Vyhláška k stavebnímu zákonu začne platit od července. Jaké změny přináší?

Vyhláška k novému stavebnímu zákonu: Změny a od kdy platí (ilustr.)

Vyhláška k novému stavebnímu zákonu: Změny a od kdy platí (ilustr.) Zdroj: e15 (DALL-E)

Konkrétní technické požadavky na výstavbu v souladu s novým stavebním zákonem stanoví vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 146/2024 Sb., která byla uveřejněna 12. června 2024. V účinnost vstoupí již příští měsíc. V tříletém přechodném období ale lze postupovat i podle dosavadních předpisů.  

Vyhláška stanoví požadavky na vymezování pozemků (například parkovací stání, veřejné prostranství, stavbu pro rodinnou rekreaci), požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby. Brno, Ostrava a Praha mohou vydávat vlastní stavební předpisy.

„Vyhláška požadavky výrazně zjednodušuje, od některých přežitých dokonce úplně upouští, například na oslunění nebo výšku rodinných rekreačních staveb. Snižuje nároky na parkovací místa nebo ruší nutnost oddělovat toalety předsíní. V závislosti na lokalitě mohou tyto změny snížit investiční náklady na byt. Vyhláška navíc přebírá a nahrazuje technické požadavky několika dosavadních předpisů, a tedy výrazně sjednocuje právní úpravu,“ vysvětluje Veronika Hešíková z Ministerstva pro místní rozvoj. 

Nová vyhláška je liberálnější než dosavadní právní předpisy, například požaduje zřízení pouze jednoho parkovacího stání na 120 metrů čtverečních podlahové plochy bytu. „Požadavky na výstavbu se použijí při nové výstavbě, ale například i u změny dokončené stavby, údržbě dokončené stavby, změně v užívání, a to v rozsahu, v němž to nevylučují územně technické nebo stavebně technické důvody,“ dodává Hešíková.

Vyhláška dovoluje flexibilní rozhodování

Vyhláška vstoupí v účinnosti od 1. července a uplatní se nejen na novou výstavbu, ale i změny a údržbu stávajících staveb. V přechodném období do 30. června 2027 si však bude stavebník moci zvolit, zda bude postupovat podle předchozí nebo nové legislativy. V přechodném období bude možné projekty podávat i schvalovat podle dosavadních prováděcích předpisů.

„Uvědomujeme si, že příprava stavebních projektů je finančně i časově náročná a nutně probíhá kontinuálně. Přechodné období proto platí pro procesní postupy, dokumentaci staveb i posuzování, nehrozí proto nebezpečí, že by se projekty musely kvůli novému stavebnímu zákonu překreslovat,“ ubezpečila vrchní ředitelka sekce veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování Leona Gergelová Šteigrová.

Umisťování staveb

Ponovu je při umístění stavby nutno respektovat vzdálenost 2 metry od hranice pozemku (s výjimkou pozemku veřejného prostranství). Vzájemné odstupy mají podle stavebního zákona splňovat urbanistické a architektonické požadavky a požadavky stanovené právními předpisy a odstupy musí umožňovat údržbu staveb. Umístěním stavby nesmí být dále znemožněna budoucí zástavba nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku.

„Pokud je možné v konkrétním území umístit stavbu na hranici pozemku, zejména vyplyne-li to z charakteru území a zejména ze struktury stávající zástavby, pak nemohou být v přilehlé stěně stavby na hranici pozemku žádné stavební otvory, a to nejen okenní otvory, ale ani otvory větrací. Zároveň musí být zajištěno, aby srážková voda či sníh dopadající na novou stavbu, nestékala na sousední pozemek,“ připomíná ministerstvo v důvodové zprávě.

Je-li pozemek oplocen, nesmí oplocení omezovat rozhled v místě sjezdu na pozemní komunikaci a ohrožovat tak bezpečnost.

Osvětlení a proslunění místností

Vyhláška zakotvuje pravidlo, podle něhož musí být vnitřní prostor stavby navržen a proveden tak, aby bylo zajištěno osvětlení podle účelu užívání. Pokud jde o pobytovou místnost ve stavbě pro sociální služby a herny mateřské školy (s výjimkou zázemí lesní školky), ty musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo navíc zajištěno proslunění.

Při nové zástavbě musí být posouzeno zastínění stávajících obytných a pobytových místností existujících budov. Nová zástavba totiž nemá mít negativní vliv na stávající budovy. Požadavek se neuplatní na pobytové místnosti a byty v podzemním podlaží.

„Jelikož se jedná o požadavek na obytnou a pobytovou místnost, je zřejmé, že dopadne na všechny budovy, které takové místnosti obsahují, tj. stavby pro bydlení, pro výchovu a vzdělávání, stavby ubytovacích zařízení, stavby občanské vybavenosti a další,“ vysvětluje ministerstvo.

VIDEO: Rozhovor pro FLOW s Hanou Landovou o stavebním zákonu

Video placeholde
Rozhovor pro FLOW s Hanou Landovou o stavebním zákonu • e15