokoruny navrch. V celkovém objemu se přitom nejedná o okrajové číslo, protože v zemí žije téměř dva a půl milionu penzistů.
Přilepšení každému z nich o stokorunu měsíčně stojí státní rozpočet přes tři miliardy ročně. Třísetkorunový benefit odklepnutý poslanci tedy jen příští rok odsaje asi deset miliard. Z odhadu ministerstva práce a sociálních věcí plyne, že dodatečná pětistovka za vychované děti pak zatíží výdaje dalšími 19 miliardami. A čtyřprocentní inflací toto břemeno nabobtná ještě o 1,5 až dvě miliardy.
V případě, že Senát kývne na změny odhlasované poslanci, vzrostou do dvou let nároky na důchodový systém zhruba o tři desítky miliard korun. Navíc není vyloučeno, že spotřebitelské ceny porostou razantněji a zátěž bude ještě větší.
Do zatím nejhlubšího propadu se průběžné financování penzí dostalo v letech 2012 až 2013, kdy deficit dosáhl 55 miliard korun. Za loňský rok činil přes čtyřicet miliard. Podle ministerstva financí byl systém od roku 2000 v plusu jenom šestkrát, naposledy v letech 2018 a 2019.
