Kraje zbrojí proti upravenému stavebnímu zákonu. Vznesly stovky zásadních připomínek | E15.cz

Kraje zbrojí proti upravenému stavebnímu zákonu. Vznesly stovky zásadních připomínek

Lucie Staňková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Nová verze stavebního zákona, kterou se svým týmem připravil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), prošla mezirezortním připomínkovým řízením, v jehož rámci se do pondělní půlnoci mohly k úpravě vyjádřit ministerstva, úřady i kraje. Právě ze strany krajů se nová podoba zákona setkala s tvrdou kritikou. K jeho podobě podaly stovky zásadních připomínek, další přidaly ministerstva a svazy. O připomínkách teď bude ministerstvo s kraji jednat a postupně je vypořádávat. Do konce června chce zákon předložit vládě.

Možnosti okomentovat upravenou novelu stavebního zákona využilo všech čtrnáct krajů. Kritizována je zejména úprava části územního plánování a standardizace územně plánovací dokumentace. Přijetí zákona v podobě, jaká je nyní navržena, je podle krajů v přímém rozporu se zájmy měst a obcí a zásadním způsobem by zbrzdilo jejich budoucí rozvoj. Města by totiž byla nucena upravit své územní plány, aby odpovídaly ministerstvem navrženému standardu. To by znamenalo nejen zpomalení povolování staveb, ale i nečekané náklady navíc.

Ministerstvo požadavek hájí tím, že sjednocení územně plánovací dokumentace je důležitým krokem v cestě k digitalizaci stavebního řízení. „Není možné, aby každý plán vypadal i fungoval jinak. V mapách také panuje shoda na tom, jakou barvou jsou zakresleny řeky,“ řekl pro deník E15 ministr Bartoš. S tímto tvrzením nesouhlasí například hlavní město a v případě povinné aplikace jednotného standardu žádá o výjimku. Jednotný grafický standard, který ministerstvo navrhuje, podle Prahy nepovede ke sjednocení dat pro národní geoportál, který má vzniknout.

Statutární města v čele s Prahou také trvají na ponechání výjimky pro zpracování a vydání vlastních městských stavebních předpisů, což jim zákon schválený v loňském roce umožňoval. Nová podoba ale tuto výjimku ruší. Žádají také o zrušení nového nástroje územního plánování, kterým má být územní rozvojový plán. Označují ho za nadbytečný a jeho zavedení podle nich územní plánování jen více zkomplikuje.

Navzdory tomu, že je nový stavební zákon prezentován jako dokument zjednodušující stavební řízení, kraje vidí v některých navržených úpravách návrat dříve vypuštěných razítek a opětovné zkomplikování povolovacího procesu. Tvrdě se ohrazují také proti úpravě, která zavádí pro obce povinnost kontrolovat soulad nové výstavby na svém území se zákonem. To ale podle krajů zasáhne do rozpočtů obcí, což je v rozporu s tvrzením ministerstva.

Proces úpravy stavebního zákona                 

Tento týden bude mít dolní komora parlamentu na programu schůze také schválení odkladu účinnosti některých částí nového stavebního zákona z loňského roku. Odkladem chce Bartoš získat čas na zpracování všech změn, které ještě v zákoně plánuje. Upravený stavební zákon šel do mezirezortního připomínkového řízení spolu s novým zákonem o jednotném environmentálním stanovisku (JES) z gesce ministerstva životního prostředí. Oba zákony by měly být předloženy vládě do konce června.

Ve druhé polovině roku plánuje Bartoš představit další úpravu v zákoně, která se bude týkat územního plánování. Definitivní verze nového zákona by měla být sněmovnou schválena do konce tohoto roku. Proces digitalizace se naproti tomu protahuje. „V původním návrhu se vůbec nepočítalo s pilotní fází testování ani se zaškolením lidí, aby uměli se systémem pracovat, proto jsme museli termíny posunout. Pracujeme na ní ve dvou souběžných fázích. V jedné vytvoříme čtyři podpůrné systémy, které se budou soutěžit, a ve druhé bude vytvořen samotný Portál stavebníka. Digitalizace by měla být spuštěna od 1. ledna 2024,“ vysvětlil Bartoš.

Změny provedené ministerstvem v novele zákona

Jednou z nejvíce diskutovaných je změna systému stavebních úřadů. Změna navrhovaná současným ministerstvem ruší soustavu státních stavebních úřadů a zachovává úřady na úrovni obcí. „Nechceme oslabovat ochranu veřejného zájmu, k čemuž by v případě, že by existoval Nejvyšší stavební úřad a soustava krajských úřadů, s jistotou došlo. Zrušení stavebních úřadů na úrovni obcí jde proti samosprávám,“ shrnul zásadní prováděnou úpravu v zákoně ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Navzdory tomu část obcí o svůj stavební úřad přijde. Podle úpravy zákona by měl být jejich počet snížen ze zhruba sedmi stovek na 371. „Měli jsme variantu, aby mohly stavební úřady na obcích s rozšířenou působností zřizovat detašované pracoviště všude, kde to místní situace žádá. Tento návrh ale zástupci samospráv odmítli,“ uvedl Bartoš a dodal, že počet byl pevně stanoven podle územní dostupnosti a zastupitelnosti úředníků.

Podle původní verze zůstane zachován Speciální stavební úřad, který by měl k 1. 7. 2023 vzniknout v Praze. Ten bude mít na starosti velké projekty nadregionálního významu, jako jsou dálnice, železnice nebo projekty energetické infrastruktury.

Jednotné environmentální stanovisko

Do mezirezortního řízení byl v balíku se stavebním zákonem dán také návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES), který připravilo ministerstvo životního prostředí. Cílem je zjednodušit a zrychlit proces povolování stavebních záměrů tím, že sloučí všechna potřebná povolení z oblasti životního prostředí do jednotného environmentálního stanoviska. To by mělo podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) přispět ke zrychlení a zpřehlednění procesu povolování.

„Žadatel podá jednu žádost na kterémkoli stavebním úřadě nebo orgánu ochrany životního prostředí. Tím začne běžet lhůta pro vydání jednoho razítka. V jednom procesu budou posouzeny všechny zájmy na úseku životního prostředí celkem podle devíti zákonů,“ vysvětlila Hubáčková. Zákon také umožní stavebníkovi požádat o předběžné koordinační jednání, které má zejména u složitějších staveb předejít rozkolu s některým ze zákonů.

Zákon má také zabránit integraci orgánů ochrany životního prostředí pod stavební úřady. „Bylo nepřípustné, že stávající novela stavebního zákona přijatá minulou vládou zcela rezignovala na veřejný zájem na ochraně životního prostředí. Všechny současné orgány životního prostředí by totiž zanikly,“ uvedla ministryně životního prostředí.

Nový stavební zákon by měl pomoci k řešení bytové krize v Česku. Podle krajů ji ještě více prohlubuje

Video se připravuje ...
Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy?

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery