Nový stavební zákon: Co je ještě drobná stavba a kdy musíte žádat o povolení
Nový stavební zákon pro běžné stavebníky vstoupí v účinnost 1. července 2024. Jak bude probíhat povolovací proces a jaké jsou podmínky pro přístavby verandy, terasy nebo zasklení balkonu?
Podle nového stavebního zákona probíhá pouze jediné řízení o povolení záměru. Nahrazuje dosavadní dvojí řízení, tj. územní řízení a řízení o vydání stavebního povolení. Zákon rozlišuje stavby na:
- drobné,
- jednoduché,
- vyhrazené
- ostatní.
Platí, že drobné stavby nevyžadují řízení o povolení záměru ani kolaudaci – jedná se typicky o skleníky nebo bazény a další stavby vymezené v příloze č. 1 k zákonu. Pokud jde o změny jiných než drobných staveb, anebo dojde-li při stavební úpravě k překročení zákonem stanovených limitů, je nutno absolvovat povolovací proces.
Stavebníkům lze doporučit, aby využívali nového institutu předběžné informace. „Tento institut umožňuje stavebníkovi na žádost získat od stavebního úřadu informace o podmínkách využívání a změnách území, nezbytnosti povolení, způsobu posuzování případných žádostí o povolení nebo dotčených orgánech,“ vysvětluje právnička Hana Uřičařová z advokátní kanceláře Dentons.
Přístavba terasy nebo verandy
Aby při přístavbě terasy nebo verandy nebylo nutno žádat o povolení, stavební úpravy nesmí zasahovat do nosných konstrukcí stavby nebo měnit vzhled a způsob užívání stavby. „Pokud navíc stavební úpravy neovlivňují bezpečnost stavby a nejde o úpravy stavby, která je kulturní památkou, jedná se o tzv. drobnou stavbu“ připomíná advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal. Kdyby úprava spadala do režimu jednoduché stavby, bylo by nutné stavební povolení a v závislosti na konkrétní povaze úprav případně i kolaudace.
„Bude záležet také na druhu stavby, k níž se terasa nebo veranda přistavuje. Pokud půjde například o přístavbu k malému domu na zahrádce v kategorii drobných staveb (a stavba nepřesáhne zákonem stanovený limit pro zastavěnou plochu drobné stavby), bude tento záměr patrně možné realizovat i bez povolení,“ míní Uřičařová s tím, že je třeba dbát i na zachování maximálního koeficientu zastavitelnosti podle místních předpisů. U přístavbě terasy k rodinnému domu bude zpravidla třeba o povolení žádat.
Zasklení balkonu
U zasklení balkonu půjde pravděpodobně o úpravu, která ovlivňuje požární bezpečnost stavby a zároveň změní její vzhled. Z tohoto důvodu by bylo nutno žádat o povolení stavebního záměru.
„Tato otázka bývá v praxi problematická a záleží na posouzení konkrétního případu stavebním úřadem,“ uvádí Uřičařová.
Stavební úpravy oken nebo dveří
Výměna oken nebo dveří je změnou drobné stavby, pokud nedochází k zásahu do nosných stěn stavby nebo změně vzhledu. „To se týká i vybudování vnitřních dveří v nenosné stěně domu,“ upřesňuje Uřičařová.
Osazení nových plastových oken nebo dveří do stávajících otvorů v budově nepodléhá povolovacímu procesu. „Pokud by došlo ke změně vzhledu stavby (u zazdění oken či dveří nebo změně velikosti nebo tvaru), bude se jednat o jednoduchou stavbu vyžadující povolení, a v závislosti na povaze stavební úpravy případně i kolaudaci,“ uzavírá Jan Tomíšek.
