Mezi Čechy a Němci přetrvávají konflikty z časů železné opony, tvrdí publikace

Tradiční zdravice pro novináře na konci tiskové konference. Andrej Babiš a Angela Merkelová (5. 9. 2018)

Tradiční zdravice pro novináře na konci tiskové konference. Andrej Babiš a Angela Merkelová (5. 9. 2018) Zdroj: Blesk:Martin Přibyl CNC

Nemecké firmy by měly podle Babiše více investovat do českého průmyslu a vědy. I o tom prý mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou(5. 9. 2018)
Nepokoje v Chemnitzu u českých hranic nechtěl Andrej Babiš na půdě německého kancléřství a po boku Angely Merkelové příliš komentovat (5. 9. 2018)
3
Fotogalerie

Navzdory oficiálně velmi dobrým vztahům přetrvávají mezi Čechy a Němci 30 let po pádu železné opony různé bariéry. Jejich příčinou jsou mimo jiné nerovnosti v příjmech a v kupní síle, nezájem o jazyk druhého národa a o poznání jeho země a kultury či názorové rozdíly mezi občany obou států. Vyplývá to z publikace Česko-německé vztahy v číslech, kterou novinářům představili zástupci Česko-německého fondu budoucnosti a Asociace pro mezinárodní otázky.

„Řada oblastí ukazuje, že ještě ve velmi dobrých česko-německých vztazích je prostor pro zlepšení, a ten se nabízí například v oblasti příhraniční infrastruktury, v oblasti jazykových znalostí, nebo v případě kulturní spolupráce mezi oběma zeměmi,“ uvedla jedna z autorek publikace Zuzana Lizcová.

Podle spoluautorky Hany Rydza je problémem především jazyková bariéra. Na polovině základních škol v ČR se sice vyučuje němčina jako cizí jazyk, ale většinou jako druhý jazyk, tedy až od osmé třídy. „Když se podíváme na čísla, tak němčinu si jako první jazyk zvolí 0,9 procenta žáků a 99 procent si vybere angličtinu,“ řekla. Počet Němců, kteří se učí česky, je zřejmě tak malý, že je úřady ve svých statistikách ani neregistrují, dodala.

Lizcová doplnila, že Češi ani Němci kromě jiného nevnímají zemi svého protějšku většinou jako turistický cíl. „Samozřejmě velká část Němců zná Prahu, ale některé regiony České republiky jsou pro ně do značné míry ještě neobjevené, stejně tak jako Češi nemají úplně ve zvyku cestovat do Německa, přestože sami Němci podstatnou část svých dovolených ve své vlastní zemi tráví,“ řekla. To by se podle ní mohlo změnit větší vzájemnou osvětou.

Ke sbližování obou národů nepřispívá podle odbornic ani to, že mezi oběma zeměmi přetrvávají značné sociální rozdíly. Ačkoli hrubý domácí produkt na obyvatele v Česku od roku 1997 narostl na víc než trojnásobek, německý hrubý domácí produkt ten český nadále dvojnásobně převyšuje. V Česku sice oproti Německu od roku 2005 stoupla více produktivita práce, stále je ale o téměř 25 procent nižší než německá. Ještě horší je to ale s růstem platů, které zůstávají v ČR zhruba třikrát nižší než v Německo.

Mezi občany obou zemí jsou také často názorové rozdíly, podotkla Lizsová. Češi jsou v průměru výrazně euroskeptičtější než Němci a mají i odlišné názory na to, jaký přínos jim členství v Evropské unii poskytuje a jak má evropská integrace dál pokračovat. Minimálně dílčí rozdíly pak mezi Čechy a Němci panují i v přístupu k celé řadě dalších témat současnosti, jako jsou klimatické změny, populismus, energetika či migrace.