Už před rokem na podzim avizoval guvernér České národní banky Aleš Michl, že banka provede personální audit. Během letošních podzimních měsíců reorganizace vrcholí. Změny se týkají všech sekcí a odborů banky. Z původních 1516 pracovních pozic jich ČNB zruší přibližně 75. „Reorganizace v České národní bance stále neskončila, pokračovat bude až do konce listopadu. Platí, co avizoval už loni guvernér Aleš Michl, že ubude celkem pět procent pracovních pozic,“ potvrdila mluvčí banky Petra Krmelová.
Hlavním důvodem je ušetřit. „Musíme jít také jako zaměstnavatel příkladem v dobách, kdy je nutné zeštíhlit provoz a chovat se jako racionální hospodář,“ tvrdí Krmelová. Banka v souvislosti s reorganizací sloučila agendy, ze sedmnácti ředitelů jich zůstává čtrnáct. V červnu došlo k rozhodnutí sloučit sekci bankovních obchodů a samostatného odboru restrukturalizace. Na zasedání 5. října bankovní rada rozhodla o sloučení sekce správní a samostatného odboru lidských zdrojů.
Michl v listopadu avizoval, že by personální audit měl skončit v lednu, jeho vyhodnocení ale ještě v červenci nebylo hotové. Ve stejnou dobu se rozhodl také zmrazit mzdy členů bankovní rady do doby, než se podaří snížit inflaci. ČNB jejich mzdy stejně jako mzdy ředitelů přímo podřízených bankovní radě dosud nerozmrazila.
Šetření začalo už loni, když banka zrušila inflační doložku v kolektivní smlouvě a rozhodla, že v tomto roce vzroste průměrná nominální mzda pouze o 4,5 procenta. Odbory pro zaměstnance ČNB ale vyjednaly více než dvojnásobný příspěvek na každého pracovníka. Z 50 tisíc korun za rok se letos příspěvek podle informací Hospodářských novin zvedl o 70 tisíc korun, v příštím roce by mělo být navýšení k původním padesáti tisícům snížené na 60 tisíc. Banku navýšení příspěvku na penzijní spoření a další benefity vyšlo na 194 milionů korun.
Podle původní kolektivní smlouvy uzavřené na roky 2021 až 2023 měl přitom letos růst mzdových prostředků vyplácených zaměstnancům odpovídat inflaci navýšené o 2,5 procentního bodu. Podle listopadové prognózy z loňského roku by to tak letos znamenalo nárůst mzdových prostředků o 11,6 procenta, uvedla tehdy banka.
„V době vysoké inflace je největším nebezpečím rozpoutání mzdově-inflační spirály. Navázání růstu mezd na inflaci je z makroekonomického pohledu nevhodné, a proto jsme ho zrušili,“ řekl Michl. „Chceme vyslat signál, že nyní je potřeba pracovat, brzdit růst mezd a spořit na budoucnost,“ dodal a vyzval také ostatní firmy, aby se pokusily u svých zaměstnanců nebo dodavatelů dohodnout pouze částečnou kompenzaci navýšení cen ve srovnání s tou, kterou mají v dohodách s inflační doložkou.
Vyjednávání s odbory ohledně platů na další rok teprve začíná. „Vedení banky věří, že se obě strany opět domluví na rozumném nárůstu mezd tak, aby centrální banka – stejně jako další zaměstnavatelé v zemi – neroztáčela obávanou mzdově-inflační spirálu,“ uvedla mluvčí. Řada zaměstnanců v jiných firmách přitom po letošku bude chtít dohnat propad reálných mezd a některé odbory budou požadovat navýšení mezd o deset procent.
ČNB není jediný subjekt v bankovním sektoru, který letos propouští. Například Česká spořitelna se podle zjištění deníku e15 zbaví stovek zaměstnanců, zejména manažerů a zaměstnanců v podpůrných a servisních pozicích. Důvodem je ale změna potřeb klientů, kteří dávají přednost online službám banky a personalizovanému finančnímu poradenství. Moneta do konce roku uzavře sedm poboček, podle dřívějšího vyjádření banky se rozhodla propustit tři stovky zaměstnanců. Odejít měli už do konce léta.
