Komentář Jany Havligerové: ČSSD a finanční bumerang

Předseda Senátu Milan Štěch

Předseda Senátu Milan Štěch Zdroj: ČTK

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka musí vysvětlovat volební neúspěch strany
Bohuslav Sobotka, Milan Štěch, Lubomír Zaorálek
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka musí vysvětlovat volební neúspěch strany
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka musí vysvětlovat volební neúspěch strany
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vysvětluje volební neúspěch strany
21
Fotogalerie

Jak říkal bývalý ruský premiér Černomyrdin, mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Česko nebude mít finanční ústavu, která by politikům bránila nadměrně zadlužovat zemi. Ne v dohledné době. Jejímu přijetí ve sněmovně zabránila ČSSD. Pravidla rozpočtové odpovědnosti tak stanoví běžný zákon, který lze kdykoli snadno změnit.

 

Pro přijetí finanční ústavy by se přitom potřebná třípětinová podpora našla, kdyby se chtělo. Vládním stranám ji slíbila ODS. Poslanci ČSSD si ovšem nepřáli, aby finanční ústava obsahovala konkrétní parametry, a tak se ve finále zdrželi hlasování.

Před dlouhodobou stabilitou veřejných financí dali socialisté přednost možnosti měnit předpisy tak, jak jim zrovna velí volební potřeby. Finanční ústava by přitom podle analýzy Univerzity Karlovy mohla snížit rozpočtové schodky o 30 až 60 miliard korun každý rok.

Připomeňme si, proč podobné předpisy mají prakticky všechny země EU. Sociální platby občanům stále rostou, objem těchto peněz je permanentně vyšší než běžné příjmy státu. Zvláště to platí v letech nízkého růstu. Ostatně i nyní, kdy ekonomika šlape, naplánovala vláda na příští rok schodek státních financí ve výši 60 miliard korun.

Finanční ústava má apetit politiků náchylných k utrácení mírnit. Dodejme, že v českém vydání měla mírnit opravdu mírně. Ale ani krotká pravidla daná ústavním rámcem a hlídaná nezávislou institucí se sociální demokracii před parlamentními volbami nehodila do krámu.

Dá se namítnout, že pokud se jedná o fiskální politiku, vede si vláda momentálně dobře. Příznivě je možné hodnotit vývoj schodku i dluhu, veřejné finance se jeví jako dlouhodobě udržitelné. Přijetí finanční ústavy proto leckdo může považovat za symbolický akt.

Zvláště když dluhová brzda byla ve vládním návrhu ústavního zákona nastavená benevolentně – kabinet a další úřady by musely přijímat nápravná opatření až v případě, kdy by zadlužení veřejných rozpočtů překročilo 55 procent HDP. Pro rozpočtovou suverenitu by tedy vládní garnitura měla široké pole působnosti.

Současné zadlužení země činí podle ministra financí 35,5 procenta
HDP. Racionalita přesto šla stranou. Oficiálně proto, že podle socialistů má být ústavní zákon obecný, nikoli obsahovat konkrétní parametry. Najednou se hodil právní purismus.

Roli odpovědného hospodáře, do níž se Andrej Babiš rád pasuje, mu socialisté dost usnadňují.

Zákonodárci hnutí ANO i lidovci ústavní zákon podpořili. Nepřijetí finanční ústavy tak může mít pro socialisty nechtěný vedlejší efekt. Andrej Babiš hlásá, že jeho ambicí je dostat Česko mezi pět nejméně zadlužených zemí v Evropě. Už když vláda na konci září poslala do sněmovny návrh rozpočtu, který příští rok počítá se 60miliardovým schodkem, distancoval se od něj.

Prohlásil, že je to koaliční návrh, a pokud by o něm rozhodoval sám, tak by byl v plánu vyrovnaný rozpočet. Nutno říci, že roli odpovědného hospodáře, do které se ministr financí pasuje, mu socialisté dost usnadňují. Házet bumerang fakt dokážou.